Čapkovy povídky

Upraveno v červnu 2020. Čapkovy povídky je vskutku zdařilým zhmotněním lehké a povznesené nálady Čapkovy hravosti humorně laděných kriminálních příběhů Povídek z jedné i z druhé kapsy. Martin Frič se přiblížil přímo k tomu euforickému opojení životem, propletl s citem pro souvislost pět barevných korálků s těmi absurdně cynickými, sociálními, filozofickými i čistě uměleckými podtóny. Krása vznešenosti i půvab bídnosti lidské existence, vášně a zločiny, spravedlnost a všechny nestabilní pocity cti, nadhled přebíjí i smutek tragického okamžiku a Jan Roth uspořádal poetické kompozice. Propuštěný, první dílek a nejchmurnější tíže lidského bytí, je lyrickým sólem, z doživotního vězení čerstvě propuštěný zedník Antonín Záruba (velmi dobrý Jaroslav Průcha) v choreografickém přebrání euforií ze svobodného života. Nedorozumění je fatální. Druhý střípek, Případ s dítětem, se raduje z nezvyklosti i vynalézavě zvoleného řešení věci. Hrdinou je policejní komisař Bartošek (velmi zajímavý Jaroslav Marvan), vášnivý zahrádkář neztrácí zbytečně pragmatickou hlavu, vždyť dovolená bez ruchu velkoměsta je lákavou vidinou již na dosah ruky. Balada o Juraji Čupovi, třetí povídka, je nezměrnou velikostí života. Četnický strážmistr Havelka (zajímavý Paľo Bielik), jehož temperament žalu života se nenechává rušit ze svého obřadu, je podroben bezelstnou přímostí a odolností zastřené mysli sestrovraha Juraje Čupa (pozoruhodný František Kovářík). To je ten svéráz slovenských hor. Čtvrtý korálek, Ukradený spis, je nejrozvernější a ironicky si dobírá morální míru nitra jedince. Nešťastnou náhodou okradený plukovník armády Karel Hampl (velmi příjemný Theodor Pištěk) běduje, láteří a pokorně tu prosí, a ostřílený policejní agent Pištora (skvělý František Filipovský) bezstarostně zvládá obyčejnou pracovní rutinu bez postranních úmyslů. Pátá povídka, Poslední soud, je filozoficky teologickou polemikou na téma lidského svědomí, viny a trestu a jeho posuzování. Ferdinand Kugler (příjemný Vladimír Šmeral) je vystaven konečnému rozhodnutí za své životní skutky, svědek Bůh Všemohoucí (velmi příjemný František Smolík) je prostředkem k pochopení, není ale tím nástrojem i k jeho dosažení. Z dalších rolí: nastydlý ředitel pankrácké věznice (Vladimír Řepa), Bartoškova pravá ruka policejní strážník Hochmann (Vladimír Hlavatý), ctihodný předseda soudního senátu pozemské a nebeské úrovně (Gustav Hilmar), zoufalá matka ukradeného dítěte Landová (Lída Chválová), vystrašená zlodějka nemluvněte Lencová (Jiřina Stránská), starosta té rázovité obce Volové Lehoty (Arnold Flögl), nešťastně Čupova sestra Maryna Matějová (Lola Skrbková), dlouhou túrou kolabující četník Kroupa (Vilém Pfeiffer), důsledně roztržitý cestující ve vlaku, Josef (Jára Kohout), starostlivá, věrná žena plukovníka Hampla (Světla Svozilová), dotěrně zvědavá Hamplova služebná Máry (Antonie Nedošinská), či podplukovník vojenské rozvědky Vrzal (Ladislav Sedláček). Čapkovy povídky jsou vydařenou filmovou adaptací libopisné literární tvorby Karla Čapka. Dle mého přesvědčení se povedla oživit nálada, nadhled i ten smysl humoristicky filozofických kriminálních textů. Čapkovský filmový prožitek! (23.12.2009) (méně) (více)