Mzda strachu

Osobně považuji prvních 30 minut filmu za zhola zbytečných. Mimořádně rozvinutá expozice sice perfektně představí hlavní hrdiny (leč poněkud zdlouhavě), ale na to nejdůležitější si musíte pěkně dlouho počkat, protože náklaďáky naložené nitroglycerinem vyrazí na nebezpečnou a hrbolatou cestu plnou překážek až v polovině filmu. Na druhou stranu, jízda v bouřce po rozpadajícím se mostě je jedna z nejlépe natočených a nejnapínavějších scén, jaké jsem viděl za pěkně dlouhou dobu. (13.07.2014)

Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story. (21.12.2006)

William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl. (18.04.2012)

Poměrně dost věrný remake původního filmu se všemi klady a zápory. Asi i proto budu tyhle dva filmy hodnotit víceméně stejně, protože když si je porovnám, tak mimo ty aspekty které mají společné je tu jenom jeden zásadnější zápor a to fakt, že film není v ničem originální a nabízí to stejné co verze z roku 1953. Kladem pak je o něco kratší stopáž, takže míň prostoru pro nudu. Mno vychází mi to pořád na ten průměr.55% (10.08.2016)

Hodně solidní thriller s naprosto ultimátním přejezdem mostu. Atmosféra zapadlého středoamerického městečka je vykreslená bezchybně a nebýt pomalejšího rozjezdu, šel bych na plný počet. No a ty výbuchy... krásná poctivá práce ukazuje, že bez triků to vypadá vždycky líp. Mimochodem, s původním dabingem jde o nezapomenutelnou záležitost. - A co děláte vy, pane? - Dominguez. - Dominguez. - Hokejistu. (07.01.2011)