Spotlight

Ne nadarmo se kinematografii říká továrna na sny. Čekáme od ní podívanou, akci, vzrušení, napětí a výlet tam, kam se běžný smrtelník nikdy nedostane nebo se ani nechce dostat. Spotlight jde proti všem těmto trendům a nabízí až nečekaně civilní herectví, vyšetřování zbavené všech obvyklých thrillerových klišé a ukazuje práci novinářů tak, jak nejspíš i probíhá. Tedy jako zdlouhavé sbírání faktů, přemlouvání k rozhovorům, zkrátka rutinní činnost. V podstatě jakékoli povolání, které zbavíte filmového pozlátka, vypadá najednou hrozně všedně. Kriminalisté neběhají po střechách domů a nezneškodňují padouchy, špioni nelikvidují protivníky po tuctech. Spotlight tvoří tu výrazně menšinovou tvář americké kinematografie, kterou studia obvykle vysílají na festivalové přehlídky. A v případě Spotlightu ty festivalové vavříny jsou zasloužené. Říkám si sice, jak by asi dopadla divácká podpora v případě, že by nešlo o tak skandální případ, ale nešť. Novináři nestojí proti mašinérii mocné korporace nebo zkorumpovaného politika, kteří by proti nim vysílali vražedná komanda, ale i tak jsou tam cítit silné emoce. Spotlight nabízí přehlídku velkých hereckých es, ale hvězdy tentokrát potlačily své ego a nepředvádí samy sebe, nýbrž své postavy. Za mě dávám palec nahoru, jen tu pátou hvězdičku se mi nechce dávat, protože, ač to zní svatokrádežně, Spotlight setřel filmové pozlátko natolik, že je místy ve svém zachycení reality až nudný. Celkový dojem: 80 %, (07.05.2016)

Výborně vystavěný a detektivně pojatý příběh podle skutečné události. Samotná reálnost onoho skandálu velice intenzivně přidává na poutavosti celé kauzy a nezanechává za sebou žádná hluchá či nezajímavá místa. Do konečného verdiktu táhne nejen příběh, ale také hvězdné herecké obsazení s výborným výkonem Marka Ruffala či skvěle podkreslující hudba. Je to napínavé, šokující, skvělé, ale zároveň i díky svému obsahu znepokojující. [85%] (19.01.2016)

Uznávam, Thomas McCarthy je vyborný režisér, určite lepší ako herec. Z jeho predošlej tvorby sa mi páčili najmä The Station Agent a Nepozvaný hosť. V prvom prípade zahviezdil malý veľký muž Peter Dinklage a v druhom zasa R. Jenkins. Ani Sledovačka nie je výnimkou. Páčila sa mi a to aj napriek tomu, že tu nie je žiadny dramatický vývoj ani nijak výrazná emotívna stránka. Jediný pocit, ktorý tu prevládal bol pocit nasranosti a strašnej nespravodlivosti, žiaľ v tomto svete je to tak normálne ako že zajtra vyjde slnko. Ale nominácia na oscara za najlepší film? To sa mi už zdá trochu prehnané. Viem však asi prečo. Námet je totiž veľmi silný, vie chytiť za srdce a to páni akademici majú veľmi radi (hlavne keď sa to zakladá na skutočných udalostiach). Celý čas tu vlastne sledujeme iba napínavé pátranie po pravde, ktorú si vo výsledku a v plnej paráde snáď nevedel predstaviť nikto, veď kto by si už len pomyslel, že zneužívanie detí cirkevnými perverzákmi je tak brebujnené, že rakovinový nádor vo štvrtom štádiu je proti tomu len neškodné prechladnutie? Vo filme bola vypovedaná jedna pekná myšlienka, a síce, že takýto cirkevníci nevezmú svojim obetiam len dôstojnosť a detstvo, ale že im zoberú všetko, celý život, vrátane viery a možnej cesty k Bohu. Ľudia čo majú chrániť a pomáhať takto vlastne len zabíjajú v ľuďoch všetko to, čo by mohlo súvisieť s vierou v Boha alebo normálnym životom (pekným príkladom bola aj babička mladej reportérky). Ešte späť k oscarom. Jasný víťaz ako herec vo vedľajšej úlohe by sa mal stať Mark Ruffalo, tu mi ukázal, čo za hereckého chameleóna to vlastne je. Potlačil v sebe všetko charakteristické čo už poznáme z predchádzajúcich jeho postáv, a prišiel s niečím absolútne novým, úplne novým charakterom a postavou, do najmenších detailov precízne zvládnutou, počnúc od štýlu chôdze, mimiky, neverbálnych gest, intonácie reči.... No skrátka, klobúk dole, muselo to dať neskutočnú prácu. Už len kvôli nemu sa oplatí snímok vidieť. 75/100 (25.01.2016)

Ze začatku jsem se moc nechytal v těch všech jménech, ale na konci jsem seděl jak opařanej. Co to je za svět, když představitelé církve mluví o lásce k blížnimu svému a o morálce a v realu se svými činy dopouštějí jednoho z nejodpornějšího zločinů... je mě z těch všech pobožnejch zmrdů na blití. Krásně gradující dialogová poctivka, která ti na konci dokonale zavře hubu a nebo naopak, otevře. Z herců všichni výborný, nejlepší scénu tam však měl bezesporu Mark, hold umí chlapec. (25.03.2016)

Hnus, velebnosti, taková odporná nejenom židozednářská, ale teď samozřejmě hlavně islamistická propaganda, která chce otřást základy hodnot křesťanské kultury, ať už je to cokoliv. Anebo spíš "Hell yeah". Doslova. Díky CSFD za uspořádání projekce, na kterou jsem se vypravil z města měst jménem Hradec Králové až do dejme tomu města jménem Pardubice. A rozhodně jsem nelitoval, spíš měpřekvapilo, jak se mohlo stát, že sál byl zhruba z poloviny prázdný. Ale to je vedlejší. Hlavní je, že Spotlight je v dnešní době unikát. Ošklivě řečeno procedurální film o velké cause investigativní žurnalistiky, který jde připodobnit nejlépe asi ke Všem Prezidentovým Mužům. Místo Hoffmana a Redforda nabízí opět jiného a opět skvělého Michaela Keatona a opět jiného a opět skvělého Marka Ruffala (a všechny, jejichž jména si můžete přečíst výše, protože i ti "bezejmenní" jsou bez výjimky vynikající), a bez přestřelek, honiček a podobných vděčných propriet, které se v konspiračních filmech leckdy objevují, buduje svůj příběh a žene výš a výš divákovu touhu začít klít a rouhat se a angažovat se a dušovat se, že už se nebude dívat stranou, ale pomůže s "tím" něco dělat, ať už je "to" cokoliv. Vynikající filmový zážitek, nastavující nejedno zrcadlo, a burcující, ačkoliv je důsledně odtažitý, nenápadný, vybavený jen v podstatě komorní hudbou Howarda Shorea, jíž dominuje klavír. K mé oblíbené Firmě má ale zdejší "piánko" hodně daleko - přesto výtečně funguje. Spotlight se zkrátka povedl po všech stránkách. 90% (09.04.2016)