Hej rup!
Heave Ho!
Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Anna Švarcová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk, Zvonimir Rogoz, Alois Dvorský, Václav Trégl, František Černý (více)Obsahy(1)
Legendárny predvojnový film kultovej dvojice komikov Jirího Voskovca a Jana Wericha. Filip je nezamestnaný robotník a Jakub zas mimoriadne bohatý továrnik. Teda, bývalý bohatý továrnik. Jeho konkurent Worst ho totiž priviedol na mizinu a teraz musí spolu s Filipom začať odznova. Čoskoro však pochopia, že sami nič nezmôžu a tak sa rozhodnú spojiť svoje sily v prospech celku. Tak vzniká družstvo "Hej rup", aby všetkým okolo seba dokázalo pravdu. Pravdu o hesle: V jednote je sila... (STV)
(více)Recenze (136)
Sám Jan Werich kdysi v rozhovoru uvedl, že se jim (Voskovec + Werich) vlastně žádný film úplně nepovedl. Udělat (dobrý) film byl jejich sen a vždycky tomu něco chybělo. S tím lze souhlasit také u filmu Hej-rup! Není úplně špatný a několik scének je skvělých, ale nebýt dvojice V+W, šlo by o těžký podprůměr. Jejich komika drží snímek lehce nad průměrem a kdo je má rád, film si může užít, stejně jako jsem si jej užil já. Nicméně žádná bomba to není a k oblíbeným patřit nikdy nebude. Voskovci s Werichem mnohem více sedlo divadlo. Škoda, že nikde nejsou kompletní záznamy jejich divadelních her… ()
Klasika české kinematografie (i když zde by slušelo více divadlografie). V+W nezklamali. Já osobně preferuji "Peníze nebo život", ale méně než 4* si nedovoluji dát. --- taková inteligentní sranda se dnes již moc často nevidí. ()
Pro mě je ten film ze dvou nerovnoměrných částí: skvělá první, která čerpá z klasické grotesky a přichází s neotřelými nápady, a z druhé části, jež na mě dnes působí jako brutální levicová agitka (i když bych to v té době viděl asi stejně, dnes je to křeč). ()
Zcela bezkonkurenčně největší klasika dvojice Jiří Voskovec a Jan Werich. Vzhledem k tomu, že se o tom učí i ve školách, měl by si to pustit skutečně každý. ()
Jedna z mých nejoblíbenějším československých komedií, s takovými ultra-talenty jako Werich a Voskovec. Moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s hodinkami. Jednu hvězdu dolů, protože se člověk musí snažit ignorovat levičáckou zrůdnou ideologii, a musí vypnout. 80% ()
Za ten silně socialistický podtón hvězdu dolů. ()
Sice vtipný příběh se sympatickými herci, ale té dělnické propagandy bylo na mě moc. ()
V titulcích filmu uvedeno: název Hej-Rup! ()
Výborná komedie, jeden z nejstarších filmů, co jsem viděl. Výborný herecký um Jana Wericha a ne o moc menší výkon výborného Jiřího Voskovce v roli "Pata a Mata" aneb vinou konkurence zrachovalý podnikatel a nezaměstnaný dělní v nezapomenutelných scénách "stříhání živého plotu", "lovení kapesních hodinek z asfaltu" a "žehlení kalhot parním válcem" patří do zlatého fondu světové kinematografie. Verdikt: 4* a 85 %. ()
Ten stroj udrncal maslo, to je stroj na maslo, to je maslostroj! Svornost a rovnost z toho filmu čiší, ale je jasné, že je to umělecká licence a v podání Wericha s Voskovcem až parodie. A ten plot je rovný, jak když střelí. A nechte si něco na hepy end. ()
Vrcholné filmové dílo V+W. ()
9/10 - V dětství i nyní můj nejoblíbenější film s V+W, na který se vždycky rád znovu podívám. Škoda, že už se nyní u nás tak vtipné komedie netočí... ()
Kdysi dávno jsem tenhle film jako první dvojice V+W viděl v kině. "Vlezlou" titulní písničku jsem si pak několik dní zpíval a na hudbu Jaroslava Ježka od té doby nedám dopustit. To, že většina umělců předválečné republiky byli příznivci levice, je pravda, a v jejich díle se značné sociální cítění projevovalo. Že k těmto tvůrcům patřili i V+W je taky pravda. A tento film názorně ukazuje, kam až to vede. Spousta vtipných scén (plotostřižna, žehlení parním válcem...) je "navlečena" na poměrně nesmyslný příběh. Karikování velkoprůmyslu a upřednostňování družstevního podníkání dneska působí trochu "out". Působivá je píseň "Den za dnem" s funkční zadní projekcí a celá scéna z levné noclehárny. ()
Pro mne rozhodně nejlepší komedie 30. let a srdeční záležitost od nejútlejšího věku. Především - výborné gagy - vajíčko natvrdo, sklenička na hniličku.... moje zlaté stříbrné hodinky.... hodinky v asfaltu a následné válcování kalhot s vynálezem džín... maslostroj.... zavěšení ve výtahu..... Prostě kdo to neviděl, tak jeto rozhodně k popukání. Kromě toho má film silný sociální náboj a jasně ukazuje, na čí straně stáli členové Osvobozeného divadla. Film jasně ukazuje, jaký dovede být kapitalismus, když jde o zisk pánů továrníků i na špinavou úlohu bank v tomto systému; samotná řeč Voskovce do rozhlasu a její přerušení v zájmu pana Wursta a jemu podobných... Jakkoliv jde o propagandu socialistických myšlenek, film nemohl být radikální, a tak kolektivismus firmy Hej-Rup! spíš odkazuje na družstevní hnutí, které by mohlo účastí pracujících na řízení podniku zmírnit zlo kapitalismu. Patrný je i vliv sovětské avantgardy, třebaže ve scéně se stlučeným máslem jde spíš o parodii (Dněprostrój, Magnětostrój,.... da da da da.....), několik záběrů je typicky ejzenštejnovských. Jasných pět hvězdiček. ()
Všechny filmy V+W jsou naplněny inteligentním humorem a chytlavýma písinčkama. Tento není výjimkou. ()
Myslím, že první filmová spolupráce V+W-Frič dopadla víc než uspokojivě. Je obdivuhodné, jak dokázali využít hospodářskou krizi a odvážné ztvárnit ji v tak komediálním duchu. V mnoha situacích mi Voskovec s Werichem připomínali populární dvojici Laurel-Hardy. Ačkoliv Voskovec s Werichem dokázali slušně oddělit film od divadla a svoje výkony filmu hodně přizpůsobily a Frič odvedl opět bezvadnou práci, nemůžu přehlédnout pomalejší první půli filmu, která na mě zkrátka působila tak, že film nevi kudy kam a snaží se jenom natáhnout stopáž krátkými epizodními příhodami (stříhání keřů, žehlení kalhot->již zmiňovaná podoba americkým krátkometrážním filmům) a teprve těsně před koncem si vzpomene, že film by měl mít ucelený děj a pointu. ()
Motto: "Představte si, že vy máte sto osmdesát milionů, že vy máte šestatřicet milionů, všecko krytý. Čtrnáct milionů na hotovosti, ty nepočítejte, to je...To nehraje v celku roli. A vy kvůli mizernejm šestatřiceti milionům přijdete vo těch sto osmdesát, vo těch čtrnáct a vo tý půlmiliardy v těch podnikách. Řekněte, co vy byste dělal, co vy byste dělal, mi řekněte." Po úvodních minutách se Hej-Rup! zdá být nadfilmem a řekl bych, že jeho první hodina je nejskvělejší hodinou české kinematografie (český Občan Kane). Vážně jsem se těšil, co ještě může přijít a přál si, aby Simonidesův dopis neshořel, ale zpětně viděno bylo by nejlépe, kdyby se žádný "domus ex machina" neobjevil, žádné mlékárenské družstvo nebylo založeno a... Všichni umřeli někde ve škarpě? Nevím. Autoři zkrátka chtěli, aby to "nějak dopadlo", a to nejen ve filmu. Jistě chtěli vyrobit něco stejně důležitého jako je máslo nebo konzerva mléka. Může však být "něčím takovým" někdy film? Dokonce i v době reálného socialismu považovali Hej-Rup! za nekonkrétní a naivní pokus - hejrupáci by na trhu stěží obstáli jen díky sběru papíru či triku s přespolním během (viděl jsi však někdy něco důvtipnějšího?). "Výborný český film 'Hej rup!' (produkce Meissnerfilm Praha) byl francouzskou censurou zakázán," píše se v Cinématographie Francaise ze dne 9. března 1935. "Film ironizuje skutečně jisté nehoráznosti dnešních politiků; v jeho hlavních rolích hrají populární pražští komici a film má velký úspěch v ČSR i v Londýně." Ze vstupu V+W do tisku (s grafy rostoucí nezaměstnanosti) a následné scény se zadní projekcí, v níž zní Ježkovo blues "Ze dne na den", je hospodářská krize cítit až ke mně domů. A co Voskovcovo povídání o kině? "Líbání se moc žádá ve filmu. To je pravda. To jsou různý polibky takový jako... například takový ty dlouhý polibky, víte, jak vůbec už to dál nejde. Ten takový polibek nekonečný, to se jmenuje happyend. Víte, to když jako už nemůžou přestat a pořád se líbají, tak se musí udělat konec filmu. To je happyend právě." ()
Asi nejpovedenější film V+W, pořád ale nic co by mě nutilo ho shlédnout podruhé. Na grotesku má slušný tah na branku a působí kompaktním dojmem. Příběh zde není pouze lepidlem pro jednotlivé gagy ale snaží se říct sám o sobě. Myšlenka družstevnictví je fajn, dnes však mimo západní evropu téměř neexistující. Možná oslaví svůj návrat v době současné ekonomické krize. ()
Velké zklamání, žádná zábava, vůbec, ale opravdu vůbec se mi Hej-rup! nelíbí. Jednoznačně jeden z nejhorších českých filmů 30-tých let. Tedy z těch, které jsem viděl. ()
Snímek humoristické dvojice Voskovec & Werich myšlenkově představuje kolektivizaci a boj proti nezaměstnanosti. Dalo by se plně říct, že se jedná o agitku v boji proti kapitalistické nespravedlnosti a těžko posoudit bylo-li tomu skutečně tak. Snímek má stejný námět, jako ruský film ´Generální linie´ (1929), ve které se chudé ženě Marfě po několika neúspěších podařilo přesvědčit zemědělskou komunitu, aby ovlivnili svůj další osud. A vybudovali družstvo, postupně rozšířili výrobu a jak jinak, jejich životní úroveň se náležitě zlepšila. To samé máme tu, jen se jedná o chudé dva nezaměstnané chlapíky, původem z rozdílné sociální vrstvy, právě v podání Voskovce a Wericha, kterým se hned na poprvé podařilo přesvědčit chudé dělníky, aby taktéž ovlivnili svůj další osud. Dostavili nedokončený dům, ve kterém se zabydleli, vybudovali družstvo s postupně se rozšiřující výrobou a i jim se životní úroveň náležitě zlepšovala. Hlavně začal konkurenční boj s úhlavním podnikatelským nepřítelem. Voskovec s Werichem však do celého děje samozřejmě také zakomponovali několik skečů a humorných scének, které pobaví i dnes. Asi nejznámější scénka je o stříhání živého plotu, ale na výběr je toho skutečně hodně. Film má tedy, kromě humoru, moralizační strukturu v době hospodářské krize a velké nezaměstnanosti. Inspirace s výše jmenovaným ruským snímkem je zřejmá, avšak buď jak buď, humoristická dvojice V&W to vzala po svém, očekávaně pobaví a to je hlavní. Kritika doby spojená se satirou je ukázková a ve své podstatě inspirativní i dnes. ()