Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

„Promiňte, pane, zde se nesmí střílet. Pušku nutno odložiti v šatně.“ Parodie v pravém slova smyslu. Už úvodní „podobnost úmyslná a čistě záměrná“ (oponující drtivé většině filmů) cosi naznačí a parodické motivy začnou vystupovat hned záhy. Všechna ta pateticky procítěná zvolání („Elén!“ - „René!“ - „Vy zde?“ - „Ano…já zde!“), u nichž se snad ani nelze min. usmívat, přičemž asi nejlépe je „prodávají“ Nový s Vítovou (troufám si tvrdit, že jde o její možná vůbec nejlepší film). A těch všemožných frků a narážek...navíc se tvůrci nebojí přidat sem tam i něco z vyloženě černohumorného soudku („Zapomněla jsem, že nás Klára slyší…“). Velmi baví i výborné texty písní, do nichž je radost se zaposlouchat („Co to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje…“). A od úprku ze svatby se přeřadí na ještě vyšší obrátky a z dílka se stává parodie takřka dokonalá…až na tu odpornou (ovšem asi i nezbytnou) prorežimní tečku. I přes ni sázím silné 4*. „Telefon.“ - „Odpusťte, pane, že nesu bílý koupelnový. Halový mahagonový leštěný je v opravě, prosím.“ (30.12.2017)

''Ani hnout! Střílím naostro koňskými šrouby!'' Absolutně brilantní filmová parodie, která pomocí chytré, promyšlené a geniální kombinace vážné tváře-melancholické hudební přestávky-stupidně úžasné hlášky přináší v podobě dnes již velikánské části kinematografické historie a pochopitelně i filmového vzdělání neuvěřitelný komediální snímek, který si za pomoci neuvěřitelných gagů, geniálních vtipných frází a famózních hereckých výkonů utahuje z všemožných melodramatických kýčů. Miluju to, a každý by povinně měl také.. opravdu úplně každý. ''Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou..'' 5/5 (18.01.2023)

"Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou." Film, který se může po VŠECH stránkách směle rovnat i s tím nejlepším ze soudobého Hollywoodu. Ovšem i film, který se dá chápat jako velká a stylová rozlučka s památnou érou českého filmu... především v postavě Oldřicha Nového. V závěru, kdy tenhle (kapitalistický) černobílý skvost přejde do (socialisticky) barevného cirkusu, a člověk uslyší z úst Oldřicha Nového nastrčenou glosu o "konci s falešnou legračností a časem na pravdu a upřímnou zábavu"... uvědomí si, že právě tehdy jim všem zamrzl úsměv na rtech. (15.12.2008)

Asi jedna z nejstarších českých parodií, která se určitě povedla. Prý to tehdejší publikum tolik nepobralo, ale i vzhledem na včerejší podobně starou až příliš naivní romanťárnu jsem rád, že si z toho pak sami umí udělat srandu. A tady se povedl snad každý hlod a musím přiznat, že i vložení dojemného vyústění pro pana houslistu a jeho paní se mi líbilo. ... LFŠ 2022 SS (03.08.2022)

V mnoha scénách geniální parodie na červené knihovny, jejíž jediný problém je v tom, že Frič plně nevyužívá potenciál parodie. A teď nemluvím o těch shůry přidaných dodatcích, že je to parodie a že to tvůrci nemysleli vážně, ale o místech, kde to prostě je poněkud hluché a ne tak trefné, jak by mohlo. Ve zkratce - mohlo to být parodické ještě víc, i na rok vzniku. Ale všechna ta teatrální přehrávání, ty neuvěřitelné zvraty v závěru, aby všechny postavy skončili buď šťastně v páru nebo se aspoň zlepšily, ty trefné hlášky ("No to já nevím, film byl tehdy ještě němý." ----- "Změnilo to barvu, ale pro jistotu mu dáme dvě lžíce." - "Bacha, je to jed!" - "Vidíte, ještě že jsem byl tak opatrný!" - z toho jsem umíral smíchy), které se v mnohých takových dílech berou smrtelně vážně nebo ty filmařské nápady typu žebříku do nebe... to prostě geniální to je a to se prostě ocenit musí. A i přes dostatečně nevyužitou dvouhodinovou stopáž to rád uvidím znova a znova a znova... 4* (25.01.2024)