Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 1

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (873)

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Je to všetko komplikovanejšie než sa na prvý pohľad zdá..." Neviem, či bol Renč dobrá voľba, ale zodpovednosť za výsledok nesie on. Casting sa myslím vydaril, T. Pauhofovú vyniť nemôžem ani nikoho iného z obsadenia. Celková skladba filmu je ok, rozhovor starej pani Baarovej, ktorá sa v spomienkach vracia do doby svojej najväčšej slávy nie je nový prístup, ale rozhodne je divácky vďačný a zaujímavý. Z nejakého dôvodu Renč úplne vynechal detstvo, nejaký úvod alebo herecké začiatky L. Baarovej a hneď sme skočili na konkurz, z ktorého sa potom odpichla k sláve...Jej práci sa tiež veľmi nevenoval, sme svedkami len jej romániku s nemeckým hercom a neskôr Goebbelsom. Trápnu milostnú scénu a odrazy tváre v plameňoch si Renč mohol odpustiť a venovať sa radšej spomínaným nedostatkom. Je fajn, že dal priestor i väzneniu Baarovej ale celkovo film postráda hĺbku. Všetko je tak povrchné a priemerné a o Baarovej sa toho veľa nedozvieme. To že randila s Goebbelsom je na životopisný film trochu málo, nie? 60%. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles. ()

Reklama

marhoul 

všechny recenze uživatele

Zbytečně dlouhý komentář, ale nemohu jinak: Lidka Babková z Prahy, vypočítavá zlatokopka, pohybovala se v nejužší Hitlerově společnosti, válela s Goebblesem, dělávala společnost Mussolinimu, lítala s ním soukromým letadlem a z těchto všech kontaktů profitovala i v době, kdy ji Hitler vykázal zpátky do Prahy, protože Magda se postavila na zadní. Argumenty jejích příznivců, že za to nemohla, byla totiž tak strašně krásná, mladá a naivně zamilovaná, pokládám za směšné. Byla krásná, pravda, ale vím o další krásné, její sestře Zorce. Ta kvůli činům své vykutálené sestřičky spáchala sebevraždu. Jasně, Vydra se k ní zachoval jako hulvát, ale správně pochopila, že jinou reakci ani nemůže čekat. V té době rozlícený dav oběsil známého režiséra na pouliční lampě, situace byla děsná. Jejich matka zemřela u výslechu. Kdežto bezmála stoletá Baarová se natřásala přiožralá, s cigárem před kamerou a suverénně vzpomínala na staré zlaté časy. S ledovým pohledem a beze studu. Tu o tom, kterak utíkala z Prahy s německými ustupujícími vojsky a někde u Norimberku ji chytili Američané, tu tedy nevypíchla. K filmu: záměrně jsem se mu vyhýbala, ale nakonec mě neminul. A vůbec nebyl špatný! Renč nechal dostatek prostoru na to, aby vnímavý divák pochopil sám. Výprava, kostýmy, hudba a i ta Táňa mi nakonec přišla trefná... Věrným fanouškům Lídy Baarové se omlouvám, ale nastudovala jsem si o ní toho tolik, že zkrátka logika nepustí. Ta pro svůj komfort udělala doslova cokoli. Jediné, co ji může být ke cti, nikdy nikoho neudala. On ji byl totiž každý naprosto ukradený. :) ()

freddy 

všechny recenze uživatele

Nejsem člověkem, který by rád sledoval prvorepublikové filmy. Nejsem ani člověkem, který by o Lídě Baarové věděl něco více než to, co jsem se dozvěděl z dokumentu Zkáza krásou, který jsem viděl před pár měsíci. Ale tenhle náhled do života jedné ženy, herečky, která se zapletla s dějinami, mě dokázal ohromit. Respektive zaujal mě natolik, že nevím, co bych mu vytknul. Jeden pohnutý osud jedné ženy je poutavou sondou do první republiky, a rovněž i do období bezprostředně po skončení 2. světové války. A je mi z toho až smutno. Tenhle film ve mně vyvolal emoce.Vyvolal ve mně i určitou sounáležitost s hlavní hrdinkou. A ukázal mi, jak snadno se člověk zaplete s něčím větším, než je on sám. Nemohu si pomoci, ale jsem nadšený. Vynikající a věrohodné zpracování, perfektní herecké výkony, ani na okamžik jsem se nenudil. Ale přesto mám pocit, že film by si zasloužil ještě pár záběrů na to, jak šla Lída Baarová dál svým životem. Závěrečné textové info mi opravdu nepřišlo dostačující. A myslím, že filmu by slušelo i pár vzpomínkových záběrů na Lídu Baarovou či jejích archivních fotek, třeba během závěrečných titulků. Ale jinak je to dokonalé a dávám lepší čtyři hvězdy. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

První dojem: zoufale směšný. Ale upřímně, bylo a bude hůř. Což na druhou stranu neznamená, že budu vůči Renčově filmové podívané jakkoli shovívavý. Naopak. Vizuálně je snímek v pořádku, ale jen do chvíle, než divák pochopí, co se za těmi barvotiskovými obrázky vlastně doopravdy skrývá. Umělé, prázdné šablony. Příběh Baarové se pod Renčovým vedením proměňuje v bulvární hollywoodskou romanci, šaržírovanou podle obvyklých mediálních floskulí, utvářejících cosi jako obecné povědomí. Hubač se potom jako scénárista nenamáhal jít dál, než ostatní a vyprodukoval standardní blábol o čtyřech jednáních. Objektivně jsou všechny pasáže s Baarovou a Goebbelsem k smíchu, včetně legendární postelové scény, dohnané prostřednictvím laciné umělecké reminiscence ad absurdum. To ostatní zbytečně podléhá prázdným emocím. Čaj u Hitlera, Babelsberg, Barrandov, Fröhlich, Pankrác, křišťálová noc, vyhazov a sebevražda Zorky Janů i epilog. Ten je směšný už tím, jak povrchním a ledabylým zájmem ilustruje celek jako téma; pro cílového diváka, kterým lze bezpochyby označit všechny příznivce Renčova kultu osobnosti, se stává ryze didaktickým vodítkem, smyšlenkou, interpretovanou osmdesátiletou pošetilou dámou se zatemněnou myslí a sklenkou vína v ruce. Pokud bych se měl vyjádřit k hereckému obsazení, není moc co chválit. Kdo zaujal, byla samozřejmě Pauhofová, ale Baarovou jí prostě nevěřím, dále snad už jen vynikající Huba, Vlasáková a Gedeon Burkhard. Zbytek je jedna velká tragédie. Asi nejvíc selhávají tzv. pražské postavy, tedy matka Baarové, hraná Simonou Stašovou v neadekvátní, hloupě se pitvořící poloze, Adina Mandlová, Ljuba Hermanová a další hvězdy českého předválečného filmu v podání vulgárních, nesympatických modelek bez talentu. Hitler Pavla Kříže se pohybuje někde na rozhraní těchto paralel, troufám si tvrdit, že pod vedením jiného režiséra by jeho výkon získal mnohem závažnější charakterovou zkratku, než jakou mu nakonec přiřkl Renč. Gobbels-Markovics dopadl o poznání hůř, je to směšná, neživotná figurka, chvíli zoufale škemrající o trochu lásky, jindy zas dojemně plačící nad krutým osudem politika, tvořícího zvrácené dějiny. Předmětem k diskusi by byl samozřejmě také dabing a (ne)používání titulků, včetně Soukupova cirkusového videoklipu s Lucií Bílou, ale v rámci něčeho tak schizofrenního, jako je tenhle film, je to víceméně vedlejší. Jisté je, že se Lída Baarová zásluhou Renčova zmanipulovaného mediálního obrazu stala aférou, virtuálním pojmem, o kterém je možné šířit další a další fámy, lži a nepravdy. Má-li tento Renčem předložený patvar znamenat výsledek patnáctileté usilovné práce několika lidí, pak je to spíš k pláči, než k smíchu. Chtěl-li Renč vyvolat další nevyhnutelný zájem o svou osobu, mohl si odpustit Baarovou. Ta se, bohužel, stala nedobrovolnou záminkou k povrchnímu vnímání jedné lidské tragédie s cejchem absolutní nenávisti. Baarová podle Renče není herečkou, ale prodejnou kurtizánou. Ale jak se říká, podle sebe soudím tebe. Možná, že tak nějak to ve skutečnosti bylo. () (méně) (více)

Galerie (64)

Zajímavosti (37)

  • Ve vypjaté scéně milenecké hádky Lída Baarová (Tatiana Pauhofová) vyčítá Gustavu Fröhlichovi (Gedeon Burkhard), že kvůli němu podstoupila potrat. Lída Baarová skutečně s Frölichem čekala dítě, avšak ve skutečnosti se jednalo o spontánní potrat, kdy Baarová se o tom, že byla těhotná, dozvěděla až po svém převozu do nemocnice kvůli intenzivnímu krvácení. (sarianna)
  • Herec Ondřej Malý se v jedné scéně objevuje v roli jednoho ze dvou policistů, kteří zavinili smrt matky Lídy Baarové, v jiné scéně představuje režiséra Vinohradského divadla, který souhlasí s vyhazovem sestry Baarové Zorky Janů. (klukluka)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama