Sorcerer
Mzda strachu
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Režie:
William FriedkinScénář:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrají:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (více)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(více)Recenze (158)
Kupodivu mi to přišlo lepší než původní film. Bylo to více akční, avšak na úkor propracování jednotlivých charakterů. Dobré bylo vypuštění dlouhého nudného úvodu jako v "předloze". Jízda přes most? Paráda a zároveň hrůza. Taky se mi tady líbil konec. V předchozím filmu mi přišel stupidní. ()
Zde obšírnější vykreslení pohnutek záporáků ke skrývání se v prdeli světa než v originále,dobrý je dát si to před ním.Doporučuji obé. ()
Jediné co filmu ubírá je velmi pozvolný rozjezd. Chápu, že je to důležité pro ukázání postav a pochopení jejich konání, nicméně ani za tu 1. hodinu filmu se toho ve skutečnosti moc nedozvíme a vztah navážeme, až v druhé polovině filmu. Kde snímek začne gradovat až do takových výšin, že mi doslova běhal mráz po zádech. Jak projíždí krajinou a překonávájí překážku za překážkou jsou Vám hlavní postavy víc a víc sympatické a doslova jim začnete fandit, aby to všechno klaplo a náklad dovezli kam mají. A když film dojde do samého závěru a můžete si konečně oddechnout, přijde konec, co všechny rozcupuje. A pro navození atmosféry je použita velmi nadčasová hudba: Betrayal - Tangerine Dream 85% ()
I já jsem citlivý na předělávky, no tato se nemá za co stydět ... atmosféra úžasná a to hlavní .. co mě s... na většině filmů a že to tam není, tady jsou ti lidi opravdu špinaví ... :-) ()
Smolný ale vynikající remake původního francouzského snímku, který si vzal pouze námět a už od prvních minut dějství si jde svou cestou. Dějová linka je pochopitelně stejná, ale jinak jsou rozdíly velice markantní. Náročné natáčení přineslo nejeden problém a tak se bohužel vlivem různých okolností stal snímek propadákem. Rozhodně se však nejedná o nijak špatný film. Naopak. Jízda dvou náklaďáků naložených nitroglycerínem tentokrát v husté džungli i nyní tají dech a udržuje napětí do poslední chvíle. I zde jsou dlouhé scény bez dialogů, které byli natočeny doslova dokumentární kamerou, takže syrová reálnost je tentokrát přeci jen daleko větší. Režisér William Friedkin si vzal na svá bedra velmi těžké břemeno, ale zvládl to a natočil dobrodružný film sice bez temné atmosféry, zato s napětím, které by se dalo krájet. Vrcholem celého snímku je nejnáročnější scéna přejetí náklaďáky provazový most za prudkého deště. Na natáčení asi zrovna nikdo nemá dobré vzpomínky. Co se týče filmu jako takového i v tomto případě platí staré dobré přísloví: ´Když dva dělají totéž, není to totéž´. Vysoké laťky původního snímku sice tento počin nedosahuje, ale i tak se jedná o filmové dílo hodné uznání. ()
Napínavá dobrodružná podívaná s prvky psychothrilleru. Přejezd přes most je jistě legendární filmovou scénou a už jeho natáčení muselo být nezapomenutelné samo o sobě. ()
Výbušná dobrodružná jízda napříč džunglí a jasný důkaz toho, že i rymejk původního skvělého filmu může dosahovat (téměř) stejných kvalit. Hodinový úvod, kde jsou představeni netypičtí hrdinové a jejich bezradnost, sice může trošku odrazovat (ten však byl i ve francouzské verzi), ale jakmile se konečně přejde na převoz nitroglycerinu, stojí to vážně za to a film se postupně zažírá pod kůži… stejně jako pot a prach hlavním převozníkům. Když už nic jiného, tak scény s přejezdem polorozpadlého dřevěného mostu během lijáku a dřevorubecké odstranění padlého stromu pomocí bedny dynamitu jsou brilantní. Hlavně je zde vidět poctivá tvrdá filmařská práce a žádné spešl efekty ve studiu před zeleným plátnem. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■ ()
Úvod je dosť rozdrobený na predstavenie osudov jednotlivých postáv, v druhej tretine špina a trápenie. Až v poslednej tretine filmu je konečne to správne napätie v divokej upršanej džungli. Celok bohužiaľ nedrží pokope, v mnohých častiach je nelogický strih a pôsobí až rušivo. Friedkinovi sa podarilo natočiť slušný remake, ale mne osobne sa viac pozdáva Clouzotov francúzsky originál (1953), ktorý rozhodne odporúčam pozrieť na porovnanie. 70% http://www.csfd.cz/film/38791-mzda-strachu/ ()
V době uvedení jsem z toho byl docela hotovej, teď po letech už mi to tak super nepřipadlo. Z nostalgie oboduju výš, než bych asi dal dnes na první vidění. ()
Ať si milovníci francouzské verze filmu s Yvesem Montandem říkají, co chtějí, rozdíl 24 let rozdílu je ve filmařské branži opravdu hodně. Viděl jsem nejdřív dobře 15x Friedkinův film a to vždy v kině a teprve po letech film s Montandem. Vlastně jsem ho viděl v televizi-a že mám zvuk jako v kině-a byl jsem nepříjemně zklamán. Na druhé straně jsem to tak trochu očekával. Že byl film černobílý mi vůbec nevadilo, mám takové filmy rád a jako fotograf dělám černobíle hodně, ale celkové vyznění filmů se vůbec nedá srovnat. Třeba přejezd mostu ve starší verzi, to byla opravdu bída. S napětím z remaku se to nedá vůbec srovnávat. V novějším jednak hrají mí oblíbenci Roy Scheider a Bruno Cremer ale dost podstatné je, že hudbu dělali rockimpressionističtí velikáni Tangerine Dream ze Západního Berlína. Hudbu k filmu si můžete poslechnout tady: http://www.amazon.com/Sorcerer-1977-Film-Tangerine-Dream/dp/B000002OOK/ref=sr_1_11/102-7859641-7644942?ie=UTF8&s=music&q1191696266&sr=1-11 Zarolujte kousek dolů a zmáčkněte přehrát všechno. Je to pro mě film ze stejného pytle jako Blade Runner, nebo Věc. Zkrátka mi jde o atmosféru víc než o cokoli jiného. A ta je ve Mzdě strachu Williama Friedkina víc než hustá. Stejně kvalitní jsou též výkony obou uvedených herců. Řekl bych, že kdybych řekl, že jsou civilní, dal bych jim punc jakési akčnosti. Nezúčastněné - to je ten správný výraz. A je příznačné, že právě s tímto filmem Friedkin na západě pohořel. Proč, to opravdu nevím. PRO mOnkeye: pokud považuješ hudbu u tohoto filmu za béčkovou, pak je mi Tě opravdu líto. Možná by bylo třeba oprostit se od originálu a kouknout na ilm bez předsudků. A To platí pro veškeré remaky. Já jsem se, třeba, u originálu, nudil. ()
Spravedlivě bych měl film hodnodit dvakrát, protože jsem nejdřív viděl zkrácenou verzi pro kina a teprve po letech onu plnou. Jde sice o remake, ale řekl bych, že Friedkinův přístup je hodně kvalitní. Evidentně se nesnažil udělat technicky lepší film, šel svou cestou a jsou chvíle, kdy trnete a čekáte, co kam spadne - aby to pak bouchlo v té nejméně očekávané situaci. Změny proti původní předloze - mimochodem Arnoudova předloha je opravdu tenoučká knížka - tu nepůsobí rušivě. Prostě film, který stojí za to vidět, i když mu vždy stoprocentně nemusíte věřit. ()
PRO MUŽE:Chlápci, co mají minulost jak fángli pestrou a v ní pár temnějších momentů občas mění bydliště. Pro sichr i kontinent. Terorista, bankovní defraudant, lupič, pohostinná náruč jihoamerické džungle, přijme mnohé hříšníky a zbytečně se neptá. Nová země, nový život, nová identita. Selanka v kakovém oku kontinentu. Policie krade přiměřeně a nebýt toho malérečku s vrtnou plošinou, mohli hoši ve svém strachu vegetovat dál. Prácička na hranici sebevražedné mise za těžké love. Kdo by odolal, v pekle už jsou. Fuckt hustá jízda. V době před digitálními triky si museli i herci pěkně hrábnout na dno. Na sedmdesátkový film, dokonale syrové, dobrý scénář bez hluchých míst a slušně šlapající režie s hvězdami tehdejšího hereckého nebe a kupodivu i výborná hudba. Scéna na lanovém mostě nad rozbouřenou řekou – vyslovená, nekašírovaná, filmová lahůdka. Mohu jen doporučit. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Snímek z doby, kdy chlapi měli koule a nehráli si na slečinky. Hošíky asi odradí ta spousta špíny, hnusu i krve, ale vy byste to, madame, měla zmáknout. Odměnou budiž vám dáno herecké mistrovství Roy Schneidera i Bruno Cremera ve vrcholné formě. Je to sice ryze chlapský film, ale tak dobrý, že by mohl čapnout za ohambí i vás. HLÁŠKA:Zastřelis kněze pro 70 tisíc dolarů. Zač stojím já? Za hovno, ty zkurvysynu!// ()
Úžasný film! Málokdy se stane, že remake či pokračování předčí originál. Williamu Friedkinovi se to však povedlo naprosto perfektně. Tento typ filmu není založen na scénáři, ani na hudbě, ale musí mít skvělé herce a být dobře zpracován. A to všechno má "Mzda strachu" znásobeno desetkrát. William Friedkin to totiž celé pojal trochu jinak než originál, a tuším, že tento film má z knížky už stejný pouze základ. A dále jsou tu i skvělí herci( všichni řidiči kamionů podávají skvělé výkony). Takže se pro mě stala "Mzda strachu" skvělým filmem, tak skvělým, že je o třídu lepší než dokonalý originál. P.S. Scéna přejíždějícího kamionu přes "skoro rozpadlý most" je nejlepší scénou filmu a jednou z nejúchvatnějších, co jsem kdy viděl. I když byla natáčena ve studiu. ()
Přiznávám, že jsem byl hodně, ale vážně hodně unavený, takže hodnocení je ovlivněno i tím, každopádně nejhorší zážitek KVIFF 2014. Pořád se jaksi nic nedělo, tak jsem si na chvíli zdříml, a když jsem se vzbudil, nedělo se pořád nic, nebo minimálně to, co se podle popisku mělo dít... Ve chvíli, kdy jsem zrovna usínal, na plátně došlo k výbuchu a neskutečný hluk v sále mě tak strašně vylekal, že jsem se zvedl a odešel. Nevím, co to bylo, kdyby před tím nepředávali Friekinovi Zlatý Globus, tak bych si myslel, že jsem ve špatném sále, ale prostě bída. Dočítám se tu, že převoz nitroglycerinu přichází po hodině, ale toho se prostě nedá dožít... proč je tam proboha ten šíleně dlouhý začátek, proč? Za normálních okolností bych film sledovaný v takovém rozpoložení nehodnotil, ale tady je to za ten neskousnutelný důvod zcela oprávněné. KVIFF 2014 ()
Dlouho mi tu tenhle snímek visel, nebýt oblíbence Roye, asi bych ho přešel. První třetinu jsem si říkal "jeje zase jsem narazil na nějakou akademickou sr*čku". Nakonec jsem rád, že jsem vydržel, protože poté se film rozjede do filmu s výbornou atmosférou, který z hlavy po shlédnutí nevyšumí. ()
,,It was exactly what I expected.“ Je to příjemný pocit, když člověk očekává dobrý, kvalitní film a pak ho bez přípravy semele ta nejlepší filmařina, jakou kdy viděl. A to se mi přesně stalo se Sorcererem. Úvodní představení nezvyklých osudů čtyř hlavních hrdinů a následný střih do zapadlé díry kdesi v Jižní Americe skvěle navodilo atmosféru beznaděje a zmaru. A potom nastává tak napínavá a drsná jízda, že se mi tajil dech. Celé je to snímáno velmi pěknou kamerou, s nádhernými teplými barvami a promyšlenými záběry. Herci jsou ve svých rolích přesní a to plahočení džunglí je na nich vidět. Nejlepší ale byly speciální efekty, hlavně obří výbuchy a ikonický přejezd dvou náklaďáků přes rozpadlý most v bouři. Sorcerer je prostě vymazlené dílo té nejlepší kvality, na němž je vidět to obrovské množství práce a neskutečné zaujetí režiséra. Je nesmírná škoda, že zrovna toto zlomilo Friedkinovi vaz, protože je to jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl. ()
Expozícia je pridlhá a scenáristicky rozháraná, ale po presunutí deja do džungle je Mzda strachu jedným z najlepších dôkazov Friedkinovej režijnej zdatnosti. Tvrdé, nekompromisné, testosterónom nabité, chlapské dobrodružstvo. Scény prejazdu cez most a likvidácie spadnutého stromu sú učebnicovou ukážkou tvorby a gradácie napätia. A ich technické prevedenie ohuruje svojou dokonalosťou aj po 40 rokoch. Svojho času veľmi nezaslúžený prepadák, ktorý pochoval kariéru výnimočného režiséra. Ktovie, akým smerom by sa Friedkin uberal, keby mala jeho prerábka Clouzotovej klasiky úspech. ()
Skvělá (možná lepší) verze Mzdy strachu. Dovedu si představit, že kdyby vzal hlavní roli původně zamýšlený McQueen, mohl to být kasovní trhák. ()
100% ()
Dávám tomu tři, stejně jako originálu. Ale popravdě - je to o dost horší než původní film. Hrdinové ve francouzské adaptaci jsou bezcharakterní parchanti, ale každý má nějakou osobnost. To tady tak nějak chybí, všichni jsou stejní. Také bohužel spousta scén na sebe logicky nenavazuje, což je průšvih cenzorského střihu (viděl jsem DVD / Bluray verzi). Pocit naléhavosti a nebezpečí, který byl cítit v původním filmu, se tu taky moc nekoná. Ale naopak třeba slavný přejezd mostu je moc pěkný. Takže oba filmy hodnotím stejnou známkou, ten starší je ale o dost lepší. ()