Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti

Když u kormidla nestál Harald Reinl, bylo takřka s železnou pravidelností zle. Po úspěších „slavné čtyřky“ chtěl každý trochu toho zlata ukousnout a mayovky vznikaly bohužel jak na běžícím páse. Narychlo splácané, bez podpory alespoň průměrného scénáře a především bez kouzla a náboje těch příběhů, které jsme v dětství mlčky hltali. Reinl přesto ještě jednou naskočil do sedla, a i když chronologicky patří „údolí smrti“ jinam, tak naposledy (před brzkou smrtí) využil služeb Lexe Barkera. Ten coby Old Shatterhand znovu brázdí prérie se svým pokrevním bratrem, aby mohli znovu vyškolit hordu nebezpečných banditů, kteří potřebují pár dobrých rad o právu a spravedlnosti. Vrací se i dobře známý záporák s tváří italského herce Rika Battaglia, osudová kráska Karin Dor, krásné exteriéry i trochu jiná hudba Martina Böttchera. Tenhle souboj dobra a zla samozřejmě zdaleka oné čtyřce nekonkuruje, ale lehká nostalgie tam i tentokrát přeci jen zůstala. PS: Vladimír Ráž zní jinak, ale nakonec to se ctí udýchal. (17.04.2013)

Společně s "Old Shatterhandem" asi jediný díl Vinnetoua, který nedělá ostudu nedotknutelné "původní" čtyřce. Také se jí snaží přiblížit, jak jen to jde. Nápady jsou zrecyklované ze starších dílů (hlavně z "Pokladu na Stříbrném jezeře"), herci zrovna tak, původní kouzlo je dávno fuč a kompenzuje ho jasný důraz na akci... Ale zábava je to po delší době zase dobrá. Po čurhendovských opusech, Apanači k pláči a debaklu s Oldřichem Zapalrukou je tohle vyloženě balzám na duši. Navíc se tu nachází snad vůbec nejteplejší hláška ze všech mayovek: "Bílé pero Vinnetouovi rozumí. Kánoe pro něj je už připravena." :-D A ten český dabing zase tak hrozný není. (30.04.2012)

Poté, co osazenstvo mayovek vklouzne do svých rolí, je odsouzeno k prožívání stále stejných dobrodružství. Hrdinové neznají strach. Nemají výčitky svědomí, jelikož jednají vždy správně a vše jim vyjde. Nikdy neváhají a hned přesně ví, jak vyřešit ošemetnou situaci. Žijí ve světě, kde rozpoznání dobrého a zlého je rovné rozpoznání černé od bílé. Nevyhnutelně vždy zlikvidují bandity, zjednají právo a často i napomohou lásce. Jen zřídka jejich dobrodružství vykročí za výše popsané hranice. Poprvé baví novým, zvláštním světem, podruhé lákají k návratu domů, po n-té nudí, po n+prvé nudí víc, po... Slaboučké ***. (12.07.2009)

Buď nebol Karl May úpne pri zmysloch keď toto písal, alebo účastníci tohoto filmu posrali toho omnoho viac ako je prijateľne. Slabý herecky výkon strieda neprirodzené počínanie, nelogickosť a miestami mi to prišlo ako keby úlohov hercov bolo chovať sa ako slabomyselní dementi. Z Vinnetoua a Old Shatterhanda spravili superhrdinov čo sa môžu radiť po bok supermana, spidermana, terminatora a podobne. Indijáni alias kamikadze behali do striel ako keby vypili omnoho viac ohnivej vody ako je zdravé. Z úcty a obdivu k prvým dielom (Poklad na striebornom jazere, Vinnetou I,II,III a Old Shatterhand) dám aspoň 3*, ale musím konštatovať, že tieto komerčne vynútené časti kazia celkový dojem. (28.03.2012)

Na film, kde Lexe Barkera dabuje ochraptělý Vladimír Ráž, jsem schopná se s uspokojením dívat jen s laryngitidou, což se mi nedávno poštěstilo. Tak tedy: bez hadů i včel bych se obešla, jinak je ale Údolí smrti myslím důstojnou tečkou za Vinnetouovskou sérií. V obsazení nechybí hlavní pilíře filmových mayovek (Barker, Brice versus Battaglia), zlo (vražda, násilí, hamižnost a hanobení hrobů) je po zásluze potrestáno (kvalitní prací pyrotechniků) a příroda je stále stejně nádherná (Krka, Paklenica a Zrmanja forever!). Objektivně to vidím na čisté 3*, ale z nostalgie a také proto, že je to naposledy, dávám i čtvrtou. (07.10.2011)