Pompeje

Proč šijí ty nákladné kostýmy, leští meče nebo trénují choreografie soubojů, když pak přijde někdo s jalovým scénářem a natočí předvídatelné, nevzrušivé a nezajímavé vyprávění o tom, jak kluk přijde o rodinu rukou Římanů (senátor Kiefer Sutherland mezitím vůbec nezestárl), dostane se do otroctví, zamiluje se do pompejské aristokratky (viktoriánsky půvabné) Emily Browning, ona pochopitelně do něj, i když je to upocený otrok a bez tak to schytá hned při dalších gladiátorských zápasech, ale přeci je tak laskavý ke koním? Do Pompejí navíc míří i onen chamtivý senátor. Chová se jak idiot, chce se Emily dostat pod šaty a stihne pronášet neuvěřitelné věty. Ostatně jako zbytek osazenstva pod doutnajícím kráterem Vesuvu. Ten se samozřejmě také náležitě ozve a o svištění balvanů žhoucí lávy nebude nouze (pochopitelně když bude chtít někdo na plátně říct něco osudového, dají si smrtící šutry pauzu). Věčný rutinér Paul W. S. Anderson stihne okopírovat Barbara Conana nebo Gladiátora, ze svého béčkového výplachu, který se tváří zatraceně vážně (rodiče hlavní hrdinky bych předhodil lvům), nevymáčkne ani špetku napětí, emocí, případně něčeho, na co bychom si o pár dní později vzpomněli. Jo, vlastně mně v hlavě nějakou dobu určitě zůstane postava šlechetného Afričana, který břišními svaly a zřejmě stejně odolnými střevy láme čepele. Jako fakt!! A hlavní hrdina? Ten mdlý Kit Harington s vlásky za ouškem? O tom snad raději někdy příště. (08.05.2014)

Když nejdivočejší z režírujících Andersonů naládoval mušketýry do létajících vzducholodí, byla z toho celkem vítaně přepálená akční komedie, která by klidně unesla pokračování. Místo toho ale bohužel dostáváme katastrofický (neplést s katastrofálním) mix Gladiátora a Titanicu, na který se zbytečně mrhalo časem a penězi. Výsledek je totiž očekávaně tupá blockbusterová šlichta, kterou humor ani dobrodružství nespasí. Proč? Protože tu prostě nejsou. Anderson se totiž neobratně pokouší o vypjaté historické drama, které pochopitelně osciluje mezi směšnou televizní fraškou a béčkovým akčním výplachem, v němž je sice spousta sekání a padání, ale nezajímá vás byť jediná postava. Ještě že má scénář docela koule, příběh kvapně ubíhá a v poslední třetině se všechno velikášsky digibortí. I tak se ale Pompeje těžko škrábají do ultraklišovitého průměru, který si zvráceně užívá tak maximálně Kiefer. Proto je velká škoda, že ho zabíjí podivný dabing. S Trojanem by celé určitě bylo o třídu "lepší"! (19.03.2014)

Pokud se na film díváte kvůli tomu, že vás zajímá obsah, tak bych to moc nedoporučovala. Děj celkově nic moc, půlku filmu se v podstatě nic neděje, až potom na konci se to konečně trochu rozjede, spolu s výbuchem sopky, tím to ale celkově končí. Zbytek byl už pak poměrně absurdní. Zhlédnuto hlavně kvůli Kitovi, takže takové slabší 3* (27.01.2015)

Po zjištění, že půjde o akční katastrofickou romanci mé nadšení lehce opadlo (teaser trailer totiž působil spíše jako nefalšované historické drama), nicméně nakonec jsem na film přeci jen vyrazila a peněz nelituji. Paul W.S. Anderson, jehož žánrová nevyhraněnost mě nepřestává udivovat, se tentokráte pustil do zfilmování jedné z nejprofláklejších (myšleno v dobrém) přírodních katastrof v dějinách lidstva a světe div se, výsledek je překvapivě dobrý. Ano, něco jako zkáza Pompejí by si určitě zasloužilo dramatičtější pojetí, které by se více zaměřovalo na samotnou katastrofu než na typicky "hollywoodský" příběh, ale pevně věřím, že se časem taky dočkám(e).:-) Andersonovy "Pompeje" si na nic nehrají, netouží po titulu blockbuster roku (to by nešly do kin v březnu), jejich primárním úkolem je diváka - lze-li to tak vzhledem k náplni snímku říct - pobavit. Film je to nenáročný, pěkně udělaný (nevím, jaké je 3D-čko, ale záběry na řítící se materiál obklopený popelem mohly vypadat dobře...), za zvláštní zmínku určitě stojí práce Clintona Shortera, jenž nenápadně zamaskoval ostatní nedostatky (navíc mě momentálně nenapadá žádný jiný film, který by měl po celou dobu svého trvání tak výrazný hudební doprovod), popřípadě Kit Harington (ten chlap je vážně kus XD) a Kiefer Sutherland, jehož slizký římský záporák je sice jak přes kopírák, ale přejete mu pomalou a bolestivou smrt a tak to má být.;-) P.S.: "Noahu", ty si můžeš jít s brekem sežrat nějakej kořínek nebo zmasakrovat pár potomků Kainových, protože tomuhle popcorňáku nesaháš ani po kotníky. (29.03.2014)

Absolútne nekompaktný snímok, ktorý využíva historickú udalosť ako podklad k neutíchajúcej katastrofickej šialenosti, šmrncnuté je to pokusom o antickú tragédiu v súzvuku romantickej zápletky. To všetko pod taktovkou rutinéra Andersona, ktorý by namiesto apokalyptickej skazy zainteresovaných štúdií mohol ďalej točiť so svojou žienkou dvadsiatu piatu časť zombie jatiek. Zvláštnosťou však je, že napriek hlúpemu scenáru a debilných dialógov som sa počas celého filmu nenudil. Anderson to vedel tak dobre zmenežovať, že stále sa niečo deje, a pokiaľ sa nechytáte za hlavu a nekrútite hlavou nad skomolenými historickými súvislosťami, či živelnými absurdnosťami, tak si aspoň užijete svižnú akciu a priamočiary priebeh filmu. 55%. (09.07.2014)