Karate tiger 2: Zuřící blesk

Jako malý jsem miloval tento instruktážní návod na to, kterak ve dvou lidech zlikvidovat sovětskou základnu. Je to sice béčko nejbéčkovatější, ale na druhou stranu mne dodnes baví bitka s dalajlámy, kopací schopnosti svázané Terry a samozřejmě zneškodnění steroidového padoucha obrazem Lenina. Tohle je prostě véháesková klasika a já si nedovolím jít pod tři hvězdy. (05.04.2016)

Corey Yuen bývá odjakživa záruka akční superkvality (můj nejoblíbenější akční režisér), ovšem tento druhý díl Karate Tigra (kdo ví, jestli nešlo o popletení názvů u nás v Evropě a film se jmenoval původně úplně jinak ...) patří mezi ty slabší Yuenovy akčňáky. Obsazení začínajících hvězd je dobré. Osobně Avedona moc nemusím, ale tady je hodně v pohodě. Jeho kamarád mi vůbec neseděl, Cynthie dostala bohužel málo prostoru, ovšem velkým překvapením je Matthias Hues, kterého jsem snad nikdy neviděl v žádném filmu tak dobře hrát, jako tady. Nemluvím teď o jeho fyzických přednostech (které jsou opravdu monstrózní), ale o tom, že poslední třetinu je stále před kamerou a docela kvalitně hraje ruského sadistického velitele. Závěrečný duel Avedon vs Hues je výborný. Krásně je vidět Avedonova mrštnost a kopačky proti Huesovým silovým náporem (protože ve skutečnosti to žádný extra martial arts mistr nikdy nebyl ...). Polovina filmu jsou souboje, perfektně choreograficky zvládnuté, druhá polovina se nese v "rambovském" stylu plném výbuchů střílení atd. Celkově je film však dosti roztahaný, chvílemi ztrácí tempo a navíc evidentně vykrádá tehdejší hity s Arnoldem (Komando), Stalonem (Rambo) a Norrisem (Missing in Action) a navíc nástroj tehdejší studené války... Každopádně dobře koukatelný akční film i po těch 20ti letech od jehi natočení ... (31.12.2008)

Bezkonkurenčně nejlepší díl z celé série. Klasické záběry - které zbožňuji a rád se u nich i zasměji. Když se horda vojáků vběhne schovat do budovy a ta následně vybuchne, když si samy odpálí bombu, nebo ty nesmyslná jatka, když všichni běží proti plně automatickému, střílejícímu kulometu ... prostě paráda. (25.11.2007)

Corey Yuen a tygří prázdná dlaň podruhé. Angažování Lorena Avedona se ukázalo býti skvělou volbou, jeho karate je dynamické, vysokooktanové, plné kopů a vzdušných otoček a také akrobacie (sideflip, výborná scéna s mnichy). Příběh tvoří opět jenom zástěrku pro souboje, které se tu dějí skoro pořád, a nakonec se přiřítí i Yuri v podání mého oblíbence Matthiase Huese, hromotluka, co si na laně přitáhne třeba gazík! Důstojné pokračování série. (20.05.2006)

BOUŘE, KTERÁ RODÍ BOJOVNÍKY! S jedničkou to má sice společného jen režiséra, (ultimátně béčkový) název a ruský původ záporáka (Van Damma nahradil Matthias "Já přicházím v míru" Hues), ale vzal to čert. První nudná (chce se říct americká) půlka by potřebovala přitlačit na akci, bitky jsou krátké a jen dvě stojí za řeč, v druhé půlce už se tvůrci polepší a hrdinové se rychle proskáčí (návštěva u mnichů je fajn) a prostřílí do ramboidního finále, kde dle očekávání předhodí ďábelsky se pochechtávajícího padoucha ("VYMYSLEL JSEM TO TAK, ABY VÁS KROKODÝLI ŽRALI POSTUPNĚ OD NOHOU. CHYTRÝ, CO?") jeho miláčkům a pro jistotu ho s nimi ještě vyhodí do povětří. Ve scéně vykuchání hada a pití jeho krve si všimněte, že je natočená celá v jednom záběru a představitel Maca ji skutečně musel vypít. (20.12.2008)