Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)

(více)

Recenze (197)

lykan9 

všechny recenze uživatele

Klasika, která neztrácí na kvalitě ani po letech. Nikdo sice nechce, aby se takto policajti chovali, ale těmhle dvěma prostě přejete, aby jim vše vyšlo a žili si své životy, tak jak chtějí. Philippe Noiret je postavou Reného nezapomenutelný a neznám jinou jeho roli, která by mu sedla více. Vše je krásně zabaleno do ponurého prostředí Paříže 80´ let. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Prehnití & skorumpovaní & gamblerskí & úplatkárski ... a ešte ani vskutku vlastne ďalej neviem, čo všetko by sa v podstate dalo na nich priamo charakterizovať, nakoľko paradoxne predstavovali „mužov zákona”, no vôbec sa podľa toho nielenže nesprávali, ale zároveň si z toho ani zďaleka nič nerobili, keď sa mohli rôznymi prostriedkami veselo obohacovať na úkor ostatných osôb, ktoré boli taktiež samy o sebe dosť pochybnými existenciami, a pritom prichádzajúci idealista v podaní Françoisa Lesbucheho, ktorý sprvoti o takýchto nekalých praktikách nechcel nič počuť, ba ani ich na vlastné oči vidieť, čo snáď zo začiatku najlepšie poznať na jeho naprosto rozčarovanej tvári, akonáhle (s)pozoruje „pracovné metódy” svojho, staršieho kolegu, inšpektora Reného Boisronda, a tak sa automaticky natíska otázka v tom prostom zmysle, či napokon podľahne i on vábeniu v podobe »nasledujúcich brigád« popri zamestnaní? • Nie, opäť ma nedostala do kolien táto očividne fraškovitá, trošku povrchná, obzvlášť kriminálna jazda, naprieč parížskymi ulicami, preplnenými množstvom všelijakých, kurióznych postavičiek od výmyslu sveta zrovna tak, ako som si možno pôvodne sám predstavoval, teda podľa výsledného hodnotenia na tejto filmovej databáze, že by som si konečne predsa mohol prísť na svoje, pevne dúfajúc, že Filipovi sa do rúk dostal oveľa vhodnejší scenár, než bolo tomu naposledy, ktorému bude prípadne zručne sekundovať i také mladšie vydanie «francúzskeho Aleca Baldwina» v podobe Thierryho Lhermittea, na čo by následne mohla nadviazať, Césarom ocenená réžia, strih a film, tentoraz režírujúc mojou osobou doposiaľ »nepoľúbený« francúzsky režisér zvučného mena → Claude Zidi, i keď podotýkam, že jeho meno mi nie je celkom neznáme, kedy som sa súčasne tešil i na to, že pochválim strihovú skladbu s prehľadnými scénami vo svojej nadväznosti, a to ani nehovoriac, že scenár mi napokon prinesie vytúžené ovocie, no bohužiaľ môžem iba skonštatovať, že moje celkové dojmy sú len trochu viacej zmiešanými, ako by sa mohlo zdať. • Skrátka, ani mi neprekážalo ich nasmerovanie, akým smerom sa zväčša uberali, ale najskôr mi prekážalo spracovanie, podľa ktorého sa premiestňovali z miesta na miesto, a k tomu i s viacerými, nevyužitými postavami, trebárs ma hneď napadá spomenúť Reného konkubínu Simonu, či aj Françoisovu frajerku Natašu. A ich nafetovaný šéf Bloret, tak to bol totálny nevkus! • Z Prehnitých vyžarovala častá frivolnosť, v spojení s chaotickosťou, pričom mi začali tieto dva faktory postupne čoraz viac liezť na city, a tak sa tým pádom, ďalším prehnitým dobrodružstvám určite zo širokého oblúka vyhnem, ale čo sa týka Zidiho, tak ten by ešte nemusel povedať úplne posledné slovo? ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Policajti chodia vždy po dvojiciach a to je zdrojom vtipov aj filmov. Dvojicu môže tvoriť múdry a hlúpy, dobrý a zlý alebo žena a muž. Tu sú prehnitý a čestný, ktorý vyšiel priamo zo školy. Dostáva do tela až bude správne vyškolený a čoskoro budú prehnití obaja. Film to podáva štýlom, že tak to má byť a tak je to správne, lebo taký je život. Dnešný pohľad je asi trochu iný, zvlášť keď sa pozrieme na našu politiku, kam prepojenie živlov a polície môže zájsť. Režisér Zidi sa tu nezaprie, film je rýchly, bez jedinej prázdnej sekundy, ale humor je už kultivovanejší a má čo povedať aj dnes. –––– Inspektore, vaše hrdinské chování, vaše stálá oddanost a neúplatnost... ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Králem francouzské komedie pro mě není nikdo jiný než Claude Zidi, režisér, který dokázal dokonce i z Pierra Richarda vykouzlit něco více než jen totální nemehlo. Claude Zidi nám tentokráte servíruje příjemnou komedii o dvojici notně zkorumpovaných policistů, kteří se prostě umí ve svém oboru otáčet. Především poklidné a nenucené herectví Philippeho Noireta je jako balzám na duši. ()

RedDuck 

všechny recenze uživatele

Zezačátku jsem byl trochu zklamán, ale jako správné víno v průběhu stopáže dojem zraje. Rozhodně nečekejte třaskavý humor dalších známých Zidiho komediích, film spíše spolehá na kouzelnou atmosféru a trochu hořký humor. K vyššímu hodnocení mě přesvědčila vynikající hudba a nezapomenutelný závěr, jinak spíše tři a půl. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
  • Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)

Reklama

Reklama