Víkend na Zuydcoote

Sice s vtipem, ale stále o válce a obětech, které do války bohužel patří a většinou to jsou kamarádi. Film popisuje vojáky, kteří už vlastně ani nebojují, jen chtějí přežít, dostat se do Anglie či alespoň něco sehnat k jídlu. Hlavní hrdina zažívá absurdní situace, které válka přináší a padá s ní jakákoliv morálka. (17.07.2009)

Rozpaky. Tak předně, jakkoliv jsem velkým krtitikem stupidních dabingových šarád, kdy postavu padesátiletého mluví dvacetiletý herec, tady bych i snesl mladého Belmonda s hlasem dědka, když by tím dědkem byl Krampol. Protože bez jejich spojení není moc důvod zvedat oči k obrazovce, zvlášť když zápletkou je německý hon na zmateně velené francouzské králíky. Nepopírám, že filmů z normandského pobřeží z roku 1940 (namísto 1944), tedy z ústupy před Hitlerem, jsem moc neviděl, ale tady jako by nebylo ani co vyprávět. Rozhodně jeden ze slabších filmů JPB, ještě "doražený" slaboučkým dabingem (Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21 s.r.o.). (09.01.2012)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Zvuky 8/10 Prostředí 9/10/// PLUS: Jean-Paul Belmondo se zhostil velice pěkné role, "pozitivní" a odlehčená nálada snímku přináší poměrně netypickou atmosféru do válečné vřavy ustupujících francouzsko-britských vojsk MÍNUS: milovníci válečné akce by se měli poohlédnout jinde, snímek není moc akční./// Shrnutí: Belmondovi uniforma sluší. Ostatně první jeho film, který jsem s ním viděl byl snímek Mrchožrouti, to mi bylo asi deset, takže se dá pochopit proč jsem si ho oblíbil. Tento film je však svojí atmosférou natolik odlišný, že mohu říct, že jsem podobný kousek dlouho neviděl a nutno říct, že jsem se bavil a opět viděl absurditu válečného konfliktu./// Celkem 88%/// (20.11.2016)

Jeden z tych filmov zabozrutskej /teda pardon, francuzskej/ kinematografie, ktory mi vobec nesadol. Tema - II. svetova vojna a Dunkerque je sina, ale prilis poznat kulisy, ktore su miestami fakt lacne televizne, a makety lodi a lietadiel na mna posobili tiez nedoveryhodne. Vidno velky rozpocet, ktory ani neviem, ci sa vobec zaplatil. Reziser Henri Verneuil /Sicilsky Klan, 100 000 dollars au soleil/ teda uz cosi natocil, a Belmondo /100 000 dollars au soleil, Le Magnifique/ bol len lakadlom na divakov. 42 % (12.05.2015)

Nejnovější filmové zpracování válečných událostí na Dunkirku od Christophera Nolana jsem neviděl a popravdě mě to nemrzí ani neláká napravit. Verneuilův film kráčí přesně dle mého gusta, střídá nálady včetně několik humorných či též mírně romantických momentů ve velmi dobře namíchaném poměru, aby ještě více v druhé polovině dokázal zapůsobit velkým masakrem, kolem panujícím neklidem, smutkem a uvnitř gradujícím pocitem znechucení nad válkou. Oceňuji odheroizované charaktery postav, ve Víkendu na Zudycoote nezbylo místo na žádné plakátové hrdiny, ale díky civilnímu pojetí postav i celého příběhu se divák velmi snadno dostává pod jejich kůži. Dobře napsané dialogy vystřídává zručně natočená akce, nezapomenutelných scén je hned několik, zvláště jedna nekompromisní odplata, která se (na válečné drama překvapivě) uděje mezi muži ze stejné barikády, a závěrečná sekvence s takřka apokalyptickým nádechem hodně utkví v paměti. Ani při opakovaném zhlédnutí jsem se navzdory dvouhodinové stopáži vůbec nenudil a navíc jsem si tímto filmem skvěle připomněl právě zesnulého Belmonda, jenž tady v hlavní roli naplno využil svůj všestranný herecký talent a v obklopení též skvělého Géreta, Mondyho, Mariella i dalších si mě nesmírně podmanil. ----- „Zabil jsem krysu... Tak jsem v týhle válce zabil aspoň něco.“ [90%] (07.09.2021)