• Paity
    ***

    Já vždycky Bakaláře miloval a milovat budu. Už jen proto, že ne každý příběh je dokonalý, srandovní či něco podobného. Důležitější ale je, že jde o příběhy lidí a tedy ze života.(3.7.2013)

  • duklak2
    ****

    Dá se říci, že jsem viděl hodně dílů. Možná dokonce i všechny. To ale s jistotou tvrdit nemohu. Musím ale uznat, že většina se povedla. Je vidět, že když se chce, tak to prostě jde. Většina herců (někteří již bohužel nežijící), předvedla kvalitní výkony a když je v TV repríza vybraných povídek, rád se na to s chutí podívám.(30.12.2011)

  • raduna01
    ***

    Bakaláři 98 / Silvestr s dědou Tenhle striptýz platím já Slivovice // Bakaláři 98 / Cesta do Paříže Dovolená Sedm a jedna noc // Bakaláři 98 / Rodinné šperky Svědectví Širák // Bakaláři 98 / Hřích Přehmat Skříň // Bakaláři 98 / Listonošky Doma je doma Poslední vlak // Bakaláři 98 / Elixír lásky O příliš malém zázraku Krupice // Bakaláři 98 / Intuice Telefon story Trapas // Bakaláři 98 / Pas Systém Jarda Král Andělé // Bakaláři 98 / Ukradená babička Ostuda Tonda // Bakaláři 98 / Bloček Souhvězdí Velké medvědice Hřích faráře Ondřeje(8.10.2012)

  • rt12
    **

    Bez Menšíka to není ,,to pravé ořechové".(1.6.2014)

  • mzss1
    **

    Přesně tak jak jsem napsal na profilu pořadu: Bakaláří 1997. Takže hodnotím na uspokojivých 49% = **(12.5.2013)

  • - Divácké příběhy jsou plné silných témat. Pisatel v dopise často popíše skvěle vypointovanou úsměvnou historku nebo svůj život, drama, které až vyráží dech. Film z toho ale nevznikne. Jen cit a dokonalá řemeslnost zkušeného dramatika ho dovede vystavět tak, aby z něj byl televizní scénář. V letech 1971–1980 jich Jaroslav Dietl napsal 168. Zpočátku vyžadoval, aby se mu dostaly do rukou všechny dopisy, které od diváků přišly. I jediná věta pro něj mohla být impulsem, který ho vedl k napsání příběhu, do něhož dosadil své osoby a děj. Kvantum dopisů mu pomáhala číst celá jeho rodina, ke konci požádal Libuši Pospíšilovou, aby zapojila své studenty z FAMU. Přesto mu to nedalo a často zalovil i v těch odložených. Aby se ujistil, že nezapadl příběh, který by stál za to. Během dlouhého vývoje Bakalářů se stávalo, že přišli jiní scenáristé a chtěli nahlédnout do diváckých dopisů v očekávání, že najdou hotový příběh. Většinou je odkládali s tím, že jsou to bláboly a divák je grafoman. Onu „zlatou žílu“, kterou skrývá zemina v podobě hromady bílých obálek, jak říkal, dovedl najít jenom Dietl. (Paity)

  • - Na závěr každého vysílání bylo losování televizní loterie Mates. Do studia přicházeli autoři námětů jednotlivých příběhů. Diváky zajímalo, jak vypadají, co jsou zač ti, jejichž příběh se objevil na obrazovce. Losování se vysílalo živě, to přinášelo spoustu úskalí. Už jenom to, že má být televizi v jedenáct večer někdo, kdo kvůli tomu musí přicestovat z opačného konce republiky, která tehdy zahrnovala i Slovensko. Účinkování s lidmi, kteří se neuměli pohybovat před kamerou, měli trému, trpěli různými deklamačními vadami, vyžadovalo někdy značnou diplomacii. (Paity)

  • - Povídky vznikly v roce 1971 jako součást losování televizní loterie Mates. Zdálo se, že nápad dramaturgyně Libuše Pospíšilové nabídnout divákům tři krátké komedie v jednom pořadu, ztroskotá na nedostatku autorů schopných jednou měsíčně zásobovat televizi kvalitními scénáři. Když ale do hry vstoupil scenárista Jaroslav Dietl a režisér Jaroslav Dudek, počáteční pochybnosti zmizely. Základní kámen k více než desetiletému cyklu, který se těšil mimořádné divácké popularitě, byl položen. (Paity)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace