Sommeren '92
Summer of '92
Režie:
Kasper BarfoedKamera:
Marcel ZyskindHrají:
Ulrich Thomsen, Mikkel Boe Følsgaard, Cyron Melville, Esben Smed, Gustav Dyekjær Giese, Jon Lange, Allan Hyde, Johannes Lassen, Lene Maria Christensen (více)Obsahy(1)
Roku 1992 se dánskému fotbalovému týmu nepodařilo kvalifikovat na Mistrovství Evropy ve Švédsku. Hráči již byli na dovolené, když k nim dorazila šokující zpráva: Jugoslávie je diskvalifikována kvůli válce a Dánové je mají nahradit. Zbytek je historie. Dánsko překvapilo všechny sportovní znalce a chopilo se šance na výhru v šampionátu. (Severský filmový podzim)
(více)Recenze (12)
Tak zvanými „sporty“ pro lopaty a vypatlance, jak na hřišti, tak v hledišti, zvlášť těmi, v nichž se točí nesmyslné miliardy za nákupy a platy jaderných fyziků s šesti třídami ZŠ jen proto, aby si intelektuální výkvět dělnické třídy mohl každou neděli na stadionu zapičovat, ožrat se a rozkopat si držky, přičemž půlka světa chcípá hlady, vesměs pohrdám. Nicméně chápu, že plebs musí mít chléb a hry, aby jen nepil líh a neosnoval komunistické puče. A podobný náhled mívám i na filmy, které ty zbytečné křivonohé pičusy glorifikují, tudíž vždy řeším dilema mezi zábavou a morální závadností. Tahle historka, jak zakřiknutý trenér dokopal smečku primadoních Laudrupů k titulu mistra Evropy, aniž by kromě pár kokotských motivačních pouček, které ti mongoloidi stejně nebyli s to pobrat, cokoliv udělal nebo vymyslel, vcelku zábavná a pěkně zahraná je. Ale to je tak všechno. Hlavní amorální aspekt jsem již zmínil, ale pojďme to regionálně dotáhnout. Nejbrilantnější müslitelé z řad stavebních přidavačů, obráběčů kovů a horníků, jakož i zaprodaná reklamní média, která těch opičích držek využívají k tomu, aby těm polyhistorům prodala více lahváčů, tabletek na erekci, pojistek, vložek, antiprostatik, škaredých aut a poruchových telefonů, velmi často argumentují národní hrdostí, když jedna partička dementů, co by jinak místo čutání určitě nerozbíjela atom nebo nevynalézala lék na rakovinu, nýbrž utahovala matice v Kolbence za osmnáct hrubého, nastřílí té druhé více gólů. A to je více než úsměvné zvlášť u národa, který si dobrovolně kurví rodný jazyk semidebilními a vesměs i špatně použitými anglicismy, o Vánocích uctívá Satan Klauze a jeho symboliku, a jehož národním klenotem a největším vzorem pro všechny prý je vymatlaný puk, co za mega denně údajně dělá republice velkou čest tím, že prostituuje s hokejkou před americkými tuponi, a jakmile kdekoliv promluví, jeden se až propadá hanbou a stydí se, že je Čech. ()
Aneb kterak původně nekvalifikovaný Dánský dynamit z pozice náhradníka na EURU 1992 vítězství utrpěl... Doufal jsem, že právě Dánové by mohli najít odvahu pošlapat klasické schéma sportovně oslavných snímků o outsiderech, co ke slávě oproti předpokladům dojdou a pojmout to celé aspoň trochu podvratně. A zpočátku, světe div se, se tyto naděje naplňují, protože se začíná na vlně jak z Okresního přeboru. Ovšem od momentu, kdy je pro konflikt vyřazena Jugoslávie se to přiklání k onomu klasickému schématu „rozhádaný netým individualit, outsideři do počtu odepisovaní i vlastními fanoušky, co se krůček po krůčku stmelují, hledají si cestu k sobě i hře, zlepšují se a nakonec všem vytřou zraky až nejedna slzička dojetí ukápne“. Tuctověji už to pojmout ani nešlo; a to i kdyby se o to tvůrci záměrně snažili. Ovšem i tak to mohlo fungovat, mít to emoce (ty však až na pohnutý Vilfortův příběh zůstávají sedět na lavičce a do hry se vůbec nedostanou) a mít samotné fotbalové segmenty patřičnou šťávu, kterou však nemají, jelikož jsou nesourodou směsicí archivních záběrů s vyumělkovanými hranými pasážemi, což pospolu trestuhodně neštymuje. Ve výsledku šedivý sportovní standard, který jakžtakž funguje především díky Ulrichu Thomsenovi, který se s vůbec nejklišovitější možnou rolí umanutého kouče, co jde proti všem, stylově popasoval. ()
Nie som síce nejaký extra fanúšik do futbalu, no tento snímok patrí k tomu najlepšiemu čo som o tomto športe videl. Človek nikdy nevie, čo sa môže skrývať za všetkými tými dôležitými a známymi udalosťami, pritom samozrejme nemusí ísť len o šport. Aké ťažké osobné príbehy sa za tým skrývajú, no človek o nich prirodzene nevie, dozvie sa len to, čo sa zapíše do histórie. A šmitec. Mám teraz na mysli hlavne Vilfortovu dcéru - možno sa to môže pre niekoho zdať nátlakové, sentimentálne.... no keďže sa to skutočne stalo, tak to nadobúda úplne iný rozmer. Zostávajú iba nefalšované emócie... nádherný film. Na hranici 4-5 hviezd. 89/100 ()
Filmy natočené na základe skutočných udalostí, sú mojimi obľúbenými, mám však na ne isté nároky. Tento film tieto nároky, spĺňa, najmä čo sa týka pridržiavania sa skutočnosti a faktov, čím ale do istej miery utrpela jeho pútavosť. Oceňujem, že na malom priestore bolo vystihnuté a povedané v podstate všetko a charaktery kľúčových postáv boli vystihnuté naozaj dobre. Žiaľ všetko to bolo len vystihnuté, nič nešlo viac do hĺbky, čo vnímam ako najväčšie mínus, tohto milého oddychového filmu. Zrejme to ani nešlo vzhľadom k množstvu podávaných informácií, ale ako sa hovorí, všetko sa dá ak sa chce. Tu sa rozhodli dať dôraz najmä na spomienkovú hodnotu. Veru na Schmeichela som si ako vzorná dcéra svojho otca a sestra dvoch bratov zaspomínala veľmi rada! Takže v konečnom dôsledku, tú spomienkovú hodnotu kvitujem a preto dávam štyri*. ()
Takové film prostě můžu ale musí být plný emocí a skvělých herců, tady je příběh výborný ale nedokázal jsem najít tu správnou cestu k němu. ()
Film se sice prodírá po zatraceně vyježděných kolejích sportovních filmů, ale je otázka, jestli to šlo vůbec jinak, protože reálný příběh dánských mistrů Evropy splňuje všechny podmínky žánrových klišé a přidává navíc drsnou hru na city v podobě nemocné dcery Kim Vilforta, která se bohužel také drží pravdy. Takže v jisté schématičnosti bych problém neviděl. Tedy pokud by na ní byly nabaleny ty správné přísady. A to tak úplně nebyly. Určitě se zadařilo herecky, což platí nejen pro výborného Ulricha Thomsena, ale i pro všechny ostatní, na kterých bylo vidět, jak si to užívají. Aby také ne. Šetřilo se i s patosem, ačkoliv je asi fakt, že v podání Dánů nemá takový dopad, takže i kdyby hodně tlačili na pilu, tak to bude oproti třeba Američanům pořád působit střízlivě. Ale i tak to beru jako plus. Co je ovšem celkem velkým mínusem jsou samotné zápasy. A že jich je. Chápu, že asi nebylo tolik peněz na to pojmout to nějak velikášsky a tvůrci si hojně pomáhali dobovými záběry, ale to by nemělo bránit tomu, aby byl divák do zápasů vtažen a držel palce tomu správnému týmu. A to tady moc nevyšlo, což bylo obvzláště znát při penaltovém rozstřelu. Tohle sráželo film hodně dolu, což je docela škoda. Každopádně i tak hodnotím lehce nadprůměrně a upřímně řečeno pokud by někdo podobným nebo i stejným způsobem natočil něco o Bělehradu 76, tak tady skáču s pěti hvězdama až do stropu. Ale tohle jsou halt "jen" Dánové. 60% ()
Pre mňa spomienkový, nostalgický film o jednom z najväčších futbalových zázrakov. Celkom kvalitne natočený. Aj my by sme mohli natočiť Belehrad 1976 ako celovečerný film. ()
Na toto tema jsem videla zajimavejsi kus https://www.csfd.cz/film/256680-proklety-klub/recenze/ , tohle bylo o dost za nim. ()
Sympatická dánská sportovní jednohubka. Velký příběh dánské sportovní historie, kdy odepisovaný fotbalový tým, který se vlastně na to mistrovství ani normální cestou neprobojoval, nakonec výpalil rybník všem favoritům a odnesl si trofej pro mistra Evropy v roce 1992. Bohužel tomu něco chybí. Čekal bych, že by to všechno mohlo být velkolepější, osudovější a celkově zajímavější. Velkým tématem je totiž postava trenéra, kterou stvárnila dánská herecká hvězda Ulrich Thomseny a také vztahy uvnitř týmu a mezi trenérem a fotbalovou asociací, a proto tam zas tolik fotbalu ve finále není. Což je věčná škoda. Pro sportovní fanoušky to může být docela zklamání a pro ostatní to bude námětem asi nezajímavé. Film, který zůstal někde na půli cesty. ()
Nedokázalo ma to vtiahnuť vôbec do príbehu a vytrhávalo z neho tie neustále prestrihy archívnych záberov a hercov. Potenciál to malo veľký, ale ostalo to niekde na pol ceste, čo je pri tomto príbehu veľká škoda, ak ste futbalový nadšenec taký ako ja. 5/10 ()
Pro mě vzpomínka na krásnou dobu, kdy jsem se vrátil z vojny a v létě sledoval ME ve fotbale. Dánové se prokousali až do finále, které se odehrálo na stadionu plném dánských fanoušků. V semifinále porazili moje mužstvo Nizozemce, - a pak už jsem fandil jim. Film je dobře udělaný s originálními prostřihama. Dal bych tři hvězdy, ale 1* za nostalgii. ()
50% - komentář 20ti slovy: Nevěděl jsem do čeho jdu a čekal jsem komedii, která nebyla. Pro Dány něco jako Nagano pro nás. Dobré, ale nic neříkající. ()