Paddington

Jediti, to bylo ale slaďoušké a lostomiloušké! Avšak plácat z toho o sebe otylýma a mnohdy i pokřivenýma ručičkama a infantilně se hihňošit budou patrně jen ti zabržděnější a mentálně méně kvalifikovaní z vašich budoucích dárců orgánů v kategorii do dvanácti let. Kupříkladu má antikoncepční selhání, kvůli nimž jsem tu kalvárii vlastně podstoupil, mě během projekce sama několikrát doslovně žádala, abych tu pičovinu vypnul a rozjel něco opravdu zábavného pro děti, třeba Mišn impásibl nebo Saf, a na mé výchovně mentorské „Držte huby, tohle je přesně pro vás“ reagovala rodičovsky dehonestujícím, opovržlivým odfrkáváním. Žádné dětské porno to rozhodně není a tím pádem je ta proklamovaná „zábava pro celou rodinu“ dost brutálně přestřelena. Tedy pokud tím nebylo myšleno povyražení výhradně pro registrované tatínky a maminky. Pro duševně přiměřeně vyvinutého, dospělého a plnohodnotného příslušníka rodu Hetero sapiens je tato patetická, hloupá, šablonovitě neoriginální a přiteplená taškařice rozhodně spíše utrpením, a pokud vás tedy zrovna nesvrbí konečník, nebo již máte z dřívějška nudou do krve okousané nehty, silně doporučuji ukotvit následky vašeho bezuzdného sexu klepetama k radiátoru ve vedlejším pokoji a pustit si raději něco o týrání medvědů. Je to sice pěkně natočené a animačně vymazlené, nicméně ten Pedynktn je nejen trapný, ale také mimořádně slizký až odpudivý, a než roztomilého medvídka připomíná spíše prdel idiopatického hirsutismika s očima. Navíc mně osobně dost nepříjemně evokoval toho homozkurvence Púa, díky němuž se ještě ve čtyřiceti uprostřed noci budím hrůzou, protože se dusím chlupy z toho, jak jemu a celé té jeho nesmírně traumatizující gejpartičce vztekle ve snech prokousávám krkavice ve Stokorcovém lese. (25.06.2015)

Neexistuje milejší film za poslední roky, než je Paddington. Paddington je prostě roztomilouš největšího ražení. A taky se na něj moc hezky kouká, protože rozbije a vošahá všechno, co mu pronikne do zorného úhlu jeho očí. Na druhou stranu tahle pohádka kombinovala reálný svět s tím kresleným tak, že jsem si neustále říkal, proč nikomu není divný, že ten medvěd mluví a chová se jako člověk. Na tu myšlenku už jsem sice asi starej, ale roztomilost je tak výrazná, že každé dítě musí slintat blahem. (04.11.2015)

„TAHLE RODINA POTŘEBOVALA TOHO MEDVĚDA ÚPLNĚ STEJNĚ, JAKO ON POTŘEBOVAL VÁS…“ /// Máme tady velmi zvláštní druh medvěda, kterej využil toho, že svět lidí už žádnej Méďa nepřekvapí. Uvítaj ho zejména maminy s děckama, páč se nemusej bát, že jejich ratolestím pokřiví charakter. Jedná se totiž o lehce trhlou rodinnou podívanou, ve který se hledá domov a (nejen dětskej) hrdina. Britskej humor, filmový narážky a vymazlenej vizuál, dělají s Paddingtona asi nejpovedenější rodinnej kousek poslední doby. Proto přivřu víko a dávám... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vím, že domov je víc, než jen střecha nad hlavou. 2.) Zjistím, proč všichni zdrhaj do Anglie (Eržika, Dežo, Lakatoš…). /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ne (27.04.2015)

║Rozpočet $55miliónov║Tržby USA $76,271,832║Tržby Celosvetovo $268,047,808▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $8,243,518║ Tržby za predaj DVD v USA $13,729,408║ správne uletené a uvoľnená zábavnosť sadne, hneď niekoľko krát tu príde na moc vydarené trefné scénky ktoré bohato pobavia, príbeh neotrávi, za posledné roky jeden z najlepších rodinných filmov /90%/ (26.04.2015)

Přestože vizuální styl Paddingtona prozrazuje tvůrce Mighty Boosh (plynulé přechody mezi reálným a fantaskním světem, hodně výrazné barvy a kostýmy), dost si vypůjčuje také z filmů Wese Andersona (vycentrované frontální kompozice, mizanscéna jako nitro domečku pro panenky). Zápletka nápadně využívá motivů ze 101 dalmatinů, méně nápadně z Chaplinova Kida a dalších filmů o osiřelých mláďatech. Vyprávění strukturované jako série akčních sekvencí připomíná z novějších počinů Prokletí králíkodlaka nebo Tintinova dobrodružství. Neznamená to, ale že by byl Paddington prost původních nápadů a jen vykrádal druhé. Na pocitu familiárního je naopak založen. Přímočaře a upřímně vypráví tradiční příběh s oblíbenou postavičkou (minimálně v Británii). Svou návaznost na tradici sahající minimálně do roku 1958, kdy vyšla první paddingtonovská knížka, nezapírá a nestydí se za ni. Stejně tak neshazuje sentimentální scény a nerelativizuje své liberální poselství (jak se v éře stále větší nesnášenlivosti chovat k cizincům, obecně k těm, kdo se odlišují). Kombinace povědomých prvků z Paddingtona dělá navzdory tenounké zápletce, neprokresleným nebo nevyužitým postavám a medvědovým kompozičně chabě motivovaným nehodám adepta na novou vánoční klasiku. Zahraju si na Mirku a závěrem dodám, že původní znění, o které budeme v českých kinech bohužel ochuzeni, by filmu s velkou pravděpodobností zajistilo minimálně pět procent navíc. 75% (16.12.2014)