Lucy

Grandiózní horská dráha mozkem jurodivého fantasty, ve kterém je cokoli možné. Besson vždy byl famózní vypravěč, ale je na čase si uvědomit, že vážnost, racionalita a realita jsou ve výsledku pro každého barda svazující. Pro Bessona přišel zlom s "Pátým elementem", kde se odpoutal od okov a vyšel vstříc příběhům ležícím za hranicemi všeho omezujícího. I když se posledních dvacet let zdánlivě vracel na Zem, ono osvobozující prozření, že dokud je výsledek ve své logice koherentní, není se třeba omezovat racionalitou, v něm navždy přetrvalo. Projekty jako "96 hodin" nejsou chvilková probuzení z deliria, ale pouze důkazy, že když chce, dokáže vyprávět i "uvěřitelné" báchorky. Jenže to on povětšinou prostě nechce a je jen na každém divákovi, jestli na hru tohoto "nespolehlivého" vypravěče přistoupí (příznačně jediný, s kým můžeme ve světové kinematografii Bessona poměřovat, je Tsui Hark). Pozastavovat se u "Lucy" nad absurdní sci-fi new age premisou je to samé, jako koukat se na horskou dráhu, namísto toho, aby se člověk nechal přikšírovat do sedačky a užil si jízdu. Fakt, že Besson tuto fantasmagorii ani na chvíli neshodí, ale naopak své vyprávění předkládá s vážnou tváří a dovádí ho do vnitřně logického konce, není znakem šílenství, ale právě vypravěčské bravury. Nutno dodat, že vážná tvář vypravěče, v žádném případě neznamená, že vypráví vážný příběh. Naopak "Lucy" se pohybuje přesně na hraně strhující zábavy a campu, do něhož ale nikdy nesklouzne, a právě v tom spočívá její osobitost. Besson na diváky nikdy nepomrkával, pouze hleděl s otevřenýma očima, ve kterých bylo tak snadné a slastné se utopit. V kontextu jeho tvorby pak "Lucy" představuje něco jako "Pátý element" 2.0 s tím, že se od první verze liší převrácením výchozích prvků a poladěním vyprávěcích prostředků. Namísto osudu veškerého života se zde hraje o existenci jedné bytosti, která ale je sama o sobě universem. Namísto Willisova cynického reka, za nímž klopýtá personifikace dobra, je zde schematický policajt v pozici přívěsku všehomíra. A jestliže "Pátý element" část své zábavnosti stavěl na tom, že prolamoval prostor, když pomocí střihu proměňoval monology vzdálených postav v dialogy, "Lucy" baví tím, že moc nad prostorem, časem i lidmi a matérií, kterou doposud měli jen filmaři, dává do rukou své hrdince, ale také provázáním diegeze a externích vypravěcích elementů i hypertextových referencí. (21.05.2015)

|| Scenár: Luc Besson | Hudba: Eric Serra | Distribúcia: EuropaCorp. Distribution, Universal Pictures | Štúdio: EripaCorp, TF1 Films Production, Canal+, Cine+ | Rozpočet: 40 miliónov $ | Tržby: 458,900,000 $ | Ocenenia: Nominácia: Alliance of Women Film Journalists - Kick Ass Award for Best Female Action Star (Scarlett Johansson). Spolu - 2 výhry a 5 nominácií || Tak veľký komerčný úspech tejto zlátaniny je pre mňa záhadou. Dnes, keď sú filmy (seriály ešte častejšie) premakané i po príbehovej stránke, a snažia sa držať na uzde racionálna i fyziky, je Lucy ako pľuvanica do tváre. Ešte ma nikdy v žiadnom filme neboleli vety Morgana Freemana. V Lucy sa to podarilo. Díky Luc! Od Bessona bolo pre mňa horšie len Wasabi, Lucy má predsalen slušnú akciu a Scarlett. 40% | FullHD, THX, EN DTS | (17.01.2015)

Bavilo ma to, dal som plný počet ale na úvod som si musel povedať, že filmu prepáčim, že pracuje s mnohokrát omieľaným mýtom o využívaní iba 10% mozgu. Už dávno veľmi dobre vieme, že je to hlúposť, ale aj tak to niektorým tvorcom neprekáža a sem tam to odznie nielen vo filme. Ale Luc Besson na tom doslova postavil celý snímok. Tomuto omylu jednoducho neutečiete a stal sa základnou myšlienkou celého príbehu. Zvyšovanie kapacity využitého mozgu hlavnej hrdinky a jej narastajúce schopnosti a ku koncu až na priam božskej úrovni. Filmu sa však darí v pokladniach kín. Zarobila už vyše 130 miliónov dolárov, čo je niekoľkonásobne viac ako stála. Takže sa skutočne zadarilo. Navyše Scarlett Johansson je kus ženskej. (12.02.2015)

Luk chtěl být tentokrát ve svém díle hlubší než obvyklý Mariánský příkop, a tak hodil do kopírky Všemocného a rozvinul wykydpedický blábol o využití pouhých deseti procent kapacity do přísně vědecké, generově vyhraněné akční studie, co by bylo, kdyby měly slepice mozek. Výsledkem je nudný, hloupý a hnusně natočený zvratek, jemuž k „naprosté dokonalosti“ chybělo už jen asi tak čtyřicet dalších, po zuby ozbrojených a na všechny strany střílejících, agresivních ťamanů. Jako, myšlenka to není špatná, to rozhodně ne! Znám pár tymolínových krasavic, co jsou kapacitně s bídou tak na dvojce, a bylo by rozhodně velkým přínosem pro lidstvo, pokud by se daly něčím vydrogovat alespoň k pětce. Uvedu příklad. Kysličníková pipka se nabídne, že, mimo jiná čtyřková rozptýlení, také uvaří oběd. Přejete si guláš. Vzorně přikvačí i s nákupem, pustíte ji tedy do kuchyně a věnujete se u televize lahváčům nebo jiným ryze vědeckým výzkumům. Po hodině usoudíte, že je tam již nějak dlouho, a jmete se zkontrolovat, jste-li stále pánem situace. Naleznete ji ponořenou v Papinově přístroji stojícím na lince, jak brunátná v obličeji a s urputným funěním obepíná dlaněmi kus krvavé flákoty a usilovně do ní zatíná prsty. Na, v této situaci jistě ne neopodstatněnou, otázku „Co děláš, pičo?“, si jen neuroticky odfoukne neposedný pramen blonďaté kštice z oka a vzdorovitě odpoví: „No, co asi, kurva!? Dusím hovězí! Přesně podle receptu!“ Vidíte! V životě každého muže jednou nastane okamžik, kdy je čas hodit špagety do vroucí vody, vykopat Skarletku ze dveří a po jídle raději ošukat tu kližku, protože s ní máte stoprocentní jistotu, že si post coitum i inteligentně popovídáte. (13.10.2014)

"Četla jsem Váš výzkum o lidském mozku. Je to trochu primitivní, ale jste na správné cestě." Když je Venuše v konjunkci s Jupiterem, tak dokážu využít svůj mozek na 0,002% a jsem na to patřičně hrdej. Patrně proto příliš nerozumím tomu, co se děje v hlavě lidem, kteří využívají svou mozkovou kapacitu nad 10% a tak se rozhodně nehodlám zařadit mezi kritiky Bessonovy Lucy. Mne totiž skvěle pobavila a donutila mne ještě pár hodin po představení podumávat nad tím, co jsem viděl. Rozumím však i tomu, že někteří jedinci spláchnou tento snímek slovy "pitomej, zmatenej či nelogickej" jenom proto, že stále věří stále jednomu z nejpovedenějších mýtu lidstva, tedy, že 1+1=2. Ale co když je to trochu jinak? (26.08.2014)