Já, Olga Hepnarová

V některých chvílích na mě až moc art (asi minutový záběr na dveře je na můj vkus moc :-)), přesto ale super. Mám rád životopisné filmy a tento film zcela naplnil má očekávání. Navíc M.Olszańská tu mrchu zahrála opravdu brilantně (a to je to tak krásná holka :-)) (02.08.2016)

Tak podle popisu snímku, bych čekala rozhodně něco jiného. Ono, když film běží a vy radši sledujete svou zeď facebooku, protože je prostě zajímavější, tak je něco asi špatně. Pro mě byl film absolutně o ničem. Hodina a půl čekání na to, až se tedy stane hlavní věc filmu, o které by měl vlastně být. A další půl hodinu bych čekala (kdybych ho vůbec dokoukala) na jeho vyvrcholení - jakožto na rozhodnutí potrestání vykonané úmyslné vraždy.... Co říci dál? Z filmu je jasně pochopitelné, že hlavní hrdinka byla lesbička. Ovšem, že bych se dohromady asi čtvrt hodinu filmu musela dívat na věci s tím spojené? Nemyslím si, že to bylo úplně nutné. Spíš mi to velice snížilo mínění o filmu už kvůli těmto scénám. Kromě těchto scén, již zmiňované vraždy a konečného soudu, se ve filmu nic zajímavého neděje. Pro mě strašné zpracování. Jít na to do kina, tak jsem asi hodně naštvaná, že jsem takto vyhodila peníze. (03.08.2016)

Dobře natočené i herecke výkony se mi líbily. Není to vůbec špatný, ale prostě.. na takove filmy musíte mít střevo. Jsem rád, že jsem ho viděl, ale podruhé už nemusím. (06.08.2016)

Ponurý dobový deník nejznámější české vražedkyně zfilmovaný v černobílém hávu. (07.08.2016)

Tento film ( téma ) by si zasloužil větší filmařskou profesionalitu a pozornost. Zpracování velice nudné ( záběr chodby cca minutu ) nesmyslné záběry nic nevysvětlující... Důraz byl dán na lesbické scény, ale podstatné uniklo... Réžii a scénář nezachránilo ani podání v černobílé barvě. (08.08.2016)

Scénář a režie: Je lepší nemít žádný talent, než jen částečný... (12.08.2016)

Velmi zajímavý kousek. Jeden by řekl "proč opěvovat psychopaty?" Nicméně tenhle příběh je o dost hlubší. Přece jenom staré klišé "zoufalí lidé dělají zoufalé činy" v tomhle případě platí několikanásobně. Zoufalý výkřik nešťasné dívky, prosba o pomoc. Nutí to k zamyšlení, jakým podílem má společnost vliv na to, co ze člověka je a kolik takhle nešťastných lidí může být v našem okolí? Velmi dobře zahrané, nevinná Olszanska se nápadně podobá Scarlett Johanson. (16.08.2016)

13.10.2016, (14.10.2016)

veľká vďaka za čisto mimo mainstreamovy film ... dlhé zábery, málo, resp. nehovoriace postavy ... Michalina šla na svoje maximum myslím, šlo jej to výborne, no bola na postavu príliš nežná. Kazilo mi dojem zopár akademických vsuviek (Nvota ma iritoval veľmi), no menej ako 4 nemôžem dať. Toto nadšenie je možno pre akútny nedostatok filmov tohoto typu u nás. No a v neposlednom rade scéna kľúčového momentu bola spravená na jednotku. Divák ju logicky očakával, no prišla rázne, stroho, bez hlúpich hollywoodskych príprav (21.10.2016)

Silné psycho-drama, náramně vizuálně vykreslený pokřivený, nemocný charakter Hepnarové, její roztrhaná osobnost depresemi a zmatený pohled na svět.... Olszanska hraje neuvěřitelně, naprosto přesvědčivě, až mrazivě.., těžko uvěřit, že jen hraje... Těžko si vybavuji nějaký český film, ač je vytvořený v koprodukci, který by měl takovou hluboku a více než příjemnou celkovou úroveň.. (02.11.2016)

... možná dobrý námět, ale zpracování hrůza, jo, někdo si tak dlouho hrál na umělce, až to komplet zabil, ta jedna hvězda je za ten závěr - to byl snad úplně jiný film ... (19.11.2016)

Dlouhý, vyprázděný film, který absenci myšlenek (a děje) maskuje četnými lesbickými scénami. I když se Hepnarová svými promluvami do kamery snaží divákovi vysvětlit své pohnutky, přesto divák nedostane zcela uspokojivou odpověď na otázku "proč". Záchranou zdlouhavého filmu jsou herecké výkony a závěrečné schizofrenní poblouznění hlavní hrdinky. (21.11.2016)

Film nám sliboval náhled do duše vražedkyně. A to, co sliboval, nám také dal. Film je celkově zdlouhavý, za což můžou „umělecké" dlouhé záběry o ničem. Oceňuji černobílé zpracování, které navozuje správnou atmosféru. Samotné monology Olgy jsou úžasné, a i když to zní divně, v některých věcech jsem s ní souhlasila a chápala ji. Hodně z filmu tvoří lesbické scény, které mně osobně nevadí, ale věřím, že se najdou lidi, kteří k tomuto budou mít výhrady. Dokonce se zde objevilo i pár vtipných scének a hlášek, které odlehčili situaci, jinak by byl film sám o sobě až moc temný. Celkové shrnutí je asi takové – nenadchne, ale neurazí. (02.12.2016)

Minimalistický, ale přesto důsledný, úderný příběh české masové vražedkyně. Mrazivá až nepříjemná forma vyprávění, která je zvolena je navíc podpořena černobílým vizuálem, dobovými exteriéry, statickou kamerou, která chvílemi jakoby nic neřeší. Samotný osud Olgy Hepnarové je zachycen od doby dospívání, kde se u ní projevují první psychické problémy, uvědomění si sexuální odlišnosti, asociační nálady. To vše a mnohé jiné v ní vyvolává neochvějný pocit o společnosti, která ji cíleně ubližuje a do níž je nezařaditelná. Pomalu, ale jistě v její choré mysli uzrává myšlenka na odplatu. "Jestliže má společnost svědomí ničit jednotlivce, tak naopak jednotlivec má to svědomí ničit společnost." Pro mne silný filmový zážitek. (13.01.2017)

Váhám zdali dát 3 nebo 4 hvězdy (nakonec vyhrává průměr a jeho zaokrouhlení nahoru). Film byl víceméně takový jaký jsem očekával s hutnou a ponurou atmosférou. Tato atmosféramohla být podle mě ještě hmatatelnější, proto 4 hvězdy. (16.01.2017)

Pro mě jeden z našich nejlepších filmů za poslední dva roky! Náročné téma zvládli tvůrci zpracovat obdivuhodně, vše koresponduje s danou problematikou. Precizně vybrali také obsazení, na Michalinu Olszanskou bych se vydržela dívat minuty, aniž by promluvila. Má obrovské kouzlo osobnosti. Skvělá je i Klára Melíšková a vlastně všichni. Mrzí mě jen ukvapené finále. Film, který mi určitě zůstane v paměti napořád... (19.01.2017)

Už dlouho jsem neviděl něco tak nudného a zdlouhavého (díky extrémně pomalému tempu, dlouhým záběrů a tichým místům jsem měl jsem vážný problém s udržením pozornosti a dokoukáním filmu obecně) a přitom místy poměrně zajímavého (psychologie osobnosti, motivy činu, dobová atmosféra) a celkově dobře netočeného (resp. mě nenapadá, jak by to šlo jinak). Nebýt film na motivy skutečných událostí, tak se za mě jedná o naprostý propadák, takhle jde spíš o takový zvláštní dokument. Historický životopisný psychologický dramatický dokument. (12.02.2017)

PROČ? Ta otázka není jenom pro Olgu, ale pro všechny, kteří se na tomto "vlastněnevímcotobylo" podíleli. Já prostě nevěřím, že lidi jsou tak špatní... (27.02.2017)

Film s označením "životopisný" měl být životním příběhem masové vražedkyně ze 70. let minulého století Olgy Hepnarové. Velmi jsem se na něj těšila, protože jsem velkým fanouškem webové stránky bývalého vyšetřovatele majora JUDr. Miloslava Jedličky, který zde skvěle a fundovaně rozebírá kriminální případy dob minulých i současných, a já je mám docela nastudované. Nicméně zažila jsem opravdu ohromné zklamání. Místy jsem měla pocit, že mě natahují na skřipec a já už to prostě dál nevydržím a budu řvát - už mě přetrhněte, ať to utrpení skončí. Žánrově bych film charakterizovala jako laciné německé lesbické porno z let osmdesátých. Celou dobu jsem si říkala, že asi hlavní vyvrcholení - tedy kriminální čin, bude vykreslen a vypracován detailně, když k tomu vede taková trnitá cesta, ale ne - hlavním vyvrcholením zůstalo bohužel jen to vyvrcholení sexuální - kterému bylo věnováno spousta minut, zatímco "grand finale" pouhých cca 10 vteřin. Jak je z historických fakt známo, Olga dělala kolečko - kolem zastávky na třídě Obránců míru projela v momentě, kdy tam stála tramvaj, a tak to objela, a teprve při druhém projetí najela do lidí. Proč toto páni režiséři vynechali? Mohli si s tím krásně pohrát, vygradovat celou scénu. Proč měnili povolání Olžiny matky? (byla zubařka) Proč není řádně vykresleno týrání, které (údajně) vedlo k její asocializaci, a je zásadním bodem, který by neměl být opomíjen, když je tam tolikrát zmiňován? Proč zde nebylo ani slovo o motivu politickém, který se také vyšetřoval, ale nebyl nidky potvrzen? Proč není dotaženo dále, že dopisy posílala do Mladé fronty a Svobodného slova - stačil jeden malý záběr, jak to třeba redaktor otevírá. Proč jsme neviděli, že matka dává odvolání a následně i žádost o milost (Gustáv Husák zamítl). Mezi lety 1964 (pokus o sebevraždu - věk 13 let) a rokem 1973 (masová vražda - věk 22 let) uběhlo 9 let, ale na hlavní hrdince to navzdory dnešním maskérským možnostem není v podstatě vůbec vidět, ač byla navíc těžká kuřačka a měla deprese - to se na vzhledu též podepíše. Nevadí mi kontext psychologický, ale strašně pokulhávají fakta, která jsou pro film rozhodná. A na závěr - už mě OPRAVDU unavuje, jak mi nějací hošíci s datumem narození těsně nebo pár let před rokem 1989 demagogicky vysvětlují, jak a co tady bylo (stejné ve Svět pod hlavou). Naštěstí je nás ještě dost, co jsme v tom žili. Co víme, že absolutně v žádném případě by se v těchto letech nelíbaly dvě ženy takto na veřejnosti - jedna navíc polonahá, a určitě by neprováděly milostný akt viditelně na dost veřejném místě v autě - policajti totiž zcela běžně brázdili ulice. Možná tak někde na opuštěném parkovišti. Vykreslujete tady současným mladým nějaký fiktivní svět ve stylu současné politické korektnosti, který tu fakt nebyl - doufám, že je rodiče vyvedou z omylu, jako to říkám já svým dětem... Hvězdicky jdou tedy pouze hlavní představitelce a pár vedlejším rolím. (06.03.2017)

Michalina Olszańska je skvělá herečka, těžkou a neobvyklou roli zvládla bravurně. Skvělé je podání ducha doby, i kostýmy, účesy, veškeré detaily , jako pamětník jsem měla husí kůži - povedlo se dokonale. Závěr filmu je mrazivý a šílený a šokující, přestože předem přesně víme, jak to skončí. Nemocná trpící duše, hledající pomoc, kterou jí nikdo neposkytne. Zabila osm nevinných, ale o nich by to byl jiný film, tady sledujeme její pohled na svět. Doteď to nemohu dostat z hlavy....... (12.04.2017)