Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Skoro mě až překvapilo, že se v české koprodukci podařilo natočit takový snímek, protože má rozhodně navíc než klasická česká produkce. Ale holt to bude tím, že jsou zde i další peníze. Herecky je to fajn, tedy dokud je to v koncentráku, jinak je to nuda. Jenže ani tak snímek nepřináší nový pohled, je to další krutý příběh, kde je to, co čekáte. Nic navíc. ()

Reklama

Kimon 

všechny recenze uživatele

Při sledování Colette jsem si uvědomil, že mi to něco silně připomíná. A pak jsem na to došel. Před časem jsem četl knihu "Utekl jsem z Osvětimi" od přímého svědka a osvětimského vězně Rudolfa Vrby (vlastním původním židovským jménem Walter Rosenberg). Knihu vydal Sefer s.r.o. v nakladatelství Federace židovských obcí v roce 2007 a v originálu poprvé vyšla dlouho po ukonční války, až v roce 1989 ve Washingtonu pod názvem "44070 - The Conspiracy of the Twentieth Century. Výše uvedenou knihu opravdu doporučuji všem milovníkům knih přečíst. Kniha je psána velmi čtivou i napínavou formou a podle mého mínění popisuje opravdu skutečný, otřesný život vězňů v lágru smrti Osvětim - Březinka a obsahuje celý, nezkrácený a filmově neupravený osud vězně zcela od počátku nástupu nejdříve do tábora Majdanek, následně Osvětim-základní tábor a konečně do centra spalovacích pecí v Březince. Výtvor Milana Cieslara a jeho spoluscénáristů je jen takový slaboučký odvar obsahu výše uváděné knihy, navíc s domyšlenou dojemně milostnou zápletkou. Bestiálnost fašistické genocidy na židech se opravdu musí neustále lidem připomínat jako výstraha, aby se už nikdy nic podobného nestalo, ale pouhé tři hvězdy dávám za způsob, jakým nám to bylo formou scénáře Colette podáno. Pokud už autoři scénáře zvolili převzít výseky z knihy Rudolfa Vrby, měli se držet skutečných událostí a nepochopitelnými změnami neupravovat způsob útěku obou vězňů, nadměrně se emočně nezaměřovat na milostný poměr Viliho a Colett (nejsem si jistý, zda k němu ve skutečnosti podle knihy vůbec došlo). Ostatně, sám Arnošt Lustig prošel také vyhlazovacími tábory a dokonce se mu podařilo v průběhu transportu do jiného lágru uprchnou. Možná nevyužil A. Lustig k napsání scénáře svůj osobní příběh jen proto, že příběh Rudolfa Vrby a jeho spoluvězně Alfreda Wetzlera obsahuje navíc psanou zprávu celému světu, kterou po svém útěku ihned zveřejnili, totiž zprávu o fašisty přísně utajovaném hromadném statisícovém vyvražďování nepřátel fašistů a genocidě židů. Odhaduje se, že !! JEN !! v Osvětimi usmrtili zrůdní fašisté více jak 1 200 000 lidí! ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak Cieslar sa myslím celkom predviedol a teraz neviem, nakoľko je to zásluhou koprodukcie s Holandskom. Ale Colette vyzerá skutočne ako právoplatný európsky historický kinofilm. Panorámy tábora a jeho okolia asi boli dotvorené v kompe, ale triky sú od reality nerozoznateľné. Ani s tým pátosom to nie je okrem záveru prehnané, ak Nemci vraždia, tak tomu väčšinou predchádza nejaká akcia. Kvalitne sú vykreslené aj vzťahy a fungovanie zariadenia, pašovanie, za trest sa ide pracovať bližšie ku komínom, pretože až tam je to skutočné peklo, za plotom je hneď bordel atp. Herecky nesklamal nikto, ale aj napriek jednorozmernosti postavy filmu dominuje dokonale árijský Eric Bouwer. Aj keď veľká sviňa, pretože obrovskej moci sa ťažko odoláva, tak veľmi chytrý a preľstiť ho nie je vôbec jednoduché. Bezproblémové to ale nie je, kedy vlastne vznikla tá veľká láska ani nezaregistrujete a to miešanie češtiny, slovenčiny a nemčiny je značne mätúce, pretože neviete či ten, kto rozpráva česky, nehovorí v skutočnosti nemecky, keďže ste tu počuli predtým reálnu nemčinu tak o tom pochybujete. Ale dá sa to ignorovať. No a aby som sa vyjadril k tej kritike neustáleho pripomínania si holokaustu, tak bola to genocída obyvateľov množstva európskych štátov, takže je to história väčšiny štátov starého kontinentu a nechcem si predstaviť reakciu Turkov na nejaký film o arménskom holokauste, tam sú od nejakej sebareflexie na rozdiel od Nemcov asi ešte dosť ďaleko. Ale budem si ceniť odvahu nejakého tvorcu sa k tomu vyjadriť aj napriek očakávaným následkom. Preto mám tak rád Egoyanov Ararat. ()

Karlos80 odpad!

všechny recenze uživatele

K tomuto filmu (na doporučení) jsem se dostal až ted, kdy celou republikou otřásá kauza kontroverzní hry o Ježíšovi vs Slušní lidí (ND Brno) a já tu mám jedno zajímavé porovnání. Viz tento film. Zfilmované porno v koncetračním táboře Osvětim které natočil v roce 2013 režisér Milan Cieslar podle novely starého, žlučí plného a hlavně prolhaného sionisty, který měl tak “rád” Čechy, že se z toho ke konci života mohl přímo posrat, v hlavní roli “aktivista TOP09” Jiří Mádl, původu vyvoleného ai ostatní herci jsou převážně židovského původu pro větší punc originality a autentičnosti, kdy hrají v podstatě sami sebe. Dotace od Státního fondu kinematografie 5 944 974,80 Kč, rozpočet 96 milionů Kč, koprodukční film České televize a Slovenské televize. Jj to se za konce-sionářské poplatky točí a rozhazuje, o tom co se natočí rozhoduje žid, tady i jinde ve světě a gojimové cvakají a ještě se jim za to řádné vyplachují mozky a to je účel. Zde je Mádl souloží pod hořícími pecemi v Osvětimi : http://www.youtube.com/watch?v=AsIvzXJy0qg. Toto vše ale jistě nevadí, toto vše je košer? Dovedete si představit co by to vyvolalo za poprask předvést něco podobného na prknech ND? Mohu vás ubezpečit, že kdyby (ale to je jenom fantazie, protože to by se nikdo neopovážil zinscenovat) byla natočena scéna jak třeba rabín znásilňuje křesťanku, pak by se okamžitě po celé zeměkouli rozeřvala veškerá masová média, která jsou celosvětově v židovských rukou, a to takovým způsobem, jaký svět ještě neviděl!!! Účel ale světí prostředky jak se říká a nic se neděje náhodou. Ta blasfémie proti Ježíšovi byla natočena zcela účelově a skvěle načasována.. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • V časoch 0:11:52, 0:50:15 a 1:09:54, pri záberoch na spaľovacie pece v tábore, je vidno dym z pecí, ktorý sa ale nehýbe, je úplne statický, akoby namaľovaný. (dyfur)
  • V jedné z posledních scén, kdy sestra přinese ukázat Colette (Clémence Thioly) její právě narozené dítě, dle barvy modrých očí usoudí, že dítě není Viliho (Jiří Mádl). Ve skutečnosti mají však po narožení téměř všechny děti tuto barvu očí a až po uplynutí 3 měsíců od narození je možné určitě, jakou barvu očí bude dítě mít. (MartinM)

Reklama

Reklama