Reklama

Reklama

Vlastička umřela. Vesnický kostel, pohřební kočár tažený koňmi, farář, obyvatelé Olšan a souputníci zvláštního života Bohumila Stejskala (Boleslav Polívka), multimilionáře z vůle Boží, z Dědictví I. Trochu zestárli. Bohumil (Boleslav Polívka) taky trochu zestárl. Přibyly mu majetek, starosti, kilogramy a děti. Ztratil ženu svého života. Hraje hudba, zpívá místní ženský sbor Křepelky, jehož byla Vlastička členkou (a Bohuš je sponzorem). Smrt známého sbližuje. Všichni jsou smutní, nebo tak aspoň vypadají. Za zdí hřbitova zastavil starší Mercedes a z něj vystupuje rovněž zestárlá „hérečka" Irenka. Pozoruje pohřeb přes zeď, dovnitř se neodváží. Odjede před koncem obřadu... Smuteční hostina v Bohušově sídle. Jsou tu všichni, které známe z původního filmu. Zjišťujeme, že Bohuš si postavil ohromné sídlo ve farmářském stylu obklopeném zoologickou zahradou. Má rád svou dceru (Anna Polívková) a visí na šestiletém vnukovi, jehož učí jízdě na koni. Má vlastní chov koní a považuje se za odborníka na to. Už sedm let nepije a celkem si zvykl na peníze. Bohuš je smutný, ale smutek v jeho podání má velmi výstřední podobu. Téměř každá promluva se mu proplétá s pohřební řečí a duch Vlastičky postupně výrazně vstupuje do jeho mysli i jednání. Vlastička dávala jeho životu řád...vnutila mu kázeň. Teď je zase Bohuš sám. A smutný. Je na čase vrátit se ke kořenům...k flašce. Po sedmi letech se Bohuš zase napije. A bude to jízda, během které se bláznivě zamiluje do herečky, málem se stane filmovým producentem a majitelem zámku, málem přijde o vnuka, málem uvěří, že Vlastička pořád žije, přijde o několik miliónů, rozbije v přímém přenosu finále soutěže Hvězdy tančí, aby nakonec pod tlakem dcery a věrného přítele Arnošta (Arnošt Goldflam) dobrovolně našel klid a sebe samého v protialkoholní léčebně v tichém rozjímání s bláznivým JUDr. Strážným (Jiří Pecha). Velká jízda... i tak by se film mohl jmenovat, kdyby nenavazoval na už tak proslavený název dílu prvního. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (819)

kingik 

všechny recenze uživatele

Už neplatí s Bohušem na věčné časy. Kurva se sice říkat nemá, ale nejeden divák si nejednou pomyslí, že tohle pokračování proslulé "bolkovské" komedie stojí kurevsky za nic(!). Jako by si toho byl (pozdě) vědom i jeho protagonista a autor scénáře v jedné osobě a celou dobu se neprojeví jeho humornost tak, jak jsme od Bohuša zvyklí. Je sice hezké, že zestárnul a věkem i "zmoudřel", ale copak s ním zestárnul i jeho pověstný invenční humor nadití k prasknutí originálními hláškami, hlody a nesmrtelnými výšplechty?! Zřejmě ano, protože jinak si nedovedu vysvětlit tak mimořádně nízký výskyt gagů. Ne dobrých, ale tady v podstatě absentoval jakýkoliv humor s výjimkou občasného záblesku toho hořko-humorného a rozjímavého, potažmo trapného, který se ovšem neslučuje s podstatou prvního filmu, který stavěl na principu dokonalé odezvy diváka na své narážky a zlidovělé hlášky. Problém nastal v odlišném přístupu režisérů. Kontroverzní Chytilová s osobitým režijním rukopisem versus na jistotu točící Robert Sedláček. Maximálně umí vykouzlit hezký záběr dýchající letní atmosférou, ale nejednou vznikl dojem, že režírování se ujal samotný Polívka a on jen zkontroloval záběr bez vlastního přičinění, aniž by do toho vtěsnal něco z vlastní režijní kapsy. Je přímo hrůza, jak film nemá tempo a záběr od záběru diváka uklimbává ve svém vypravěčském nic. Totální selhání přichází v podstatě v nulové návaznosti na původní film a žádná z postav se příliš nehlásí o svoji dvacetiletou filmovou minulost. Jednička sice rezignovala na satirický podtext, i když ten tam přece jen v určité míře patrný byl, ale dokázala na jednoduchou zápletku nabalit spoustu scének, o kterých diváci dokázali nadšeně debatovat a napodobovat je, včetně přenášení hlášek do reálu. Nemluvě o dokonalém vystižení doby porevoluční. Dvojka z tohoto hlediska nepřináší nic extra a nikam se ani neposouvá. Chybí nosná zápletka i herci se svým způsobem zhoršili, protože divák neustále čeká, kdy to rozbalí jako tehdy, a nedočká se. Na co je ve filmu nefunkční Gott, nefunkční mrtvá Vlastička, jakási Irenka za hřbitovní zdí, nebo zapáchající dr.Strážný?! Je z toho akorát znát, jak moc někteří herci v pokračování účinkovat nechtěli. O to smutnější, že na dvou ženských postavách se v původním filmu dost stavělo, až pro někoho zkultovněly. Nejednou tohle pokračování svým uchopením připomene "Sněženky po třiceti járech". I tady je znát propastný časový rozdíl či skok, jaký hlavní postava, plus ty kolem ní prodělaly. Další osudy Bohumila Stejskala totiž přišly strašně moc pozdě. 22 let je moc, a i když i já jsem byl coby divák zvědavý, co se u rázovitého Bohuše za tu dobu změnilo, tak můžu konstatovat, že změna žádná. A když, tak k horšímu. Jeho postava zpustla a zburanovatěla, a i když on sám coby Bolek Polívka ji nejednou hraje jako distingovanou a chytřejší, než se na první pohled zdá. Pak ovšem nevím, co tím chtěl autor říci. Jaký vlastně měl být současný Bohuš. Jestli "cool" týpek, co se znovu dal na chlast, anebo věkem sešlý a utrmácený "inteligent" používající na svých cestách veterána hořký, suchý a rádoby chytrý humor?! Je to spíše Bolek Polívka osobně. A co nejvíc zamrzí, že jako scenárista je mizerný a snižuje se k lacinostem. Bohuš si tentokrát už všechny (diváky) nekoupí, jak kdysi vítězoslavně prohlásil na konci prvního filmu. Nyní o ně bude muset bojovat. Akorát nevím čím. Jestli chlastem, dobrovolným pobytem v protialkoholní léčebně, omšelou "rádiovkou" anebo zkonfiskovanou farmou a uměleckým propadem. Račte si prosím vybrat, co je vám nejblíž. Druhé pokračování zabředlo přesně do těch typů komedií, kterým se tak jednička urputně bránila. A pokud i ona měla slabší a zdlouhavé chvilky, tak z toho dokázala vybruslit po "bohušostejskalovsku". A náramně se strefila do doby, kdy se do podnikání pouštěl každý a každý si chtěl náležitě užít nových možností léta odpíraných totalitním režimem. V tomto kontextu je Dědictví II jen smutnou a notně zašlou vzpomínkou na Bohušovy kdysi vtipné a satirou říznuté časy. Na druhou stranu setkání s tímhle (kultovním) buranem nebylo až tak nepříjemné, ale především zvláštně narafičené a režijně i scenáristicky méně vychytané. 60% () (méně) (více)

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Bolek Polívka se potřeboval vyzpovídat ze svého současného stavu a nálady, jelikož valašského smutného klauna po šedesátce očividně nejvíce stíhají dluhy, flaša a vadnoucí pověst. "Hrajeme, protože vás máme rádi", řekl sám mistr v průběhu diskuze na Colours of Ostrava 2014 a zřejmě to myslel upřímně, přestože druhé Dědictví nejlépe vystihuje slovo nijakost. Humory nefunkční a na jedničku často okatě odkazující, herci ve svých standardech a paradoxními vítězi zůstávají hudba s kamerou. Navzdory vší pomyslné nezajímavosti a prázdnotě film svůj hořký význam má, ale to ať už si Bolek i diváci přeberou po svém... ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

D2dictví působí vedle D1dictví stejně nepatřičně, jako režisér Sedláček na předávání státních vyznamenání, kam dorazil v mikině a zapsal se tak nejspíše i do Guinnesovy knihy rekordů. Jediné, co je na tomhle filmu komediálního (no, spíše šíleného) je to, že vůbec někoho napadlo jej natočit. Časy, kdy Bolek vlezl na plátno a aby rozesmál kino, tak mu stačilo říct jedno jadrné slůvko moravským dialektem, ty jsou nenávratně pryč. Mám neodbytný pocit, že se Bolek potřeboval nějak vybrečet z té lapálie s olšanskou farmou a zvolil k tomu tu nejhorší možnou formu - exhibici. Řada postav je ve filmu jen proto, aby měl filmový Bohuš s kým mluvit, jiný smysl jsem nenalezl. A paradoxně na základě tohoto snímku (k němuž BP napsal scénář) musím souhlasit s jeho filmově-civilní dcerou Annou, která prohlásila (ve filmu), že její otec patří do blázince - napsat TAKOVÉTO pokračování legendy může napadnout jen blázna nebo zoufalce. Se ctí z děje vyšlo jen málo postav, a to vesměs proto, že jejich role se počítaly na sekundy až minuty. Takže za mě ubohoučkých 15% a ne, prosím, už žádné další dědictví nechci, zříkám se ho ve prospěch dalších potenciálních dědiců. P.S.: Kurva se říká, Bohumile, kurva se říká. Přinejmenším po shlédnutí takovýchto "filmů". ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Kult v podobe dvadsaťdva-ročnej výpovede dedinskej prostoduchosti a alkoholického megalománstva ostáva neprekonaný. Polívka, nech je to s fámami okolo dlhov a upísaniu sa týmto filmom diablovi akokoľvek, sa rozhodol o jeden z najodvážnejších krokov vo svojej kariére a nemožno mu to vyčítať. Počas rokov sa už niekoľkokrát objavili fámy o tom, že pokračovanie bude. Nakoniec je teda na svete a čuduj sa svete, nebolo to až také sklamanie ako naznačovali prvé (zaujaté) recenzie. Nemôžem si pomôcť, ale mám taký dojem, že celá atmosféra filmu akoby reflektovala Polívkove aktuálne životné obdobie. Trpká tragi-komédia je totiž to najvýstižnejšie slovné spojenie, čo ma v súvislosti s týmto filmom napadlo. Kým sa film rozbehol, bola to naozaj tragédia a mal som pocit, že to nedopadne dobre. Postupne a našťastie si ale tvorcovia uvedomili, že sentimentálnosť asi nebude správna cesta k divákovi a oživili Bohušovu postavu o charakterové črty, ktorými si získal sympatie takmer celého československého národa. Mnoho hlášok sú reprodukcie z originálu, ale tie sú nesmrteľné a stále fungujú. Komédia teda naberá na obrátkach počas celej druhej polovice filmu, niekedy jej úroveň poriadne kolíše (niektoré scény sú len bohapustá bezúčelná vata), na druhej strane sa na to veľmi dobre pozerá, Polívka je prirodzený a ostatní herci ani nehovoriac. Nie je z toho cítiť kŕč, ani gýč a to je predsa rozhodujúce. S úmevom na perách by som dal aj štvrtú hviezdu, ale objektívne (s prihliadnutím na originál) musím ostať pri 70%. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Docela lituji diváky, které zhlédnutí stálo více než 30 minut stahování. Do kin je filmu škoda. Nicméně, na takové to domácí pokoukání při lahvince vína je to zábava dostatečná. Byl jsem připraven na nejhorší, protože už jaksi vím, jak to s těmi pokračováními u nás chodí. Nijak zlé to nebylo. Jistě, s prvním dílem je to ve všech ohledech absolutně nesrovnatelné. Na tom se určitě všichni shodnou a nikdo nebude proti. Děj je ovšem alespoň trošičku zajímavý a stará garda má stále zbytky šťávy. Film se poměrně zdárně dovedl přiživit na úspěchu jedničky. Je cítit, že film nemá přehnané ambice a je si vědom sám sebe. Do děje tak sebeparodicky vstupují Goťák či Donutil. Několik scén je potom vyloženě vtipných, což je v českých luzích a hájích věc nevídaná. Co si tak zrovna vybavím je třeba protialkoholická léčba v Černovicích. Jako pokračování je to perfektní, když se to tak pokusím srovnat s dalšími českými počiny. Jako film už to žádný zázrak samozřejmě není, ale podívat se na to bez újmy na duševní pohodě rozhodně dá. Takže ty zdejší dvou a méně hvězdičkové bláboly ani nečtěte a na moji zodpovědnost si to klidně stáhněte. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (17)

  • Bolek Polívka (Bohumil) charakterizoval rozdiel medzi prvým a druhým "Dedičstvom" slovami: „Prvá časť bola taká groteskná moralita. Druhá, po 20-tich rokoch, je skôr horká komédia. V tom je posun, že oproti časom, keď sa nakrúcala jednotka, sa dnes všetko priostruje, doba je bezohľadnejšia." (Sufferer)
  • Objavili sa špekulácie, že Bolek Polívka nakrútil tento film kvôli tomu, aby splatil dlh voči svojej farme v Olšanoch, ktorý vtedy tvoril 56 miliónov českých korún. [Zdroj: EuroTelevízia] (kacer4)
  • Dokončenie filmu bolo ohrozené kvôli alkoholu. Problém s ním však nemal Bolek Polívka, ale prekvapujúco režisér Robert Sedláček, kvôli ktorému sa natáčanie premenilo na peklo. „Vždycky večer po natáčení si Sedláček dal pár skleniček, sedl do auta a jezdil po okolí. Nikdo nevěděl, kde je. A ráno se pak několikrát hledal. Když se objevil, měl kocovinu, a byl na lidi ze štábu hnusný“, prezradil zdroj z natáčania. [Zdroj: ahaonline.cz] (kacer4)

Reklama

Reklama