Sorcerer
Mzda strachu
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Režie:
William FriedkinScénář:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrají:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (více)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(více)Recenze (158)
Je pravda, že remaky nemusím, ale občas se mezi nimi najde nějaký, který je stejně dobrý nebo lepší než originální film. Režisér William Friedkin se sice oháněl tím, že o žádný remake nejde, že se nechal inspirovat pouze knižní předlohou, ale tak o tom si může každý myslet své…Nicméně se toho zhostil poměrně dobře, to mu zazlívat nemůžu. Pojal to jinak, odlišně – než film z roku 1953 – kostra příběhu zůstala stejná, začátek je zcela odlišný a najde se i spousta odlišností i ve zbytku filmu – každopádně zůstala kvalitní atmosféra, několik vcelku napínavých pasáží, nelítostná smrt a především velmi solidní herecké výkony. Tahle pestrá čtveřice dobrovolníků měla vážně zajímavou minulost a nakonec je jejich osud dohnal i v takové prdeli. Zvolená lokalita byla pěkná (zvláště pak záběry džungle), pasáž na mostě a bouře – nejlepší z celého filmu. Rozhodně nelituji, že jsem to viděl – ale obě verze se mi líbily v konečném hodnocení asi stejně. Každá má své pro a proti. 70% ()
Vynikajúca sedemdesiatková jazda bez jediného zbytočného momentu, naopak, strohá až na dreň. Mohli si to takto, pri Friedkinovej chirurgicky presnej réžii a dokonalom obsadení, dovoliť. Deprimujúci koniec to potom, čo do finálneho dojmu, dvíha ešte o pár priečok vyššie... pretože je to vďaka tomu, akokoľvek kruté, ešte pravdivejšie. Nemám jedinú najmenšiu námietku. Kúzelná jazda! ()
Toto mi vôbec nesadlo. Ma to strasne dlhy uvod napriek ktoremu si ma postavy vôbec neziskali, takze ked uz konecne dôjde na tu nebezpecnu cestu s vybusnym nakladom, tak mi uz bolo tak nejak jedno ako sa to skonci. Ale technicka stranka a vyprava vyzera dobre. Tak aspon za to davam 2*. ()
Tarantino radí Mzdu strachu medzi svoje najobľúbenejšie filmy. Roy Scheider bol na vrchole kariéry, mal na konte Čelisti, a týmto si chcel upevniť svoju pozíciu. William Friedkin (Francouzská spojka, Vymítač ďábla) sa zaradil medzi najzvučnejšie režisérske mená svojej doby a tu aj hneď dozvučil, pretože film bol prepadák. Ja oceňujem skvelo pôsobiacu vizuálnu stránku, krásu a náročnosť krajiny, tú hmatateľnosť, špinavosť, a uveriteľnosť všetkého. Scény s výbuchmi by boli ozdobou každého vojnového filmu. No a prejazdy cez labilný most boli povestnou čerešničkou. Natočenie tohto filmu by totálne nedávalo zmysel v dnešnej CGI dobe...Netflix má však iný názor, pretože aktuálne servíruje modernú verziu. Ja si niekedy určite dám francúzsky originál z roku 1953. Uvažoval som nad 4*, ale predsa len chýbalo väčšia dráma + vypätejšie konfrontácie medzi postavami. ()
CITÁT - Nikdo nemůže být jen "nic víc"......... Trochu jsem se obával, že mě to nevezme, ale nakonec to byla nádherná dramatická jízda. ()
Není nad to, když ve filmu hrajou samí fešáci... Ale jinak to byl docela nářez, ani jsem tolik akce a napětí nečekala. Vykradli mi můj kostel. ()
Začátek mě moc nevzal, ani nebavil, poletovali jsme po světě, rychle a zmateně a já netušila, která bije.. Když pak chlapci skončili ve stejné řiti, svitlo mi.. Od chvíle, kdy se přihlásili jako řidiči velmi nebezpečného nákladu, mě to vtáhlo a jakmile se vydali na riskantní cestu, měli mě na lopatě.. Roy Scheider a Bruno Cremer byli mýma očima tahouny snímku a o tom, že úžasnými, snad ani není třeba psát.. ()
William Friedkin patril medzi najlepších režisérov 70. rokov, nenatočil v tom období veľa, ale vždy to stálo zato. Tento režijne majstrovský kúsok natočený s poriadnou dávkou remeselnej dokonalosti uchvacuje ešte aj dnes, je na ňom vidno pot a možno aj krv samotných tvorcov. Niečo také, sa dnes už netočí. ()
,,NIKTO NEMÔŽE BYŤ LEN ,NIČ VIAC´ ." __ K tomuto filmu som sa dostal vďaka výbornému soundtracku od Tangerine Dream, ktorý by som pre jeho silne elektronický a nemelodický, zato však úžasne atmosferický základ radil skôr do sci-fi žánru a až o niečo neskôr som sa dozvedel k akému filmu bola v skutočnosti táto hudba zložená. Po jeho pozretí môžem konštatovať, že hudba mi prišla lepšia na samotnom albume, vo filme sa miestami stráca akoby ju nebolo počuť. Pôvodný francúzsky film sa mi zatiaľ nepodarilo vidieť, no podľa všetkého je ešte lepšie spracovaný ako tento vydarený remake. ,,Čarodej" je snáď po všetkých stránkach parádny film, či už sa to týka hereckých výkonov, technických dispozícií, spomínanej nervy drásajúcej atmosféry (a to nielen v scéne prechodu mosta) bezpochyby dosiahnutej za podpory režiséra, pre ktorého však paradoxne znamenal odchod do ,,druhej ligy". Začiatok filmu sa môže zdať byť rozťahaným, rozhodne však nenudí (ako aj film celý) a je potrebným ako pre zoznámenie s postavami, tak aj pre úplný pesimistický záver. Drobne prilepšených 5* je tak v tomto prípade na mieste. ()
Ani původní film mě na prdel neusadil, ale měl několik silných momentů které tahle verze dokázala úspěšně zazdít. ()
Musel jsem srazit z pěti na čtyři, protože těch prvních padesát minut, než vyjedou je nuda, zatímco Clouzot natočil geniální film, kterej dával smysl od první do poslední minuty, Friedkinovi se povedla jen ta jízda s náklaďákama. Friedkin to neměl točit, chápu, že to chtěl natočit, páč Clouzotův film je úžasnej, ale neměl to točit. Po dvou geniálních filmech natočil jen slušnej, ale zbytečnej rimejk. ()
Chapu to zklamani, kdyz clovek co predtim natocil cca nejlepsi horor vsech dob Exorcistu natoci neco s nazvem Sorcerer, hraje mu k tomu navic fantasticky elektronicky soundtrack Tangerine Dream, tak to skutecne navnadi a ono je to ve finale zdlouhave cosi, kde 3 ztroskotanci jezdi s nakladakem nekde v Jizni Americe... ma to navic dost pomaly rozjezd, kdy to zajimave se zacne dit az nekde ve druhe pulce, na druhou stranu je to velmi unikatni kousek, ktery urcite stoji za videni, jsem zvedavy na konfrontaci s originalem. 7/10 ()
Rádi se bojíte? Rádi si strachem zakrýváte oči a koušete nehty? Tak tohle je film pro vás! Nasedat... náklaďáky startují a vás čeká kulervoucí cesta. A řidiči, leč odvážní chlapi netuší, kolik potu a krve je bude tato cesta za odměnou stát. ()
Tak jsem to udělal úplně opačně a jako první jsem si pustil americký remake. Pro mě byl velmi vydařený a jsem defacto maximálně spokojený s tím, co jsem viděl. Nicméně nemohu hodnotit plným počtem, když originál je alespoň podle recenzí o chlup lepší. Takže další na řadě, je verze z padesátých let a uvidíme, jestli se komentáře nepletou a jedná se o ještě lepší podívanou. P.S. Ta obsluha baru měla působit atraktivně, jak v originále, tady je to ale čistokrevná ježibaba :-)) ()
Náklaďáky jedou. Brm, brm... ()
Určitě jeden z nej remaků co jsem kdy viděl. Pan Friedkin tu nejen udržel TO NAPĚTÍ na stejné úrovni jako francouský originál,ale ještě (a dobře) příběh prohloubil díky prologu(v originále jsme hned vrženi do děje,aneb jsem chudý,případně hamižný socka vykořeněný mamlas, tak akorát vhodný pro zoufalé činy,ale jak se mi to vlastně stalo?).-Po tomhle filmu to Friedkin dostal dost sežrat od všech a v podstatě skončil,a ani i když natočil takové nadprůměrné snímky jako Na lovu,nebo Žít a zemřít v L.A.,stejně na něj dělali ksichty,že už svůj stín nepřekročí. Škoda. ()
Když dva dělají totéž, není to totéž. Přiznám se, že na Sorcerera jsem se, namlsán původním filmem, náramně těšil. Jaké pak bylo moje zklamání, když hned zkraje jsem byl zavalen (v tomto případě) nesympatickou béčkovostí (hudbou počínaje, střihem konče) a přehnanou laciností. První půlka tak daleko spíš než na plytký děj (chraň bůh!) poukazovala na scenáristovu a režisérovu neschopnost. Patřičné grády začne příběh nabírat až během samotného převozu třaskavin, kde již vše probíhá víceméně podle zaběhnutého scénáře. Jakákoli tvůrčí invence podle mě vychází naprázdno a dalším nepříjemným protivníkem, kromě džungle samotné, je hlavním hrdinům čas. První půlka buď potřebovala notně zkrátit (což bych ocenil já), nebo druhá natáhnout alespoň o půl hodiny, poněvadž postavy nemají čas pro rozvoj a jejich hloubka je tak oproti originálu mizivá. Mzdu strachu tedy rozhodně ANO, ovšem původní. 50% ()
Pch, nedajte sa vysmiat, ze pribeh o soferoch nakladakov v akejsi dzungli nenecha divaka vydychnut a stale sa nieco deje! No tak deje sa tam toho uplne minimum, len odznie kopa prazdnych kecov onicom, a exteriery to tiez nedokazali zachranit. Plus v strede nastupila priserna nuda a vatovo plane plky. Jo a prepadak ostane stale prepadakom, na tom nic nezmeni ani tych X rokov, co uplynulo od natocenia - a pre mna ostava stale najlepsim prepadakom Obcan kane. Precenovane dielo, asi ako Cymynova Nebeska Brana : 20 % ()
Vzhledem k za týden uváděné premiéře na Netflixu, která by měla být remakem, nebo něčím tomuhle filmu podobným, jsem se rozhodl si film připomenout. A dokoukal jsem jen polovinu. Potom vypnuto. Přišlo mě úplně zbytečné to dokoukávat. Srazim filmu jednu hvězdu, a doufám že nová Mzda bude lepší. 40%. ()
Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? ()