Francouzská spojka

Musím úprimne povedať, že som mierne sklamaný. Je to snímok poplatný svojej dobe, vtedy to určite neuveriteľne zapôsobilo. Nadčasovým sa ale snímok nestal, aj napriek toľkým významným oceneniam. Rovnako sa pravdepodobne bude pozerať o 20 rokov aj napríklad na Crash. Ten rok proste asi nič lepšie nebolo, teda aspoň v očiach akademikov. Suma sumárum ale podarená kriminálka s profesionálnou technickou stránkou a hereckými výkonmi. (08.12.2010)

Prvá časť krimifilmu s Gene Hackmanom v úlohe vytrvalého až fanatického policajta a Fernandom Reyom, jeho dočasne unikajúcou obeťou. Nezaostáva ani Roy Scheider. Naháňačka s nadzemnou dráhou sa dodnes radí k vrcholom v žánri. Režisérovi Friedkinovi sa častým používaním ručnej kamery podarilo navodiť atmosféru dokumentárneho filmu alebo aspoň filmu nakrúcaného podľa skutočnej udalosti, čo v tej dobe nebolo až také samozrejmé. (03.11.2010)

Vcelku solidní kriminálka, zručně zrežírovaná, dost dobře zahraná a odvyprávěná. To, že Friedkin používal dost často ruční kameru je samozřejmě věc dobrá a především akční scény jsou tak díky tomu o dost autentičtější a rychlejší. Snad stopáž mohla být trochu delší, protože konec mi přišel velice useknutý a "nedodělaný", naopak některé scény jsou ve scénáři jakoby trochu navíc a s odstupem více než třiceti let, film také trochu ztratil na atraktivitě a režijní zdatnosti, ovšem kvalita se mu upřít nedá a Friedkin už tady potvrdil, že skutečně umí, což v letech následujících dokázal ještě několikrát. (10.08.2005)

Tady se přepisovaly pravidla žánru. Friedkin snímá akci mnohem dynamičtěji než bylo na 70-tá léta zvykem. Legendární "Pepek" Gena Hackmana je přesně ten typ umanutého poldy, který prací žije a žene se k cíli jako buldok. Geniální honička s nadzemkou patří k tomu nejlepšímu, ale syrové finále s vysvětlujícími titulky je doslova zabijácké. (16.02.2013)

Co dodat?! Klasika všech klasik. Krimi „ze staré dobré poctivé školy“. Syrové až do morku kostí, bez zbytečných (rušivých) naplavenin, jdoucí přímočaře od samého počátku až do úplného závěru jistojistě za svým cílem. Téměř se nechce věřit, že toto dílko se honosí značkou „made in USA“ a nikoliv France. Ovšem, již na druhý pohled, (když si člověk přečte jméno režiséra), to tak nepochopitelné již není. William Friedkin byl (je) mistr v budování a gradování atmosféry, který se musel nutně upsat krví samotnému ďáblu, o čemž nás ostatně dostatečně přesvědčil o 2 roky později. (Možná) by člověk mohl mít určité výtky k lehce odfláknutému finále, ale ten, kdo viděl pokračování, mi dá jistě za pravdu, že tomu tak není. A co že je hlavní devízou této krimi, vyjma již zmiňované bravurně gradovanné atmosféry, jisté Friedkinovi režie a parádně se doplňujícímu duu Hackman – Scheider, z nichž prvně jmenovaný přeci jenom hraje první housle?! Bezesporu jsou to (mnohými již zde zmiňované) památné scény sledování na ulici, v podzemce a automobilová naháněčka Hackmana s nadzemkou. Pokud pro nic jiného, tak min pro tyto scény se vyplatí tento nestárnoucí snímek shlédnout. P.s. doporučuji podávat s tataráčkem popř. krvavým steakem a šťopičkou tulamorky na ledu, jejíž příjemná chuť se vám rozlije po celém těle a spolu s gradující atmosférou se postará o nezapomenutelný zážitek. 88% výstižný komentář: uživ. Isherwood (19.05.2011)