• mm13
    ****

    Nedokážem si presne zadefinovať čo mal Trier pri natáčaní tohto filmu v úmysle. Každopádne ma aj v tomto prípade pohltil, zavalil pestrou škálou pocitov a na konci zanechal v značne znepokojenom rozpoložení, prinútil o veciach práve videných premýšľať - síce v tých najširších a vlastne ani nie celkom jasných súvislostiach, ale premýšľať. O hraniciach, slobode, relativite, ľudských tragédiách, bezstarostnosti, ubližovaní, súcite, úniku, sebaklame - o živote bez záruky, o živote bez zisku.(13.11.2006)

  • Bobik9
    ****

    Tak to bylo něco. Lars von Trier je opravdu Idiot/genius. Chvilkama je to tak stupidní, potom tak zábavné a někdy tak neskutečně smutné. Nevím moc, co tím vlastně chtěl Lars říct, ale rozhodně se mu povedlo šokovat. A jestli šlo jen o to, tak bravo. Taky musím ocenit herecké výkony, které byly až dechberoucí. V jedné vteřině dementi a ve druhé normální a velmi inteligentní lidé. Zvrácený nápad, zvrácený film.(10.7.2018)

  • pm
    ***

    Nikdy nezapomenu na večer, kdy jsem poprvé viděla Rodinnou oslavu, první Dogma-film a na dojmy, které ve mně zanechal. Kdysi mne filmy podle manifestu Dogma fakt hodně bavily, přivedly mne k současnému dánskému kinu...a některé můžu stále, ale toto je s ostupem let jen otrava určená pro podobně znuděné. Těch několik čistých momentů nijak nepřehluší, že Idioti jsou kalkul non plus ultra, který navíc tato pravidla porušuje. 50%(23.1.2010)

  • Radko
    ****

    Partia slušne zabezpečených dánskych yupíkov opustí na pár týždňov zabehané stereotypy svojich zamestaní, rodín a vzťahov. Nasťahujú sa do vily patriacej strýkovi jedného znich, kde cez deň prebývajú squatovým spôsobom (spánok pod dekou, či spacákom na holej zemi, beznábytkové zariadenie). Cieľom ich zgrupovania je hra na toálnych idiotov- predstierajú debilov, downov, imbecilov, pričom jednému z nich (vždy inému) pripadne úloha sprievodcu. Humorné polohy, sa striedajú s vážnejšími. Anarchistická zábavka dobre zabezpečených intelektuálov, odôvodňujúca sama seba hľadaním "idiota v sebe" odvaha plkajúcich rozumbradov končí na prahu ich rodiny, či práce. Jediný, kto je schopný správanie postihnutého preniesť domov, je niekto, kto sa do komunity nedostal na základe presvedčenia o potrebe prejavenia debilizmu v nás ale v dôsledku silnej psychickej traumy. Veľmi presvedčivé a silné dielo prestriedavané komentármi jednotlivých aktérov z časového odstupu. Film nenudí a zároveň vyvoláva rôzne otázky pri rozvíjaní tých základných - je normálnosť idiociou?, nie je prejavenie idiocie vyjavením slobody v jej nescenzurovanej a od konvencií nezviazanej podobe?,a hlavne: ako ďaleko sme schopní zájsť pri uplatňovaní vlastného názoru?(21.2.2005)

  • gjjm
    ****

    Potemnělá dogmatická polokomedie o komunitě "normálních" lidí, kteří si hrají na duševně postižené, pojatý v polodokumentárním stylu a zčásti jako jakési instruktážní video. Nejen proto, že se baví jejich reakcemi, ale spíš proto, že touží po svobodě a nezávislosti na všech světských věcech, kterou duševně "zdravý" člověk sotvakdy může pocítit. Je to svoboda herce, který hraje svou roli, protože za jednání role není zodpovědný herec, ale postava sama - herec má jen tu zodpovědnost, aby hrál dobře, ne za to, aby jeho postava žila morálně správně. Jenomže tím rozhodně nevybruslí ze všech životních problémů, ze kterých by vybruslit chtěli... A z tématu na ujetou komedii se zrodí vážné a hluboké drama - ne ani tak o kritice "rozumné" společnosti, ale spíše o rizicích, která s sebou nese svoboda, a o tom, jak se dá bránit proti zabředlosti do frází. Možná je škoda právě to, že film respektuje Dogma 95 (i když ho nebere tak úplně vážně, je si vědom všech jeho nevýhod a místy si dovolí jeho lehkou parodii - zvlášť hudbu v "romantické" scéně; režisér všechna pravidla přísně dodržel a pak porušil to nejnápadnější nejkýčovitějším možným způsobem), záměrná strohost a oproštěnost výrazu totiž v kombinaci s tímto tématem neumožňuje vytvořit ani odlehčenost, ani dramatičnost, i když obojí by filmu nesmírně prospělo. Ruční kamera a buranský střih spíš otravuje než uvolňuje, a když máte uši plné šumu z příšerného zvuku, přemýšlení o myšlence filmu je spíš ztížené než zjednodušené - zrovna tohle holt dogmatici nevychytali. Film není dokonalý, ale rozhodně stojí za to jej vidět, už proto, že nabízí zcela alternativní pohled na samotné pojmy vážnosti, směšnosti, zodpovědnosti a svobodnosti (svobodnost != svoboda), které nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá, a mají být podrobeny stejné pochybnosti, jako jakékoli jiné předměty úvah... Hledáme v sobě svého vnitřního idiota. Idioti jsou sůl budoucnosti.(9.5.2010)

  • - Lars von Trier trval na tom, aby herci v milostných scénach skutočne súložili. (morgos)

  • - Druhý film von Trierovy "Zlaté trilogie", v níž hrdinové zůstávají navzdory svým činům naivní. Dalšími jsou Prolomit vlny a Tanec v temnotách. (D3VIL)

  • - Příběh filmu byl sepsán za čtyři dny. (D3VIL)