Víkend na Zuydcoote

Velmi zahímavý film, který zachycuje beznaděj a odhodlání francouzské armády za druhé světové války. Řekl bych, že docházelo ke strašné destrukci a demoralizace lidí i samotných vojáků. Někteří se s tím vypořádali lišácky a připravili se na příchod Němců, jiní se snažili zachránit útěkem svobodu. Vidíme scény zmaru a frustrace očima vojáka Juliena Maillata (Jean-Paul Belmondo), v popřežním městečku, kde byla velká pravděpodobnost, že toho, koho jste potkali potká zanedlouho smrt. Další vojáci: kulometník Pinot (Georges Géret), kněz Pierson (Jean-Pierre Marielle), vypočítavý Dhéry (Pierre Mondy), starostlivý Alexandre (Francois Perier).a chápavý anglický důstojník Robinson (Ronald Howard). Velice demoralizující museli být velmi časté nálety, při kterých jste se mohli jen modlit, aby vás netrefili. A zbívá jen touha utéct. Ženský faktor přináší maldá Jeanne (Catherine Spaak), která když už se nechává přemluvit k odchodu do bezpečí, tak její ochránce Julien sám umírá. Zajímavý válečný film, který krásně popisuje pocity zmaru a touhu po svobodě a bezpečí. Válka je nejkrutější hra, kterou si vymysleli mocechtiví páni. (18.04.2010)

I tak se dá natočit válečný film, bez hrůzných krvavých scén, peprných hlášek a jednoho hrdiny, který vše vyřeší. Tohle je o lidech se vším co k nim patří. O beznaději, o ponížení, o přežití, strachu z budoucnosti a o rozčarování.. Vše se odehrává o víkendu v jednom z nejhorších období, kdy Hitlerova vojska přejížděla Francii jak parním válcem. (04.04.2015)

Film, ktorý ukazuje hrôzy vojny napríklad tak, že sledujeme hodnú chvíľu odvoz mladej mŕtvej ženy do lazaretu, alebo zbežnú identifikáciu mŕtvych detí. Mimo toho sa všade povaľujú mŕtvoly. Film má napriek tomu francúzsky šarm a môže za to predovšetkým Belmondo a ležérna, ale istá Verneuvilova réžia. Ten by si mal podľa jeho kamarátov na vojnové svinstvá zvyknúť, ale nechce. Bohvie, kde je pravda a možno ani on to nevie. Toľko krát tu padne slovo Dunkirk, až sa človek začína tešiť na Nolanovu novinku. (24.07.2016)

Víkend na Zuydcoote tak trochu klame tělem. Přítomnost Jeana Paula Belmonda, ale i kupříkladu Pierra Mondyho filmového fanouška navnadí k očekávání odlehčené válečné taškařice typu Sedmé roty, případně k dobrodružnému snímku plnému hrdinských skutků, mužnosti a frajerství. Tenhle snímek je ale laděný do tragické polohy, protože líčí hořkost porážky po bleskurychlé německé invazi do Francie. Spojenecké jednotky jsou směstnané do malé enklávy u Dunkerque a nejen každým dnem, ale doslova každou hodinou hrozí kapitulace a zajetí. Za těžkých ztrát při nepřetržitém bombardování se vojáci zoufale pokouší nalodit na britské lodě a náš hrdina není výjimkou. Vystřelí si během 48 hodin, kdy se náš příběh odehrává, pouze v jednom případě a příznačné je, že obětí jsou jeho spolubojovníci. Belmondo oproti svému tradičnímu obsazení zůstává ve svém hereckém projevu umírněný a prim hraje celková atmosféra. Kamera zachycuje davové scény mužů natěsnaných na pláži a obrovské množství bojové techniky opuštěné na přístupových cestách. Ve své době to musel být hodně nákladný kousek, byť si tam určitě zahrály i makety, ale dnes by byl téměř neufinancovatelný. Celkový dojem: 80 %. (27.11.2010)

Tohle je dost divnej film. Jsou to takový epizodky, který samy o sobě nejsou špatný, ale jako celek to nějak nemá hlavu ani patu. Navíc to celou dobu tak podivně přeskakuje od komedie k vážnýmu filmu a prostě to moc nefungovalo. Připomínalo mi to trochu Hlavu 22 a ani z jednoho filmu jsem zrovna dvakrát nadšenej nebyl. Hodně slabý 3 hvězdy. Pro mě zatim nejslabší Verneuilův film. (19.10.2014)