• x_silver
    odpad!

    Bez cenzury, s čistým svědomím a s maximální hrdostí a úctě k české kinematografii tady bez nejmenšího slitování a milosti napařím ODPAD a řeknu, že toto je největší, nejúchylnější a nejodpornější sračka od doby existence sitkomů!!! Nižší dno opravdu nejde vytvořit!!! Tohle je to, co se nedá popsat slovy. Vůbec proč vlastně tady píšu komentrář? Napařit odpad a zakopat hluboko do země, kde by to mělo navždy zůstat!!! Každý, kdo dal této zhovadilosti více jak 2* musí být buď mentálně narušený, či hermafrodit!!!(2.9.2013)

  • Jablkohruska
    odpad!

    Původní seriál bohužel neznám, takže nemůžu porovnat tuto verzi s originálem. Po zhlédnutí prvního dílu však pociťuji jistou rozpačitost. Humor je zde skutečně na hraně, v některých případech i lehýnce za ní. O vtipné momenty sice nouze není, o ty trapné však také ne - a zatím bohužel převažují. Vlastně je to trochu jako na houpačce (nebo spíš na pořádné centrifuze) - vtipnost na trapnost a obráceně se mění často takřka ve vteřině. Jelikož hodnocení po první epizodě může být neobjektivní, dám PanMámě (nebo PanuMámovi?) určitě ještě alespoň jednu šanci. Poté případně uberu nebo přidám hvězdičky, zatím to vidím na stále ještě přijatelných 30%. EDIT: Bohužel poté, co jsem díky odkazu v diskuzi letmo proletěl první epizodu originálu, musím své hodnocení radikálně změnit. Nevidím nic přínosného v tom, když někdo skutečně takřka slovo od slova něco okopíruje bez jakékoliv vlastní tvůrčí invence. Zbytečný seriál. 0%(27.8.2013)

  • Tommassi3
    *

    Nový sitcom naší nejstarší komerční stanice patří jednoznačně právě k těm záležitostem, které si buď zamilujete, nebo vás naprosto iritují !! Pan Máma jako naprosto tragický "plagiát" původního oceňovaného britského sitcomu Mrs. Brown Boys, který se stal synonymem maximálního rozporu mezi ohlasy diváků a kritiků, staví svoji nosnou myšlenku na muži, který se obléká jako drsná až vulgární žena - matka v letech, přičemž spoléhá na to, že již tato samotná skutečnost bude divákovi připadat vtipná, což jakž takž funguje, alespoň z mého pohledu, v případě originálu s Brendanem O´Carollem, jemuž však Milan Šteindler nejen svojí vinou nesahá ani po kontíky. Primitivní humor, přehrávání až karikování, nadávky, fraškovité situace, zrecyklované vtipy, u nichž si tvůrci ani omylem nedělají vrásky s nějakým snesitelným dvojsmyslem a tlačí na vás jednu trapně bezmeznou vulgaritu za druhou, a když vše selže sníží se až ke grotesce, celkem obstojně vystihují pro našince naprosto nic neříkající sprostý a neotesaný irský humor, který dokáže pobavit jen ty nejotrlejší a nejnenáročnější !! Pro správné pochopení skutečné kvality nového seriálu TV Nova, která se pouze naivně, byť s velkou dávkou drzosti, dlouhá léta snaží náročnému českému divákovi, minimálně co se komediálních projektů týká, předložit sitcom pouze ve smyslu po všech stránkách velmi výhodného spotřebního zboží, aniž by si snad odpovědní lidé příliš lámali hlavy se složitostmi a základními stavebními kameny sitcomu i neodmyslitelnou důležitostí tradice žánru i možnostmi odpovídajícího zafinancování, je třeba si uvědomit znaky sitcomu jako takového a definovat si jej.. Situační komedie, zkráceně tedy sitcom, je formát televizního seriálu, který se poprvé objevil v USA a Británii v polovině 20. století. a představuje určitou skupinu silně typizovaných postav s jasnými charaktery, které jsou konfrontovány s určitou situací, kterou jsou nuceny řešit, přičemž jak prostředí, tak i situace jsou divákům blízké, díky čemuž se s nimi mohou ztotožnit, stejně tak i s jejich problémy. Gagy vychází z nejběžnějších situací, co je však činí vtipnými, je to, jak se je jednotlivé postavy snaží řešit, dekorace jsou upozaděné, tvoří výchozí rámec pro vyprávění, jehož základním prvkem je dialog. Sitcom má jasná pravidla, přičemž třemi základními pilíři úspěšného sitcomu jsou jasně definovaná koncepce, vynikající scénáře s ustálenou strukturou a odpovídající herecké obsazení. Za jedny z nejcharakterističtějších znaků sitcomu lze považovat jeho stálost a žánrovou předvídatelnost, přičemž divák přesně ví, co od každé epizody může očekávat, a zná dokonale její představitele, základní premisa sitcomu se proto nikdy nemění. Sitcom má velkou tradici v zemích svého původu, v Británii a USA nejprve jako rozhlasový pořad, aby pak v 50. letech přesídlil do televize, kde se postupně začaly stále zřetelněji prosazovat filmové postupy. U prvních sitcomů se do zvukové stopy dodatečně přimíchával smích, aby se vytvořil dojem autentičnosti živého vysílání, na které bylo obecenstvo zvyklé z rozhlasu, později začaly být sitcomy natáčeny před živým publikem, a do zvukového mixu tak byl použit skutečný smích, což souvisí především s faktem, že sitcom má blíže k divadelní konverzační komedii než k televizní inscenaci, přidaný smích má i vedlejší psychologický efekt, díky němuž v sitcomech přetrval, divák se totiž nerad směje sám, ačkoliv je třeba přiznat, že smích se často zneužívá jako berlička pro slabý vtip ve scénáři. Samotné použití smíchu se liší stát od státu a je dáno kulturní tradicí, což tak bohužel souvisí s naprosto odmítavým přístupem konzervativního tuzemského diváka jak k tomuto přidanému smíchu, tak logicky i k celému sitcomu !! Sitcom je postaven v první řadě na dobrém scénáři a kvalitních hercích, na úkor všech ostatních složek, přičemž velký důraz je kladen na situační komiku a dialogy, stylem vyprávění se sitcom blíží více divadlu než filmu, natáčení probíhá chronologicky po jednotlivých scénách a mnohdy hraje roli interakce herců a přítomného publika, kdy diváci často bouřlivě vítají postavy či dokonce odměňují herce potleskem, ten pak musí počkat, dokud se lidé neutiší, a teprve potom může pokračovat, což může působit nepřirozeně, je to však důležité jednak pro srozumitelnost, v potlesku by totiž každé další slovo zaniklo, a jednak po rytmus vyprávění. Právě reakce publika, v našich končinách však známé zejména z estrádních pořadů, pro jiné žánry hrané tvorby naprosto zcizující prvek, představují jedny z nejmarkantnějších odlišností sitcomu od jiných dramatických pořadů. Všechen důraz se klade na vývoj scénářů, proto je u sitcomu zvlášť důležitá role producenta a scenáristy, odpadají náklady spojené s mnoha hereckými honoráři, výpravou a třeba i speciální kamerovou technikou, proto jsou v porovnání s běžnými dramatickými seriály výrobní náklady sitcomu nízké, a tak pro televizní stanice může sitcom znamenat vysoké příjmy z reklamy při relativně nízkých výrobních nákladech. A jsme u jádra věci. V Čechách proti sobě stojí dvě tendence. Jednou je hlad diváků po domácích seriálech s českými herci, druhou tendencí zase snaha televizních stanic snižovat rozpočty a zefektivnit výrobu a právě sitcom se zdá být na první pohled přijatelným kompromisem, přičemž je však třeba zdůraznit, že v zahraničí se sitcom považuje za nejtěžší dramatický žánr, na němž obvykle pracují autoři a producenti s dlouholetou praxí, napsat totiž vtipné dialogy, které neustále gradují a posouvají situaci novým směrem, vyžaduje obrovské zkušenosti, které však v našich podmínkách zoufale schází !! A tak ve výsledku dostáváme pouze další smutný tuzemský pokus o sitcom, jehož právě ten přidaný smích ještě více devalvuje a posunuje daleko za hranice snesitelnosti !!(29.8.2013)

  • Prometheus69
    *****

    Nejlepší český Sitcom hned po Camebacku.... a třeba si mě ukanujte... ale vzhledem k současnému výběru.. moje drahá tchýně, panelák, ta sračka z Wachutem a podobných jiných sračkoidních záležitostí na kterých nejspíš vy ujiždíte. Inteligentní stravitelný humor u kterého se nenudíte, nemáte závratě ospalosti... a pocity nudy. Opět zabije pár blbečků kteří kdyby si do něčeho aspoň jednou za den nerýpli.... nebyli by nejspíš živí. O_o Nikdy by mě nenapadlo že sitcom založený na transeksuálovy z velkou sugescí že je žena, o to víc že je ta sugesce přímo davová.... mě bude tak nehorázně bavit. Prostě to nevymyslíš. :) HA! Jsem tomu 1 procento přidal.... a vy mi můžete "to je pěk.né"! B)(7.12.2013)

  • kormoran
    **

    Po shlédnutí prvního dílu: Chvilku mi trvalo si zvyknout na zvláštní projev Panmámy v podání pana Šteindlera a měl jsem chuť to nedokoukat. Pak se ale objevila Vanda Hybnerová a tak nějak jsem si řekl, že tomu dám šanci. Nakonec jsem se několikrát i zasmál a rozhodně se podívám i na příští díl. Humor je to hrubozrnný, až černý, možná občas příliš tlačí na pilu, ale doufám, že se to trochu vystříbří. To, že se stejně jako v případě Heleny jedná o licenci zahraničního seriálu, bylo známo už předem, bohužel asi máme nedostatek autorů, kteří by vytvořili originální český sitcom. Na druhou stranu, zas tak hrozně to natočené není a herecky to také není katastrofa. Takže zatím tři hvězdy, v budoucnu možná uberu, možná přidám.(23.8.2013)

  • - V čase 18:18 Jarmila Beranová (Milan Šteindler) omylem zhasne jednu ze svíček. V dalším záběru však svíčka opět hoří, ale v následujícím záběru zase ne. (David7)

  • - V čase 18:30 přemýšlí Jarmila Beranová (Milan Šteindler) nad správnou odpovědí v křížovce a říká: „Zácpa na osm.“ Když ale odpověď do řádku dopisuje, lze zahlédnout, že konkrétní zadání je třířádkové, nemůže se tedy jednat jen o jedno pětipísmenné slovo. (David7)

  • - Aby se Milan Šteindler lépe vžil do role Jaruš Beranové, hledal inspiraci u své babičky Ludmily. (Fenk)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace