Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (458)

castor 

všechny recenze uživatele

Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Při sledování Colette jsem si uvědomil, že mi to něco silně připomíná. A pak jsem na to došel. Před časem jsem četl knihu "Utekl jsem z Osvětimi" od přímého svědka a osvětimského vězně Rudolfa Vrby (vlastním původním židovským jménem Walter Rosenberg). Knihu vydal Sefer s.r.o. v nakladatelství Federace židovských obcí v roce 2007 a v originálu poprvé vyšla dlouho po ukonční války, až v roce 1989 ve Washingtonu pod názvem "44070 - The Conspiracy of the Twentieth Century. Výše uvedenou knihu opravdu doporučuji všem milovníkům knih přečíst. Kniha je psána velmi čtivou i napínavou formou a podle mého mínění popisuje opravdu skutečný, otřesný život vězňů v lágru smrti Osvětim - Březinka a obsahuje celý, nezkrácený a filmově neupravený osud vězně zcela od počátku nástupu nejdříve do tábora Majdanek, následně Osvětim-základní tábor a konečně do centra spalovacích pecí v Březince. Výtvor Milana Cieslara a jeho spoluscénáristů je jen takový slaboučký odvar obsahu výše uváděné knihy, navíc s domyšlenou dojemně milostnou zápletkou. Bestiálnost fašistické genocidy na židech se opravdu musí neustále lidem připomínat jako výstraha, aby se už nikdy nic podobného nestalo, ale pouhé tři hvězdy dávám za způsob, jakým nám to bylo formou scénáře Colette podáno. Pokud už autoři scénáře zvolili převzít výseky z knihy Rudolfa Vrby, měli se držet skutečných událostí a nepochopitelnými změnami neupravovat způsob útěku obou vězňů, nadměrně se emočně nezaměřovat na milostný poměr Viliho a Colett (nejsem si jistý, zda k němu ve skutečnosti podle knihy vůbec došlo). Ostatně, sám Arnošt Lustig prošel také vyhlazovacími tábory a dokonce se mu podařilo v průběhu transportu do jiného lágru uprchnou. Možná nevyužil A. Lustig k napsání scénáře svůj osobní příběh jen proto, že příběh Rudolfa Vrby a jeho spoluvězně Alfreda Wetzlera obsahuje navíc psanou zprávu celému světu, kterou po svém útěku ihned zveřejnili, totiž zprávu o fašisty přísně utajovaném hromadném statisícovém vyvražďování nepřátel fašistů a genocidě židů. Odhaduje se, že !! JEN !! v Osvětimi usmrtili zrůdní fašisté více jak 1 200 000 lidí! ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% ()

schizmo 

všechny recenze uživatele

Po Lidicích a Habrmanovu mlýnu je Colette dalším all star projektem, který velmi poutavým způsobem přibližuje hrůzy války, v tomto případě mnohé detaily koncentračního tábora. Na pozadí milostného příběhu tak vidíme morální úpadek v rámci snahy o přežití, ale i spoustu hrdiství. Oproti kultovnímu Schindlerovu seznamu se však nejde tak do hloubky a už vůbec se nemůže rovnat po stránce emotivní, ale i tak je to velice slušná práce, která vás na dvě hodiny zavrtá do gauče a donutí vás chtě nechtě prožívat ten hrůzný příběh s hlavními hrdiny. ()

Karlos80 odpad!

všechny recenze uživatele

K tomuto filmu (na doporučení) jsem se dostal až ted, kdy celou republikou otřásá kauza kontroverzní hry o Ježíšovi vs Slušní lidí (ND Brno) a já tu mám jedno zajímavé porovnání. Viz tento film. Zfilmované porno v koncetračním táboře Osvětim které natočil v roce 2013 režisér Milan Cieslar podle novely starého, žlučí plného a hlavně prolhaného sionisty, který měl tak “rád” Čechy, že se z toho ke konci života mohl přímo posrat, v hlavní roli “aktivista TOP09” Jiří Mádl, původu vyvoleného ai ostatní herci jsou převážně židovského původu pro větší punc originality a autentičnosti, kdy hrají v podstatě sami sebe. Dotace od Státního fondu kinematografie 5 944 974,80 Kč, rozpočet 96 milionů Kč, koprodukční film České televize a Slovenské televize. Jj to se za konce-sionářské poplatky točí a rozhazuje, o tom co se natočí rozhoduje žid, tady i jinde ve světě a gojimové cvakají a ještě se jim za to řádné vyplachují mozky a to je účel. Zde je Mádl souloží pod hořícími pecemi v Osvětimi : http://www.youtube.com/watch?v=AsIvzXJy0qg. Toto vše ale jistě nevadí, toto vše je košer? Dovedete si představit co by to vyvolalo za poprask předvést něco podobného na prknech ND? Mohu vás ubezpečit, že kdyby (ale to je jenom fantazie, protože to by se nikdo neopovážil zinscenovat) byla natočena scéna jak třeba rabín znásilňuje křesťanku, pak by se okamžitě po celé zeměkouli rozeřvala veškerá masová média, která jsou celosvětově v židovských rukou, a to takovým způsobem, jaký svět ještě neviděl!!! Účel ale světí prostředky jak se říká a nic se neděje náhodou. Ta blasfémie proti Ježíšovi byla natočena zcela účelově a skvěle načasována.. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Cieslar jel v rámci příprav několikrát do Osvětimy, četl memoáry, koukal na dokumenty o holokaustu z dílny české i zahraniční. Pomáhal mu i sám Arnošt Lustig a po jeho smrti Ladislava Chateau, která s ním dopracovala scénář do výsledné podoby. Celý nejužší režijní štáb prošel stovky dostupných dokumentů, inspiroval se výpovědí účastníků i dokumentací na místě. [Zdroje: E15, oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama