Bumblebee

Ještě před týdnem bych nečekal, že můj první film v Novým roce 2019 bude Bumblebee a už vůbec ne, že to bude s uživatelem Claudelem a tuplem ne, že si pokecáme před filmem u mátového čaje, leč život se má brát, tak jak přijde a odmítat kamarády a filmy z USA, to se nedělá. Tímto, ale neskončilo, další věc, kterou jsem nečekal, že Bumblebee mě bude bavit a hodně bavit. Roztomilej žlutej plecháček by sám o sobě až takový zázrak nebyl, ale ta lehkost se kterou byl příběh vyprávěn, hudbou počínaje přes čistorkevně jednoduchou pointu až k takovým detailením nádherám jako plakátky paramountích filmových pecek z 80 let. Mimochodem ten dozor Spielberga byl znát snad v každým záběru, hrozně to vonělo osemdesátkama a to je moc dobrá voňavka. Když vemu postavy a tím nemyslím ty z plechu, ale ty z kostí, tak Hailee se mě hrozně líbila, není to tuctová kráska a má charisma i talent. John Cena je takovej ten typickej americkej drsoň asi se na podobný role docela hodí. Zpracování filmu se mě rovněž líbilo, taková krásná kombinace něhy a akce se hned tak nevidí. (03.01.2019)

Bumblebee je něco jako E.T. s transformerem namísto mimozemšťana: outsiderka bez otce a kamarádů nachází spřízněnou „duši“ v návštěvníkovi z vesmíru. Celé se to odehrává na americkém předměstí v osmdesátých letech, což s sebou krom množství osmdesátkových hudebních hitů nese i sledování Alfa v televizi nebo odkaz na Snídaňový klub. Stejně jako rané filmy od Amblinu to navíc bezchybně šlape, bez zpomalování a bez scény, která by dříve či později nenašla své opodstatnění v celkové struktuře vyprávění. Travis Knight sice nenabízí tak přehledné a okázalé 3D akční scény jako Bay, ale zato věnuje mnohem víc času a prostoru postavám, jejichž jednání je srozumitelně motivované a lze se na něm snadno emocionálně napojit (ano, na Bumblebeeho taky). Film se velmi šikovně vyhýbá tomu, aby protagonistka vyřešila všechny své problémy (nízká sebedůvěra, žádní přátelé, stesk za otcem) tím, že získá auto. Potřebné zdroje díky prožívanému dobrodružství nachází sama v sobě. V rámci kategorie „blockbuster pro celou rodinu“ tomu filmu fakt není moc co vytknout. Moc příjemné překvapení. 80% (19.12.2018)

║Rozpočet $135miliónov║Tržby USA $127,195,589 ║Tržby Celosvetovo $467,989,645▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $19,622,519║ Tržby za predaj DVD v USA $7,741,057║ Podobne premárnená šanca ako u Solo: A Star Wars Story. Proste vyznie to tak že niečo rýchlo zbúchať, keď tu máme populárnu značku. Nehovorím. že by sa Travis Knight nesnažil ale pri jeho skúsenostiach sa asi nemal viac kam dostať, než aký je konečný výsledok. Ako dobrých retro nápadov tu je nadmieru ale ako celok to tu proste nefunguje tak ako by malo. Rovnako tak aj zábavnosť, odľahčené scénky nemajú patričnú razanciu. Samozrejme miestami to milo pobaví ale ponúknutá kostra príbehu je tak suchá, že po pol hodinke, to je skoro na zívačku, neberie to. Nemá to proste čím razantným upútať, už sa len prevára to čo poznáme a ani ústredná dvojica nemá tú správnu chémiu. Ten černoško mi tam proste nesedí, je ako päsť na oko, rovnako ako kolohnát kamenná tvár John Cena. Akcia dobrá, retro miestami poteší a je to samozrejme lepšie než Transformers: Zánik a Transformers: Posledný rytier ale dieru do sveta týmto nikto nespraví. /videl v kine: 70%/ (23.12.2018)

Na to, že Transformers jsem tenkrát po druhém díle odsoudil, je čtyřhvězda tomuto kousku poměrně příjemná vzpruha. Autoři se, co jsem tak pochopil, vrátili na začátek a naservírovali neskutečně primitivní příběh, v jehož scénáři je ale všechno, co potřebuju, abych si Beeho zamiloval a navíc si užil i nějaký ten zvrat. Během sledování jsem si uvědomil, že v dnešní době blockbusterům hrozně chybí jisté kouzlo, kterým by poskočily od průměru a něco ve mně vyvolaly. Tento film to dokázal a přiznám se, že jsem to vůbec nečekal. Samozřejmě dnes hojně populární osmdesátkový feeling udělal více, než dost. Plus musím dodat, že John Cena byl také dobrá volba. Doufám, že ho uvidím častěji... (13.08.2019)

Přiblblá šablonovitá kokotina, která má Cenu pouze v případě, že jste schopni povznést se nad tragikomické živočišné neherectví a yntelechtuálně nepohrdat asi tak stou, furt tou samou semidebilní degenerativní sériovou matrici – přiletí zlí Dementcepšni, chtějí anihilovat Zeměplacku, načež se dobráčtí Autokokoti spojí s nějakým šikanovaným nesympatickým fakanem a dají jim na piču, což vypadá jako lisování šrotu u Trojka. Navíc dal Míša Záliv své megalomanské pracky od Hasbra pryč, a tak už úvodní potyčka na planetě Juvenilního potrata v souhvězdí Velkého vypatlance trikově vypadá, jako by retardovaní otylí američtí smradi s mongoloidně přikousnutými jazyky do sebe v hračkářství pro postižence vši silou naráželi závadnými fenolovými figurkami, a pak jim pak jen vyretušovali chromozomálně pokřivené ruce. No a poté lůzrovská babochlapí pičinka, co nemá žádné kamarády, protože je sice hnusná, ale zato kráva, a tak se chodí ze zoufalství prstit na vrakoviště, potká Bamblbýho, Pikača mezi Autokokoty, načež po všelikých downorvoucích dobrodružstvích a mačkání beďarů, které opravdu nemá Cenu ani zmiňovat, zprasí civilizaci. Otázkou zůstává, má-li Cenu civilizaci, co točí takové plytké reklamní hračkářské sračky, vůbec zachraňovat. Já bych to teda nechal vyhladit už jen za každého Cenu. Uživatel Enšpígl po tom aspoň romanticky zašukal s Klódelem, když ho předtím nalil banánovým daiquiri a tím to neskončilo, plně chápu, že kakaová áftrpárty může pozitivně ovlivnit zážitek z filmu, ale já na to, kurva, čuměl s dětmi. Vlastními! A tak jsem tomu nechtěl vyrábět další publikum. K tomu všemu mě při tom má antikoncepční selhání neustále děsivě prudila odfrkáváním, koulením očima a uštěpačnými poznámkami, co jim to prý pouštím za pičovinu pro dementy. (31.01.2019)