Pozor na Harryho

Mé předsudky k Allenovým filmům definitivně překonány. Pozor na Harryho mne nalákalo k dalším průzkumům. Středobodné ufňukané jáství páně Woodyho už mi přijde nejen snesitelné, ale konečně i vtipné. Změť různorodých povídek naplněných nekorektním humorem spojuje zejména láska k veřejně či alespoň snadno dostupným vagínám. Touha po nevázaném životě, k níž se však pojí hrdinova vlastní neschopnost vyrovnat se sám se sebou. Neuróza a roztěkanost, která proklouzla (záměrně) i do formy. Kdo by si nevšiml roztržitého střihu. Aby se však divák nepotácel jen v silně egocentrickém iluzorním světě pana režiséra, dostane se nám i zdařilého zkarikování několika světonázorů a světomyšlenek. Může být, tento způsob komedie se mi nezdá poněkud nešťastným. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (22.11.2015)

Scénáristický skvost, respektive forma, kterou Woody odvypráví příběh Harryho Blocka, jehož osudy by vydaly na výživnou knihu, a taky že ji napsal, a kterého vidíme s několika tvářemi a mnoha očima. Určitě ne obyčejný, ale zase ne doslovně netuctový příběh sexuální tenzí posedlého inteluktála vypráví Woody natolik originálním způsobem a zároveň udržuje v přiměřených dávkách svůj trademarkový humor a přitom celý snímek dokáže po celou dobu udržet více v rovině vztahově dramatické nežli komické. Jasně, kdo je naladěný na Woody frekvenci nasměje se dostatečně a přihodí nějaké procentíčko v hodnocení navíc, za sebe si ale více cením právě té dramatické roviny, ve které Woody opět nechává promlouvat zcela nenuceně nepsaná vztahová moudra, jakoby z vlastní zkušenosti, nebo o sobě vyprávěl... 100% (30.05.2016)

Většina Allenových filmů jsou do určité míry autobiografické, Deconstructing Harry se mi však zdá být ze všech nejvíc. Starý dobrý Woody se zamýšlí nad tím, čím ty přítelkyně během své kariéry zklamával, jak psát, o čem psát, o tom, že někdo se lépe pohybuje v umění než v životě... I když je to typická allenovská komedie, vyznění je nakonec o dost trpčí, než jeho ostatní filmy... Allen je sám. Na krku má jen rozhádané bývalky a naprosté nepochopení okolím... nebo možná vlastní nechápavost k okolí - a právě toto dilema tu Allen řeší - na čí straně je chyba? Nejsem to já, kdo celý život ubližuje, ač to svádím na vše ostatní? Nakonec mu zbývají jen vlastní postavy, ty ho chápou nejlépe...dokonce líp než vlastní psychiatr, protože tomu říká jen co chce...V Annie Hall říká na konci, když sledujeme jeho hru, která končí happyendem (dívka-Annie se k chlapci vrátí), že hry musí dopadnout dobře, protože život je mnohem těžší a on to musí nějak kompenzovat.... To samé říká i v Deconstructing Harry - postavy jak je napsal jsou lepší než jejich skutečné předobrazy, proto jsou jediní, kteří Harrymu skutečně rozumí... (30.01.2005)

Rozpadávajúci sa Harry by bol lepší slovenský názov pre film a viac by vystihol, čo sa tam deje. Keď sa časť osobnosti spisovateľa prenesie do vlastných románov, tak mu potom chýba v skutočnom živote. Vo filme sa život a román zlieva do jedného chaotického celku a podporuje to aj zvláštny strih, pri ktorom sú vynechané rôzne dlhé pasáže, ktoré akoby chýbali a navodzovali pocit prespatia časti príbehu. Samotný Allen vo filme nie je výrazný, najviac ma zaujala jeho filmová manželka psychiatrička, presnejšie jej záverečný výstup ako prípad na terapiu a samozrejme predstava podoby pekla aj s Luciferom. Harrymu ako nevýraznému týpkovi môžeme závidieť všetky úžasné ženy, ktoré sa v celom filme okolo neho pohybujú. (09.02.2013)