Nymfomanka, část I.

Jako obvykle,nešoustací/nechutné části,tentokráte méně šokující,i když posraného+poblitého Christiana Slatera,jsem fakt vidět nemusel! (mimochodem z mého pohledu zcela zbytečné,na to máme porno a ne Triera) byly téměř excelentní. Pokud by byl celý film jen o vyprávění(bez názorných ukázek),mohl být geniální. Takhle jsme jen dostali něco na způsob,neskutečně dlouhého,německého porna z přelomu 70. a 80.let s opět,ještě hnusnější Gainsbourgovou,než jindy. A to je vážení na Triera dost málo. Jediná geniální ´´normální´´ scéna je s Umou Thurman,kterou by po té příšerné plastice(proboha Umo,proč?????),nepoznala ani vlastní matka. Nikdy nezapomenu,jak jsem asi 15min.dumal o tom,koho mi ta bledá blondýna,připomíná. P.s.Verbal opět triumfuje! I když tady už s ním nejsem tak 100% za jedno,jako u AntiTriera:) (19.08.2017)

Diky stylu vypraveni pribehu a interesantnim dialogum Stellana Skarsgårda z toho je nakonec zajimavy film. Ty automaticky oteviraci dvere jsou jako moje kunda. 6/10 (06.06.2018)

Lars von Trier měl spoustu kusých cool nijak nesouvisejících myšlenek. Aby si pro ně zajistil dostatek diváků, prodává je přes sex. Výsledek tomu odpovídá. Čtyři hodinky Nymfomanky vcelku příjemně utečou, dají spoustu jednoduchých (občas i silných) podnětů, a pokud člověk odhlédne od faktu, že jde o dva oslími mosty pospojované monology, je to i celkem zábávné. Třeba Studu to ale nesahá ani po žalud Micheala Fassbendera. A že ho má proklatě nízko... (18.01.2014)

Nevím, co jsem čekal, jestli něco kontroverznějšího, zajímavějšího nebo prostě něco, co člověku více dá. Podobné téma mě osobně docela zajímá, ale mnohem více se mí líbil způsob, jakým ho zachytil Steve McQueen ve "Studu". Lars von Trier se předvádí už v podstatě od prvního záběru, snaží se být umělecký, ale nějak je to všechno na jedno brdo a v jeho filmech už to bylo. Od tohohle autora jsem navíc čekal asi něco drsnějšího. Jsou tu záběry, které v normálním filmu neuvidíte, ale nic až tak moc překvapivého. Druhý díl slibuje víc, tak uvidím. (07.05.2014)

"The silly one means the happy one." Naprosté zklamání to nebylo, jelikož jsem od toho nic nečekala a bohužel toho nic se mi i dostalo. Je to tak na 2* a víc ani ťuk. Tohle byl film naprosto o hovně, nikoliv studie ženské sexuality. 1. Už ten začátek byl zbytečně dlouhatánský - tma... tma... kapání vody.. tma.. vrzání.. tma.. najednou pohled na špinavou zapadlou uličku a zničehonic do toho drsňácká tvrdá hudba. Wtf? 2. Vsuvky jsou trapné! Evidentně si ty vsuvky hrály na něco, čím nejsou.. aka hlubší význam jakože od návnady na rybu, která se jmenuje nymfa se dostanete k nymfomanii (on prostě ne a ne dát pokoj s tím přiřovnáním k rybaření), nebo o knížkách z jeho dětství. Nikoho to prostě nezajímá. 3. Seligman měl ohavný byt - všude samé plesnivé tapety, naprosto prázdný, jak kdyby tam nikdo nebydlel a už jsem řekla, že byl hnusný? 4. "I divide humanity into two groups. The people who cut the nails of the left hand first and the people who cut the nails on the right hand first. My theory is that the people who cut the nails on the left hand first, they're more lighthearted and have a tendency to enjoy life more because they go for the easiest task and save the difficulties for later. So what do you do? - Always the left hand first. I don't think there's a choice. Go for the pleasure first always. And then when you've done the left hand, then the right hand remains. That's the easiest one left.” 5. Pokud si ke croissantu nebo čemu vezmete dezertní vidličku, přestože je to dezert podotýkám, tak jste slabošští a zženštilí. 6. Já chci tak umět parkovat. V tomhle jsem prostě ženská a podelné parkování je pro mě nadlidský úkon asi jako pro Jeroma. Ona se předvedla jako king. 7. Najdete tu scénku s bláznivou manželkou a matkou, jejíchž dětí opravdu lituju, když jim musí ukázat postel smilstva, na níž Joe svedla manžela od ženy a dětí a ty teď budou bez otce aneb "Let's go see daddy's favourite place." 8. A komentář k tomuto dílu ukončím úžasnou větou - teď beze srandy, fakt se mi líbí - "Basically we're all waiting for permission to die." (14.08.2014)

Nymfomanka měla něco, co žádný Trierův film doposud neměl a tím byla velmi dlouhá a rozsáhlá reklamní kampaň. Kdo ví, jestli bychom se tohoto opusu vůbec dočkali, kdyby tenkrát Lars na té slavné tiskovce v Cannes neoznámil, že jeho příštím filmem bude několikahodinové porno. Mám tu tiskovku stále v živé paměti, protože Trierovo „Final Solution with Journalists“ se opravdu nedá jen tak zapomenout. Pokud jde o samotný film, Nymfomanka se nese v duchu tradice dvou posledních Trierových filmů, nicméně nutno poznamenat, že oproti Melancholii a Antikristovi není úvod tak silně stylizován z hlediska obrazu, což je ovšem poté bohatě kompenzováno na Triera až nezvyklou vizuální hravostí (ne, že by Lars nebyl jinak vizuálně kreativní, ale on si tu místy spíš opravdu „JEN“ hraje). Nelze si nevšimnout, ze z hlediska obrazové "roztěkanosti" se jedná o Trierův ve skutečnosti nejklidnější film (na druhou stranu ruční kamera má zde samozřejmě své pevné místo, koneckonců je to pořád Trier...). Spíš jsem tím chtěl naznačit (nebo třeba Trier to tím chtěl naznačit), že se jedná o závěrečný díl trilogie deprese a může to symbolizovat snahu o jakési umírněné zakončení, čemuž odpovídá intenzita užívání ruční kamery (u Melancholie jsem na premiéře seděl ve druhé řadě a po 10 minutách mě z toho neustálého těkání kamery ošklivě bolela hlava). Jinak je s podivem, že takto kontroverzní námět s velmi kontroverzní kampaní nakonec vyústil vlastně v jeden z nejméně skandálních a kontroverzních filmů v celé Trierově filmografii. Začínám být přesvědčen o tom, že Lars von Trier není „jen“ geniální filmař-manipulátor, ale také člověk s neuvěřitelným marketingovým citem a v neposlední řadě (v poslední době) úspěšný byznysmen. Já mu to za sebe zcela neupřímně přeju, protože je stále věrný svému stylu a jeho autorský otisk je i nadále velmi silný. (07.01.2014)

Wh- … Wh- … What The Fuck?! Ne. Trier to zase prosral na celé čáře. Postava Joe je natolik nezajímavým a deformovaným subjektem, že mě její vyprávění odrazovalo již od samého počátku. Její ukníkaná mladší verze je potom vyloženě na facku a neopřel bych si o ni ani kolo, natož ji ho soukat do zadku. Jediným vytržením z permanentní lhostejnosti tak byla Uma Thurman ve fantasticky absurdní scénce a Jamie Bell jakožto profesionální mlátič nadržených žen. Udo Kier potěšil a Christian Slater v roli tatíka dokonce mile překvapil. Nepolíbený nerd Stellan Skarsgård občas nahodí vtipný bonmot, ale jinak je většinu času zcela mimo mísu (záměrně). Stejně jako celá tahle Trierova exhibice (taky záměrně, alespoň myslím). A ten závěr, to už je čistý výsměch a vypadá to spíše jako něco, co mělo skončit na podlaze střižny (mám na mysli to náhlé rozbouření Seligmanových hormonů a následný výstřel). První díl je o špetičku vtipnější a méně dementnější než ten druhý, proto ten rozdíl v hodnocení. Kdyby se to prostříhalo, na dejme tomu únosnějších 150 minut, jednoznačně by to snímku prospělo, ovšem na atraktivitě by mu to asi stejně nepřidalo. Dal jsem si to v kině na jeden zátah… ano, jsem masochista. A ještě pořád Trierův fanda, kterému se stýská po jeho mrazivých a intenzivními emocemi prosycených zářezech (Dogville, Prolomit vlny, Tanec v temnotách) i třeskutých komediích (Idioti, Kdo je tady ředitel?). Třetí "artová" hovadina v řadě mě ale pomalu přesvědčuje o tom, že se ten sarkastický nácek už dočista pomátl. (27.01.2014)

Nymfomanku bych označil za velmi intenzivní film s výrazným uměleckým nádechem. Nenapadlo by mě, že se chorobná závislost na sexu dá interpretovat skrze rybaření, servírování, literaturu či vážnou hudbu. Dánského citového vyděrače Triera je nutno pochopit nebo zavrhnout. Sám nevím, co se daří mě. Ten chlap totiž vnímá svět v úplně jiných souvislostech. Po depresivní Melancholii je Nymfomanka filmem více na tělo. Oba však pojí vláčné tempo, při kterém jsem si připadal jako bych se očima brodil v medu. Pro někoho bude možná provokativní, ale to je jen tím, že jsme se o některých tématech ještě nenaučily mluvit veřejně. Pochválit musím skvělý soundtrack, ta písnička od Rammstein dobře zachycuje atmosféru a vypráví společně s hlavní hrdinkou. Samotné obsazení mě ale nepotěšilo. Z LaBeoufa mám osypky už od Transformers a ten jeho dlouhý všudypřítomný jazyk mě děsil. Většina ostatních amantů asi utekla z nějakého obludária a o hlavní mladé nymfě se také nedá říci, že by byla silně sympatická. Výraznější tak zůstává pouze Uma v roli zhrzené matky tří uličníků. Nymfomanka celkově není pěkný film, ale jednou za čas je dobré něco takového zhlédnout. (10.04.2014)

Až na několik režisérských a myšlenkových výjimek je to film naprosto o pyče (a její py..) a bez duše. Dvě hodiny ospalé nudy a různých verzí ptáků (zvířata nemyslím). Vystříhat 45 minut zbytečných scén a zbytečně dlouhých záběrů (a ptáků) a možná by to bylo i koukatelné. Po Melancholii, kde jsem si naivně dovolil Triera lehce srovnat s Aronofským beru zpět. To, co Aronofsky dokázal v Requiem for a dream, kde se také rozebírá téma závislosti (ačkoli trochu jiného soudku), tak Trier naprosto selhal a ukázal, že rozhodně není tak geniálním režisérem, jak se mohlo zdát. A pseudopornoartisti mě klidně sežerte. Ani nevím, jestli se někdy přinutím kouknout i na druhý ještě delší díl - Seriously? Ještě delší? Na čem jedeš, Larsi? (14.04.2014)

Tenhle film se tak strašlivě pomalu vleče! Kdyby tam nebylo to plkání o muškaření nebo náboženství, bylo by to mnohem lepší. (05.11.2015)

První část je prakticky nehodnotitelná a samostatně zatím funguje poměrně dobře a není jí moc co vytknout. Je pravda, že ačkoli plakáty, trailery atd. působé dojmem skandálnosti, je Nymfomanka (alespoň zatím) Trierovým divácky nejpřístupnějším filmem. Jeho režijní hravost je fascinující a doslovnost v podobě metafor mi prozatím příliš nevadí, protože funguje poměrně vtipně a nápaditě. Už z první části je ale znát to, že Joe je nesmírně tragická hrdinka a i přesto, že je nymfomanka (možná sen většiny mužů), měnit by s ní chtěl asi málokdo. Její citová inertnost je postupem času cítit víc a víc, což famózně dokumentuje scéna s manželkou jejího milence (fantastická Uma Thurman), která je ukrutně vtipná i děsivě tragická zároveň. Trier nikam nespěchá a rozhodně neservíruje oslavu sexu (expilctiních scén je tu minimum a jsou spíše "soft"), nýbrž příběh o absenci citů a neschopnosti lásky. Skarsgard je jako vždy výborný, Gainsbourg toho dosud moc nepředvedla, příjemně překvapí Shia LaBeouf, který si roli burana vysloveně užívá a taky Christian Slater, kterého jsem takhle dobře hrát snad neviděl od dob Jména růže. Kontroverzní rozdělení svým způsobem chápu, protože čtyři hodiny pomalého tempa, přívalu emocí, metafor a filozofování, by zvládl málokdo. V díle druhém očekávám obří citový nápor, o chloupek tvrdší erotiku / sex a hlavně vyústění zajímavě rozjetého příběhu. 70% (19.12.2013)

Už dlouho jsem neměl tu čest vidět film tak vlezlý, nekompromisní, a přitom rozprávějící o životě a osudu. Miluju, když si filmař takto hraje s diváky, když dokáže zkloubit morální otázky během překvapivě vtipných scén a po nekolikanásobném překvapení a rozesmání mě přibije do sedačky a nenechá vydechnout. Už od prvního titulku se těším na necenzurovanou verzi a po traileru i titulkách i na druhou verzi. Nedokážu si představit gradaci něčeho takového. 85% (07.01.2014)

Nejvíc mě z nymfomanky zaujal Skarsgard, ty jeho rybářské metafory byly fascinující, poprvé mi rybaření nepřišlo jako nepřístojná nuda. Nebo to možná bylo tím, že jako jediný mužský herec zůstal po celé dvě hodiny oblečený. A Charlotte Gainsbourg...jak to jen říct, byla jsem ráda, že v první části její postavu hraje mladší (a vizuálně snesitelnější) Stacy Martin. Lars se díkybohu docela krotí a Nymfomanka je tak film (lehce artový) a ne porno. (27.01.2014)

Mnoho mojich kamarátov pozná film Nymfomanka ale ani jednému nehovorí nič meno režiséra Lars von Trier. čo znamená iba jedno... Tento film sa dostal do popredia bežným a možno použijem trocha silné slovo "komerčným" divákom.. Som iba rád že im môžem navrhnúť ešte lepší a drsnejší pohľad do psychiky ženy a to ANTIKRIST. V nymfomanke s nachádza silný príbeh podaní zaujímavým spôsobom retrospektívne celý v dialógu zo starým avšak múdrym mužom ktorý má pre ňu odpoveď na všetky otázky. Sexuálne scény sú živé, a ako je u tohoto režiséra zvykom extrémne realistické a temné. Sadla mi aj parádna partia hercov ako Shia LaBeouf, Christian Slater, Uma Thurman a dvorná herečka Triera Charlotte Gainsbourg. Vôbec by mi nevadilo keby tu nebola použitá žiadna hudba. Bolo jej síce málo ale tam kde bola mi vôbec nesedela. Nie až tak psychicky ťažké ako jeho posledné dve snímky avšak nie je to med lízať pre slabšie nátury. (11.03.2014)

Trochu moc prvoplánový. Fakt hodně moc prvoplánový. A to jsem fanynka Queer as Folk a i tak mi to přijde prvoplánový. Ženská zachráněná stárnoucím chlapíkem mu leží v posteli a jenom tak cizímu chlapovi vypráví svuj divokej sexuální život. A popisuje mu to s brutální podrobností. To totiž lidi běžně dělaj. A navíc je to deníčkovou formou. Cokoliv uvidíte, vám nejdřív převypráví. Takže i přes pár peprnejch scén je to vlastně docela nuda. Ale slušný herecký výkony. Na jejich straně vina rozhodně neni. Ale film postavenej jenom na sexu pro mě nemá moc uměleckou hodnotu. To si můžu rovnou pustit péčko a na nic si nehrát. (05.04.2014)

Trierovský antifeminizmus vyhnaný ad-absurdum. Jeden z mojich najnintenzívnejších filmových zážitkov poslednej doby, Lars je diabol. (08.06.2014)

Vôbec mi neprekáža že pán Trier ukazuje vo filme témy ktoré sa vraj iní boja dať. Prekáža mi ta filozofická ukrutná nuda a vyprávanie o ničom. Ale ako by povedal klasik, filozofia = umenie, a umenie filozofovať. Triera by som zaradil do tej druhej skupiny. Dej ma zo začiatku zaujal, to vyprávanie v rámci retrospektívnemu príbehu sa mi páčilo. Vraví sa že človek by mal myslieť hlavne na seba a ísť za vlastným šťastím aj cez mŕtvoly a v tomto filme je to povedané do veľkej miery. Ale aj tak sa neviem ubrániť pocitu že sa to dalo spraviť aj trochu inak a tá časť kde pani manželka Thurmanová sa prišla vykričať a trochu spraviť svojim deťom životnú trauma ma dosť znechutila :D Mala sa riadiť týmto citátom ... PS druhý diel dám dakedy hádam Nikdy nesváděj svůj smutek, zklamání, beznaděj na druhé lidi, na okolí. Někdo tě opustil, někdo tě ponížil, někdo ti ublížil? A co bys chtěl, chtěla? Aby se život zastavil, ztuhnul ve tvé představě a přání? Pokud se ti něco takového stane, tak je to prostě tím, že jsi se nepřijal sám v sobě, že jsi pro sebe cizím člověkem. Buď rozmazlený. Pokud tě někdo opustí, ať jde. Pokud ti ublíží, ať se s tím srovná on sám. Ale věř tomu, že vysvětlení toho, co se děje, je plně ve tvé moci. Lidé prostě hledají a mají právo hledat. My nemáme právo je nutit, aby hopsali podle našich představ, aby nám přísahali věčnost, neměnnost a trvalou službu. (27.06.2014)

Otevřená studie ženské sexuality v režii génia Larse Von Triera. Podusí, zhnusí, ale i chytře pobaví. Viděl jsem nezkrácenou verzi (145 minut) a svým způsobem nenamítám, že by se opravdu šikla verze kratší, která běžela v kinech, protože v závěru celý film působí dost zdlouhavě. Proč ovšem Trier tento snímek vůbec natočil? Předně tím završil svou "trilogii deprese." Mimo to přinesl další příběh "dobré ženy" a samozřejmě chtěl co nejvíce provokovat a šokovat, což se mu bez debat povedlo. Ve skutečnosti však Nymfomanka stojí na chytrosti, tvůrčí vyzrálosti a především bravurní filmařině, která přesahuje hranici běžného filmového řemesla. Od prvního padnutí slova nymfomanka v Seligmanově domu, kde se Joe začne starému muži svěřovat, je divák ve střehu a v očekávání. Trier používá nádherné vysvětlivky – zmiňme alespoň ukázku rybaření, třpytící se rybku pod hladinou, parkování auta do vyhrazeného bloku, či počítadlo, které sleduje výsledky Joe a B. ve hře ve vlaku, kdy se dívky snaží poplést hlavu spořádanému boháčovi v první třídě. Některé záběry jsou skutečně přehnané. Jsem velice zvědav na druhý díl, kde více vynikne Charlotte Gainsbourg. 75%. (01.07.2019)

Není tomu tak dlouho, kdy jsem se doslechla, že můj oblíbenec Shia si zahraje v "pornu". Do kina mě ovšem přilákala i celkem solidní mediální masáž a také Trierova předešlá tvorba ("Antikrist" se mi sice nelíbil, ale umělecké pojetí se mu upřít nedá). A byla jsem příjemně překvapená. Samozřejmě, když vstupujete do kinosálu a uvaděči požadují váš občanský průkaz kvůli přístupnosti, můžete čekat něco zvrhlého a úchylného. Ano, některé scény mě svou otevřeností šokovaly. Trier ale natočil opravdu skvělý epos (výraz epos používám hlavně kvůli celkové délce filmu) s perfektně padnoucími hereckými výkony i hudbou. O Stacy Martin jistě ještě hodně uslyšíme. (29.12.2013)

Rukopis Larse Triera je z toho čitelný na první pohled, sexuální scény hodně otevřené, ale čekal jsem to podle trailerů asi ještě ostřejší. Důležité je, že to drží pohromadě, je to řemeslně bezchybně natočené a dokáže to i pobavit. Překvapivě se v tomto ohledu blýsknul cynicky vtipný Shia LaBeouf. Vrcholem jsou ale jiné pasáže. Ta první vyvolá úsměv na tváři v důsledku rodinné krize odehrávající se na společné návštěvě u nymfomanky, tou druhou je celá smutná část filmu z lůžkového oddělení. (27.01.2014)