Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti

Symbolické rozloučení na sto a jeden způsob. Harald Reinl se nemohl dívat na to, jak jím započatá série končí a rozhodl se dát zlatému a neopakovatelnému období filmových Mayovek ještě jeden kousek. Vždyť poslední dva filmy, které diváci viděli, byly roku 1966 nepříliš povedená Apanači a ostudný Old Firehand. Proto se za kameru musel postavit právě Reinl a stvořil film, který dal divákům všechno, co měli nejradši. V hlavních rolích zbožňovanou dvojici, která se jako v nejlepších filmech velmi efektně tahá z bryndy, oba vtipné sidekicky i hudbu Martina Böttchera. Když pak jako hlavní ženská postava září Karin Dor a jako záporák brojí tradičně krvežíznivý Rik Battaglia, není co dodat. Je to právě Údolí smrti, které je v mých očích kvalitou nejblíže zlaté čtveřici. Ta iluze "řadového" dobrodružství pokrevních bratrů totiž nikdy předtím nebyla takhle blízká a za to můžu připsat zásluhy právě panu režisérovi. Po letech jsem navíc konečně přivykl odlišnému dabingu a naopak na mě působí s ještě větší nostalgií. Sedmdesátiletý Vladimír Ráž snažící se udýchat srdnatého Old Shatterhanda mě zkrátka k zbláznění dojímá. (02.12.2011)

Miešali sa vo mne rozpačité pocity, keď som počul ten starnúci dabing a odlišné, najmä kľudnejšie správanie dvoch hlavných postáv. Takisto mi k lepšiemu nepridali ani tie scény, kde Old Shatterhand unikal pred banditami a oni po ňom nestrieľali, naopak on rozdráždil včely, tie prirobili zvláštnymi efektmi a tých, ktorých popichali, tak tí okamžite opuchli. Taktiež ten extra presný hod nožíka k Old Shatterhandovi od Winnetoua pri súboji bol šialený a záver v údolí k tomu už vôbec nepridal. Posledná naozajstná Winnetouovka 60. rokov skončila podpriemerne, jednoducho už to nebola žiadne sláva a bol čas prestať natáčať. (19.06.2012)

Když mě naštve současná realita, sáhnu po mayovce, která mne alespoň na chvíli přenese do světa iluzí, kde vždy vítězí spravedlnost. Tento dobrodružný snímek, který uzavírá celou sérii indiánek znovu režíroval Harald Reinl. Možná, že příběh není tak překvapivý, jako byly jeho první filmy, možná už byly nápady vyčerpány, ale i tak je pro mne toto nostalgické rozloučení s legendárními hrdiny Divokého západu dojemně působivé. Skvostné přírodní scenérie a krásná hudba nás odškodňují za některé nedokonalosti a nedostatky - hlavně dabingové, za které ovšem tvůrci nemůžou. Tak šťastnou cestu a zase někdy nashledanou! (12.03.2012)

Láska je slepá! Vedle večerníčků a českých pohádek se právě Vinnetou dostal nejblíže k mému dětskému srdíčku a to zapříčinilo mou naprostou neschopnost tyhle jihovýchodoevropské westerny hodnotit. Vím ale, že mi byli prvním oknem do velikého světa střelného prachu, lásky, cti a přátelství na život a na smrt. A spousty dalších věcí, které ve filmu sledujeme proto, že mají mizivé šance výskytu v našem reálném životě. (09.07.2011)

Kruh sa uzavrel ( ktovie, či to bolo úmyselne ) a všetko to skončilo opäť pátraním po obrovskom poklade, zase s Karin Dor a opäť zo súbojom okolo dreveného stĺpu ( tentoraz ale s účasťou náčelníka Apačov ). A ako tak pozerám na pyrotechnické finále ( a spomínam na predchádzajúce explozívne jugošské mayovky ), tak dávno pred vojnovou krízou v 90. rokoch, rozbombardovali Juhosláviu nemecký tvorcovia. (09.12.2022)