Jahrgang 21
Režie:
Václav GajerKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Eva Kotthaus, Luděk Munzar, Jiří Sovák, Svatopluk Matyáš, Josef Vinklář, Eduard Cupák, Stanislav Fišer, Václav Tomšovský, Raimund Schelcher, Rudolf Ulrich (více)Obsahy(1)
Generaci narozenou počátkem 20. let postihla velká smůla - za okupace byla nahnána na práci do Říše. Mladí muži tam pracovali ve vyčerpávajících podmínkách, odklízeli trosky po náletech. Ale neovládala je slepá nenávist: jeden z hrdinů byl zavalen, když se pokoušel zachránit malé dítě, a v nemocnici se setkal se sympatickou německou sestřičkou, samozřejmě protinacisticky zaměřenou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
Opomenutá část našich dějin- totální nasazení. Češi v bombardovaném Německu za druhé světové války, pracující v továrnách pod vojenským dohledem. Obyčejný příběh několika českých chlapíků snažících se přežít. Film zpočátku trochu klopýtá, ale pak příběh nabere obrátky, ubyde schémat a jednoduchých řešení, z Němců se stávají občas i lidi, za vším vidět především člověka. Láska Honzíka (Munzar) a německé sestřičky, která už viděla příliš mnoho mrtvých a raněných. Pár opravdu dobrých scén a dialogů. Celkově pozoruhodné dílo, zejména vzhledem k době vzniku. Jak je vidět, dalo se i tehdy natočit dobrý film...80% ()
Horší technická kvalita, kvalitní obsah. U současných filmů to bývá bohužel naopak ... ()
Kvalitní adaptace románu Karla Ptáčníka. ()
Adaptace značně autobiografického románu K. Ptáčníka, který přinesl neotřelý pohled na dobu války nikoliv ze strany hrdinů a partizánů, ale studentů (vesměs nevyhraněných) nuceně nasazených na práci v reichu. Logicky pak dojde k tomu, že se hlavní hrdina zamiluje do německé dívky. Jemná lyrika (doplněná fotrovským cynismem postavy J. Sováka) na pozadí válečné hrůzy, věrorohodnost prostředí a postav souzní s poetikou všedního dne, která vthla do české kultury v tzv. tání po polovině 50. let. ()
moja zaujímavosť: Natáčanie prebiehalo i vo vtedajšej Nemeckej demokratickej republike (NDR). (dyfur) ()
Hodne zajimavy namet, takovych filmu se u nas moc nenatocilo... Jedine, co jinak dobremu filmu neskutecne srazi body je katastrofalni technicke zpracovani. To by melo problem obstat i ve tricatych letech. ()
Dráma s vleklým dejom, kde partia robotníkov je nahnaná na práce do Nemecka a snaží sa prežívať. Okrem ťažkej práce ale nedochádza k väčším dramatickým situáciám, partia ani nemá nejaké väčšie problémy s Nemcami. Je síce sympatické, že nie všetci Nemci sú vykreslení ako neľudi, ale táto myšlienka nie je nijak ďalej posúvaná. Rovnako ako romantická linka s mladým Munzarom. K záveru už film vyslovene nudí. Polovica dialógov je v nemčine a s titulkami, ktovie ale, prečo nie všetko je aj preložené. ()
Dobová výpověď plná zmaru...odfláknuté titulky filmu uškodily.... ()
Válečný příběh o osudech totálně nasazených. Trochu dojemné, ale hlavně dobově hodně ovlivněné drama. ()
Tuto koprodukci mohu ocenit jedině jako to, že Němce hráli skuteční Němci a Čechy Češi. Jinak kdo nečetl román Karla Ptáčníka, někdy se v ději ztrácí, Sovák hraje tradičně optimistu, který nikdy neztrácí naději, Munzar zamilovbaného do Němky, Vinklář si jako často zahrál bojácného podrazáka, ale jinak jsem tomuto filmu moc nerozuměl. Co dělali v Německu čeští vojáci - to byli váleční zajatci? Většina filmu byla natočena formou film-Noire, takže na obrazovce bylo mnoho scén zcela potmě je s míhajícími se stíny. Čekal jsem rozhodně víc. ()
Můj otec byl totálně nasazen v Reichu coby ročník 1924, takže k tomuto filmu mám zvláštní vztah. Realita byla ještě mnohem horší, než je předvedená zde. V každém případě ale výborný snímek, za který se sudeťákům nemusíme omlouvat. ()
„Kufr s vánočkou.“ Potrat. Vánoce – slaví všichni pospolu – Němci, Češi… Silně nábožensky založení komunističtí filmaři 50. let neopomenou udělat dojemnou propagandu tomuto „nekrásnějšímu křesťanskému svátku“. Hezká německá herečka. ()
Ten film má celkem pár silných momentů a tematicky se jedná o velmi důležitý film, avšak samotné provedení mě spíše uspávalo. ()
Jiný pohled na válku. Tím, že šlo o koprodukci s východními Němci, objevuje se ve filmu i řada "dobrých" Němců, což v době jeho vzniku asi nebylo úplně obvyklé. Nicméně nic není nikdy černobílé, tudíž i mezi Němci musela být skutečně i řada lidí, kteří zcela nepropadli hitlerovské propagandě a zachovali si normální lidský charakter. Film se zároveň vyhnul tehdejšímu obvyklému ideologickému zabarvení, což je na 50. léta skutečně pozoruhodné. Kvalitní filmové řemeslo nepostrádající zajímavý obsah i patřičné napětí. Až příliš málo světla v řadě záběrů přičítám snad stáří filmové kopie. ()
Poněkud mne zarazilo, že filmaři tak málo vykreslili kruté podmínky na lágru(o kterých vím pouze z doslechu). Ale podle tohoto snímku si tam žili jak v pionýrském táboře. A jak se všichni přátelí s Němci. Pravda prý byla jiná a jinde. Setkání raněného se zdravotní sestrou, co nesnáší nacisty, bylo ve filmu zbytečné. Snímek také v podstatě postrádá děj. Celkově mne nezaujal, ale dávám něco (10%) hercům. Podruhé už film vidět nechci. Od půlky jsem stejně film přejížděl. 02102011-9526 ()