Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (458)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Není to úplně špatný, to ne, takový průměr. Nemuselo to tak být a hned napíšu proč. Takže největší problémy tohohle filmu. První: Mádl si i v Osvětimi na tuřínové dietě uchovává vysportovanou postavu, takže je těžké mu toho mukla věřit. Druhý: o vyhlazování židů se natočilo už hodně filmů a je tím pádem náročné najít v tom něco nového (což se nepovedlo) a překonat ztvárnění lepších filmařů (to se taky nepovedlo). Třetí a nejzásadnější: nevím, čím to je, ale chybí tomu schopnost vyvolat emoce, je to celé strašně ploché. Továrny na smrt jsou hrozné samy o sobě, ale jen málokdo to vidí poprvé. Musíte najít něco, nějaký prvek, který tam ty emoce dostane. Třeba holčičku v červeném kabátku, táborovou kapelu, co cestou do sprch hraje Strausse, rvačku starců o vylitou polévku na chodníku, dítě, co přežilo komoru a je potřeba ho ukrýt... Tady se to nepovedlo. Stejně jako chemie mezi herci nebo televizně působící kamera, nefungující soundtrack... Je mi líto, tohle jsou lepší dvě. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% ()

Reklama

Karlos80 odpad!

všechny recenze uživatele

K tomuto filmu (na doporučení) jsem se dostal až ted, kdy celou republikou otřásá kauza kontroverzní hry o Ježíšovi vs Slušní lidí (ND Brno) a já tu mám jedno zajímavé porovnání. Viz tento film. Zfilmované porno v koncetračním táboře Osvětim které natočil v roce 2013 režisér Milan Cieslar podle novely starého, žlučí plného a hlavně prolhaného sionisty, který měl tak “rád” Čechy, že se z toho ke konci života mohl přímo posrat, v hlavní roli “aktivista TOP09” Jiří Mádl, původu vyvoleného ai ostatní herci jsou převážně židovského původu pro větší punc originality a autentičnosti, kdy hrají v podstatě sami sebe. Dotace od Státního fondu kinematografie 5 944 974,80 Kč, rozpočet 96 milionů Kč, koprodukční film České televize a Slovenské televize. Jj to se za konce-sionářské poplatky točí a rozhazuje, o tom co se natočí rozhoduje žid, tady i jinde ve světě a gojimové cvakají a ještě se jim za to řádné vyplachují mozky a to je účel. Zde je Mádl souloží pod hořícími pecemi v Osvětimi : http://www.youtube.com/watch?v=AsIvzXJy0qg. Toto vše ale jistě nevadí, toto vše je košer? Dovedete si představit co by to vyvolalo za poprask předvést něco podobného na prknech ND? Mohu vás ubezpečit, že kdyby (ale to je jenom fantazie, protože to by se nikdo neopovážil zinscenovat) byla natočena scéna jak třeba rabín znásilňuje křesťanku, pak by se okamžitě po celé zeměkouli rozeřvala veškerá masová média, která jsou celosvětově v židovských rukou, a to takovým způsobem, jaký svět ještě neviděl!!! Účel ale světí prostředky jak se říká a nic se neděje náhodou. Ta blasfémie proti Ježíšovi byla natočena zcela účelově a skvěle načasována.. ()

Pilda17 

všechny recenze uživatele

Určitě se z tohoto dvouhodinového snímku dalo vytěžit více. Mádl v roli Viliho neseděl, představil bych si tam trošku někoho jiného. Najdeme i pár nelogičností a ty docela vadí, jak na začátku, tak v polovině. Celkově se Colette snést dá, ale vyzdvihovat moc nebudu, do vysokých kvalit má hodně daleko .. 5/10 = 58% ()

Sonnery 

všechny recenze uživatele

Jakmile filmu odbila poslední minuta a začaly titulky, bylo ticho, nikdo nevstal, nikdo nemluvil a dokonce ani nikdo nezpíval Sagvanův hit "Dávej ber", jak se to občasně v kině stává. Všichni tam jednom seděli a čuměli na ty jména jakoby vzdávali čest padlým. A takovou katarzi dokáže málokterý film, natož český. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Eric Bouwer neměl casting na roli Weissackera zrovna jednoduchý - režisér mu dal pouhých 15 minut k přečtení pěti stran a Bouwer pak musel celý casting improvizovat. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Andy Hryc má k této tématice velmi specifický vztah. Jeho maminka byla Polka a podařilo se jí utéct z Varšavy jen pár dní před vypuknutím Varšavského povstání, jež skončilo masovým vyvražděním většiny obyvatel tohoto města. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Tisková konference se konala v polovině roku 2013 tématicky v prostorách vlakového nádraží Praha - Bubny, které za války neblaze proslulo tím, že odtud byly transportovány vlaky do koncentračních táborů. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama