Zázrak

Co se týče slovenských sociálních dramat, tak mi to přišlo lepší než Až do města Aš. Největší výhrou je Michaela Bendulová, která vypadá přirozeně a celý film opravdu utáhne. Jinak je to taková domácí klasika: některé jednotlivé scény jsou velmi povedené, ale film jako celek prostě nijak zvlášť nefunguje. Není to tedy žádný zázrak, jen o trochu lepší průměr. (14.04.2015)

Samotný základ a tematika filmu veľmi dobré. Sociálne drámy si pozriem naozaj veľmi, a toto vyzeralo spočiatku naozaj veľmi lákavo. Atmosféra bola ešte viac umocnená prirodzeným prejavom dospievajúcej mládeže, slangom a vulgarizmami, čo mi však v tomto prípade absolútne neprekážalo - práveže to pridalo na vierohodnosti filmu. Bohužiaľ, najväčšou slabinou tohto filmu je obsah. Dráma jednoducho napriek veľkému potenciálu nerozkvitla tým správnym smerom. Michaela Bendulová bola výborná, a mňa osobne takáto téma filmu veľmi bavila - ale aj tak si myslím, že to malo na viac... (08.10.2016)

Chce se samozřejmě říci, že žádný zázrak, protože film svou netečností, šedivostí a i dramaturgickou rozklížeností k podobně laciným vtipům úplně vybízí. Zázrak je film příznačně rezignujícím na jakékoliv poselství a ve stejné míře snímkem charakterizující nejen obě hlavní postavy: totiž s nejistými vyhlídkami na budoucnost. Vše je jen načrtnuté, bez vývoje a prachsprostě deklamované a s nezbytnými macho klišé. Juraj Lehotský si napsal svou bakalářskou práci z režie, v níž se vše jen řekne a nic nerozvede. Zřídka s nějakou tou poznámkou pod čarou. (22.04.2015)

Zo slovenských sociálnych filmov sa najlepšie k prítomnosti vyjadril zrejme Dom Zuzany Liovej. Pretože ostatné brali zobrazenie slovenskej reality cez trochu extrémnejšie zážitky. Tie pripomínajú skôr časopisecké reportáže ako plnohodnotnú sondu do reálneho života. Tématizovalo sa vysťahovalectvo mladých do otrockých tovární českého pohraničia (Až do mesta Aš), hysterizujúco nenávistné správanie slovenských au-pariek v Anglicku (Líštičky) aj rasizmus podmienený sociálnym strádaním a rozpadom rodiny (Môj pes Killer). V Zázraku ide o ťažký život v ústavoch aj mimo nich. Ladenie do chladných farieb tmavých odtieňov modrej a sivej príznačne dokresľuje neútulnú realitu panelákovej šedi sídliska, sociálno-nápravných zariadení i chlad vo vzťahoch. Hodnoverní herci, no scenár poskytuje len prevarenú schému. Neúplná rodina - nezhody s matkou- násilné odvlečenie do ústavu- rebélia - útek z ústavu - neschopný frajer - snaha pomôcť mu - nedobrovoľný sex - zisk z poníženia nevyvážuje veľká láska - pokorný návrat a napokon slabá nádej na zlepšenie prostredníctvom odovzdania génov. (20.12.2013)

Na režisérovi je vidět, že dělal dokumenty. Ve filmu se to projevilo hodně, ale vlastně to mělo jen za následek to, že je všechno podáváno chladně a odtažitě. Dějově je to pak v podstatě nudné a i ty silné scény vyznívají prázdně. Přitom je to nesmírně silný příběh, kde si můžete jen domýšlet, jak to bylo dál. Pro mě absolutně špatná forma a dějově nakonec nezajímavé. (20.05.2015)