Grandhotel Budapešť

Už ten maďarský názov snímky ma varoval, že sa mi snímka asi nebude pozdávať. Možno nemám veľmi rád tento druh humoru, ale mne ten film zas tak vtipný neprišiel, skôr som sa chvíľami nudil. Herecky obsadené to bolo skvele, hralo tam dosť známych hereckých osobností, ale film bol smerovaný do retro grotesky a že by som sa nejako za brucho chytal to asi nie. Grandhotel by potreboval občas spomaliť. Takmer nikdy nie sme nútení brať čokoľvek vážne a okrem horkosladkého záveru a armády na území Zubrowky, len máločo zakotvuje príbeh v realite. Musím to považovať za jasný zostup vo tvorbe Wesa Andersona, ktorý nám v minulosti predhodil naozaj zaujímavé snímky. (07.11.2019)

Wes je original hračička u kterýho nikdy nepřestanu obdivovat schopnost vyprávět a rozesmívat obrazem. Ze začátku jsem měl trošku problém spokojeně vegetovat v dalším Wesově specifickým minisvětě, ale s každou přibývající minutou jsem byl s tímhle světem víc a víc spokojenej až se stalo to, co je u Wese už tradicí, nechtělo se mě tuhle hravě absurdní zábavnou genialitku opouštět. (13.03.2014)

Ja tie Andersonove filmy tak strašne nenávidím. Ale je to jedine kvôli tomu, že sú výborné a chyba, že si k nim neviem nájsť cestu je vo mne (až sa výnimku s Monnrise Kingdom, ktorý sa mi veľmi páčil). Grandhotel som si pustil len kvôli nomináciám na oscara a bol som nakoniec celkom milo prekvapený ako ma bavil/neštval . Všetko je hravé, čarovné, nádherné,úžasne nadesignované, nacastované, originálne a hlavne prístupnejšie takže nebolí z toho hlava a nemám chuť rozbíjať telku/trhať plátno ako pri jeho jeho predchádzajúcich filmoch. Ale to nič nemení na tom, že ďalšiu Andersonovku dobrovolne asi neuvidím. 8/10 (13.02.2015)

Po skončení filmu jsem z kina vyšel zesláblý smíchem, v pětihvězdičkové náladě s hromadou příjemných vzpomínek a myšlenek. Wesova láska k postavám a detailům je stále stejně upřímná a povznášející, kdežto jeho komediální talent léty zraje jako víno. To be continued... 90% (14.03.2014)

(1001) Na film jsem šla s migrénou jako bič a stejně jsem se smála nahlas jako praštěná. Hádám, že čím míň je Wes reálný, tím víc mě baví/ve mně vzbuzuje sympatie. Možná je pravda, že idea se pod povrchem vytrácí, ale když vidím ostatní režiséry, kteří už ve svých nových filmech nedávají ani formu (moje zklamání z poslední doby, která si takhle zfleku vybavuji, představují Jarmusch, McQueen, Burton, Jackson), tak jsem ráda, že pořád o někom můžu říct, že "umí". - 2018: Ale zpětně si ani nemyslím, že by byla pravda, že se idea ztrácí pod povrchem. Není nic špatného na tom, že existují různé žánry vyprávěných příběhů. (A ještě musím udělit čestnou zmínku Saoirse Ronan, kterou jsem hned od dob Pokání podvědomě nenáviděla kvůli její tamní postavě. Díky její zdejší roli moje nenávist vyvanula a už si i v ostatních filmech všímám, že je to vlastně velmi zajímavá herečka.) (10.05.2014)