Králové léta

"I don't really see myself as having a gender ... is that a problem?" --- Biaggio vážně neměl chybu. Bohužel vesměs všechno ostatní už tu chyb(k)u mělo. Předevšim takovej vizuální exhibicionismus je zvlášť u indie filmu docela napřesdržku; ten mi fakt hrubě nesedl. A "objektivně" spravedlivou třetí hvězdu "subjektivně" ubírám za zřejmě nejslizčího teen herce ever (Nick Robinson). (23.09.2013)

Když, jsem byl o hodně mladší, tak jsem měl podobný sen, jako hlavní hrdinové filmu, žít v lese v naprosté samotě bez pravidel a řádu, ale byl to jen sen. Dost se mi líbilo jakým způsobem to Jordan Vogt-Roberts natočil. Záběry na přírodu, zpomalovačky, které podle mě měly velký smysl, hudba a i herci mě sedli. A i celkové vypravování příběhu mě bavilo, jelikož kluci byli svým způsobem outsideři a proto taky odešli, někam kde budou vlastními králi. Největší škoda je, že nelze brát film úplně vážně, protože některé logické věci jsou trochu přes čáru. Jinak jsem spokojený, pač mě film bavil, krásně se na něj koukalo a hlavně je z něj cítit to co spoustě typickým filmům pro mladší chybí. Snaha o přesah, návrat ke klasickým dobrodružstvím v lesích nebo prostě obyčejná zápletka, která je dobře vytěžená. Králové léta jsou hodně příjemná podívaná, kterou jsem si užil a rozhodně bych se jí nestyděl doporučit. (26.02.2015)

Kdyby to nebyl smyšlený příběh, tak řeknu klukům a Kelly, že to bude za pár let jejich nejkrásnější vzpomínka na jejich náctileté mládí. Já sama strašně ráda vzpomínám, jak jsem ještě jako malá holka stavěla s bratránkama o něco menší boudu v lese a jak jsme tam pak přenocovali, ale stejně jsme strachy celou noc nespali. Možná, že většině z nás se splnil nějaký ten klukovský a nebo holčičí sen. Ale jako v tomhle příběhu se ne vždy dá splněný sen skloubit s realitou všedních dnů a tak je dobře, že to dopadlo tak jak to dopadlo. Určitě by se našlo pár hluchých míst a situací, které bych osobně vynechala (králíček), ale jinak jsem byla nadšená nejen z vizuálu, ale i ze soundtracku a v neposlední řadě z rozkošného Biaggia, který byl moc sympatickým a skvělým kořením celého příběhu. (20.09.2013)

Ještě teď, takřka v sedmadvaceti, mi příběh tří puberťáků v rozpuku dokázal jasně připomenout pocity z doby, kdy mi rodiče sem tam děsně pili krev "svou nevědomostí" a každý únik mezi moudré vrstevníky byl vysvobozením. Co si budeme povídat, občas mě to bere do dneška. Stejně tak mi dokázal připomenout všechny ty úniky do přírody a mimo civilizaci, kterých jsem si v minulých letech užila požehnaně. Připomněl mi, jak jsme si dokázali v pubescentních letech horoucně vyčítat, když se té naší vyvolené lásce líbil z party někdo jiný. A hlavně mi dokázal připomenout, že i bez mobilu, kompu, nebo televize bylo a především může být na světě krásně, stačí jen chtít. Kings of Summer jsou prostě ze všeho nejvíc lidským příběhem o odvaze, odhodlání a o duši. A jsou bohatí na inteligentní humor, který zahřeje. A takových příběhů není nikdy dost, kór když vás dokážou na devadesát minut vtáhnout tak, že se s nimi sžijete, až skoro zapomenete na ten svůj vlastní příběh. Paráda, za mě dokonce zábavnější než třeba Into the wild, Mud, či Perks, jejichž je tohle lepší kříženec. Taky jsme si kdysi chtěli postavit chatku, mno dodnes se nic nezměnilo, furt se nám na louce kousek za barákem válí jen jedny dveře a dvě prkna, dnes už krásně mechem prorostlé... 85% (29.12.2013)

Útěk do divočiny pro novou generaci? To bohužel ne, na to jsou The Kings of Summer až příliš myšlenkově vyprázdnění a dětinští. Hlavní postavy nejsou zrovna sympaťáci a jejich důvody pro útěk z domova jsou pubertálně banální, ale po tom, co se film přehoupne přes trochu křečovitou úvodní půlhodinku, začne bodovat jedním omamně krásným záběrem za druhým a hlavně humorem, který připomene filmy Wese Andersona. V ten moment se z filmu stane dost zábavná a příjemně střelená podívaná a nebýt otravně zbytečné linky s Kelly a nevýrazného závěru, zaokrouhlil bych hodnocení nahoru. Takto to jsou silné tři. Jo, a Biaggio potřebuje spin-off! (11.01.2014)