Prodloužený víkend

Někdy vás může z vlastního vězení vysvobodit vezeň na útěku.... Z vězení vašeho já. Ne každý utíkající zločinnec a dokonce vrah musí být nebezpečný ganster. Někdy to může být obyčejný taťka, kterému se totálně posral život, stejně jako vám a který by dal všechno na světe, za klidný rodinný život, stejně jako vy. Adele měla sen o spokojené rodině, manželovi a dětech. Leč osud se k ní zachoval krutě a tak jí zůstal jen syn a její svět zničených snů. Uzavřela se do sebe a také před okolím ve svém domě. Jejím jediným poutem se světem je její syn a občasné návštěvy nejbližších sousedů. Do tohoto tichého světa jednoho dne rázně vstoupí zraněný prchající vězeň Frank. Nic nezastírá, nevymýšlí si historku o svém zranění a plně chápe, že se jej Adele se synem bojí. On si chce jen odpočinout než jej přestane bolet zranění, skrýt se před policejními vozy pročesávajícími okolí a vyspat se. Brzy ráno chce jít k nejbližší stanici vlaku a odjet do Kanady... Jenže je proudloužený víkend a vlaky druhý den nejezdí... --- Tohle byl krásný film s krásnou Kate. Kolik let uběhlo od Titanicu? Hodně, ona je však stále krásná a nestárnoucí ! Navíc se jí skvěle podařilo zahrát zničenou opuštěnoun ženu, které je moc smutno v jejím uzavřeném světě a které se stýská po jakémkoliv objetí a dotyku tam zvenčí. Film mi moc sedl i když byl v jednom místě neskutečně smutný. Ale abych nekončil smutně, ve filmu uvidíte i dvě přípravy jídla a to fazolí s mletým masem  :-). Dávám za 5 broskví ! * * * * (15.08.2015)

Tak precizní, soustředěnou režií se moc filmů dneška chlubit nemůže. Každý pohled herců, každý záběr, tu má své místo. Do „červené knihovny“, jak tady někteří píši, má tohle hodně daleko. Samozřejmě, někteří škarohlídi jí tam třeba najít můžou, hlavně v závěrečném vyvrcholení příběhu, ale s tím se holt nedá nic dělat. Kate Winslet fantastická a charisma Joshe Brolina je nezměrné. (24.09.2014)

Už se mi to stalo. Vypnula jsem do té doby nudný film s 50 neodpustitelnými chybami, celkově zralý na odpad, před poslední třetinou. Dnes jsem s donucením dokoukala, přece jen zvědavost jak to skončí, spíš jak bude vypadat od počátku jasný závěr, zvítězila. Takže z odpadu je díky poslední půlhodince pěkná dvoječka jak ve škole. Když bych šla do hloubky kdo byl hlavní viník, dá se pominout frustrovaná vyprahlá maminka i odsouzenec z nešťastné náhody, čímž to břímě padlo na 13letého hormony zmítaného syna. Nejde o první holku, našeptávačku, o pocit druhých houslí, ale o totální nepochopení potřeb svého rodiče, tady matky. To je strašně sobecké, ale naprosto běžné, bohužel. Nechtěla bych nést na svých bedrech 25 let tíži svého ukvapeného nerozvážného rozhodnutí, které prakticky zničilo nejlepší léta života jeho už tak dost zničené a utrápené matce. (21.04.2014)

Ufňukaná, táhlá a neskutečně neinspirativní podívaná jak od Sparkse, kde jsem musel celou dobu myslet na to, jak mi zítra začíná dovolená, abych si nesežral ruku nudou. Potkávají se v ní prakticky všechny aspekty filmového zla - vina, fatalismus, nedůvěra lámající se v lásku, dospívání v muže, měkký světla a je to prakticky bez rozpočtu. Raději knihu. A raději jinou. (19.05.2014)

Precizní červená knihovna, kterou bych před pár lety přirovnával k Danielle Steel či Rosamundě Pilcherové, dnes bych si rád vzpomenul na ty city. S přibývajícím věkem mi asi měkne mozek, zatím tedy jen ten, Kate Winslet jsem měl pořád chuť oslintat. Moje pragmatická polovina říká: nereálná vykalkulovaná klasická hollywoodština o dokonalosti lásky, ta druhá, jejíž jméno jsem zapomněl, neřekla nic, ale navlhčila mi oči. (29.11.2014)