Manželé z roku II

Jean-Paul Belmondo ve vrcholné formě. Manželé z roku II jsou výborná kostýmová komedie. Na francouzskou komedie 70-tých let a na to že v ní hraje Belmondo je v ní celkem málo humoru. No relativně málo. Protože co je víc? Rádoby komedie plná trapností, nebo spíš méně co do počtu, ale o to více co do kvality provedení vtipů, kterým se doopravdy divák zasměje? Krom toho Manželé z roku II fungují velice dobře i jako dobrodružný film. Jean-Paul tradičně nepostojí a pořád se na plátně něco děje. Skvěle mu taky sekundují obě dvě hlavní herecké partnerky. Zvláště Marlene Jobert. A ještě navíc tento film dobře funguje i jako politická satira. Některé filmy prostě nestárnou a Manželé z roku II mají co ukázat i po 35-ti letech od data vzniku. A věřte že nejsem žádným nostalgickým pamětníkem abych přidával na hodnocení. (31.12.2006)

Ženatý, francúzsky protagonista: Nikolas Philibert; teda aby som ho predsa trochu presnejšie definoval, tak najprv »ubzikol« tesne pred vypuknutím: Veľkej francúzskej revolúcie do Ameriky [povedzme kvôli istému, trestnému činu v jeho vlastnej réžii], kde sa mimochodom usadil, pričom sa plánuje akosi zase znovu oženiť, o čom v podstate opačná strana takmer ani extra netuší, ktorá sa to napokon čochvíľa i dozvie, kedy snáď úplne jedinou možnosťou by vlastne bolo - vrátiť sa domov do Francúzska, medzitým niekde vyhľadať mimoriadne pôvabnú Šarlotu, a predovšetkým zrušiť manželský zväzok, čo je už priamo [od]teraz i vskutku dosť reálne, nakoľko sa «politická situácia» naprosto radikálnym spôsobom medzičasom razantne zmenila, t.j. starú monarchiu tentoraz vystriedala nová republika!? • Jednak na lodi: Lietajúca ryba, doplával až do Európy, a jednak neprichádza s prázdnymi rukami, pretože dolu v podpalubí sa nachádza naozaj väčšie množstvo obilia, ktoré by nasýtilo hladných, francúzskych, a to ani nehovoriac o namosúrených obyvateľoch v rámci celku, čo je i akousi »zlatou vstupenkou« pre tohto ústredného protagonistu, ktorému sa prislúchajúce problémy ešte iba začínajú... • A veľkou  škodou určite bolo, že akási postavička v podaní charizmatického, francúzskeho herca: Charlesa Dennera; skrátka pasažiera z príslušnej lode, ktorá vôbec nevkročila na francúzsku pôdu, čo považujem nielen za premárnený potenciál zo strany autora, ale zároveň i za celkové ochudobnenie zo strany celkového obsadenia, ktoré si síce nakoniec poradilo aj bez neho, no mohlo to byť ešte i oveľa viacej zaujímavejšie, ak by mu dajme tomu J-P Rappeneau, nezveril len takýto miniatúrny herecký priestor. • A zrejme najmä práve preto asi najväčšia ťarcha jednoznačne zasa spočívala na hlavnom predstaviteľovi v podaní J-P Belmonda, ktorý mi svojim hereckým, atletickým zovretím - znova patrične pripomenul svoju predchádzajúcu, legendárnu úlohu v podobe: Cartouchea, čo krásne korešpondovalo s jeho energickými schopnosťami. • Okrem už spomínanej "jobertky", sa zaskvela i talianska, herecká, sexy kolegyňa: Laura Antonelliová; do ktorej sa lámač ženských sŕdc - Bébel, behom nakrúcania veľmi zamiloval, a to všetko pred zrakom jeho aktuálnej, švajčiarskej partnerky: Uršuly Andressovej! • Pozoruhodne spracovaný, historický, komediálne ladený titul, na ktorom som si jednoducho obzvlášť kvalitne pochutnal. (21.01.2024)

Vybornej akcne dobrodruznej snimek, kterej je vetsinu casu taky soucasne komedii. Sice mam od Belmonda oblibene jine filmy, ale tenhle rozhodne patri mezi to lepsi co natocil. Navic tu dostal skvelou partnerku v podani Marlen Jobert. Kdyz je ze zacatku na scene pouze Belmondo, je to super, ale jakmile jsou Belmondo s Jobert spolu, zacne ta prava jizda. I kdyz je zapletka filmu docela jednoducha, vrsi se do deje stale dalsi a dalsi postavy, az vznikl misty skoro az zmateny dej, nicmene sviznej a vtipnej. A do toho vynikajici hudba. Hezke 4*. (28.10.2006)

Historická komedie a Francouzi bylo vždy povedené spojení. Navíc, pokud samotná národní historie poskytuje tolik rozmanitých témat! A revoluční doba s rukou v ruce s napoleonskou se svým všeobecným chaosem, protichůdnými proudy a rozporuplnou extravagancí patří k těm nejvděčnějším a nejoblíbenějším námětům. Film má osvěžující spád, výstižné kulisy, hravě škádlivý nadhled, bohémské a noblesní rošťárny, nezastavitelný kolotoč dobrodružství, nenasytné mužské ruce a hřejivé náruče půvabných žen. Hlavní postavou je muž prostého původu s neutuchající vitalitou Nicolas Philibert (skvělý Jean-Paul Belmondo). Tento neposedný bonviván působí rozruch na každém kroku. Stále se žene vpřed, nezastaví ho žádná překážka, ani žádná zájmová skupina. Cílem je žlutý kočár, rozvod, sláva, lidové povstání, štěstěna a osudová žena. Se zdravě drzým sebevědomím se krajinou i městy valí jako velká voda, kterou nelze spoutat žádným řetězem, ani zamknout za nejdůmyslnějším zámkem. Uhání a bere si to, na co si činí přirozený nárok. Uchvacuje davy, rozpoutává uragán událostí. To vše jen, aby se dostal blíže ke svým vyvoleným ženským rtům. Hlavní ženskou postavou je Nicolasova manželka Charlotte Philibert (šarmantní Marlène Jobert), která se nechce dobrovolně vzdát svého výsostného postavení v očích urozených mužů. Kdo by ale nebyl okouzlen tím nespoutaným živlem Nicolasem? Důležitá je v příběhu šlechta. Nejurozenější je sexuální loudil a francouzský princ (zajímavý Michel Auclair). Tomu dodává sílu vidina roztažených nohou cílevědomé Charlotty. Výrazná je sourozenecká dvojice v čele roajalistů. Hrdá, paličatá a sebevědomá Pauline de Guérandes (elegantní Laura Antonelli) a její sebestředný a panovačný bratr markýz Henri de Guérandes (dobrý Sami Frey) se vzájemnou nenaplněnou láskou úpadku. Z dalších rolí: despotický a paranoidní zástupce lidu v čele městské rady (velmi dobrý Julien Guiomar), ctižádostivý obchodník s vínem, otec Charlotty a Nicolasův dobrácký pěstoun Gosselin (zajímavý Pierre Brasseur), všehoschopný a poslušný princův pohůnek Requiem (Mario David), předseda lidového shromáždění v rozpacích (Maurice Barrier), Nicolasův bohatý americký nastávající tchán (Billy Kearns), vykutálený Gosselinův účetní Lucas (Sim), či velitel lidové milice a upřímný Nicolasův kamarád Simon (Georges Beller). Je dobře, pokud se lidé dokáží s vtipným nadhledem ohlížet za vlastní rozporuplnou historii. Film má stále svojí vznešenou nonšalanci a stále rozdává optimistické povzbuzení a radost ze života. (21.09.2016)

Film, kterému nepostačuje pouze žánr "ztřeštěné" komedie, nýbrž se i celkem povedeně pokouší o mnohostrannou a mnovrstevnou politickou satiru směřovanou vůči téměř všem stranám francouzské revoluce. Nebudeme-li tu tedy hledat jenom skvělé gagy a vtipné dialogy, ale všimneme-li si i mnoha bláznivých dějových zvratů, které tak dokonale ilustrují tak zvláštní a zmatené období, jakým francouzského revoluce roků II a III nepochybně byla, jistě oceníme zdařilou kritiku a přitom poměrnou věrnost historickým skutečnostem. Stejně jako hlavní hrdina je pak film bytostně pozitivistický, a na které straně se nacházejí jeho sympatie, je úplně jasné. (22.01.2005)