Jack staví dům

Tak tohle se Trierovi podařilo. Takhle příjemně cílená provokace - to je vážně moje. Trierovi nechybí odvaha zajít až daleko za hranice toho, co se v dnešní době považuje za přípustné. Velice poutavou formou poukazuje na vzrůstající násilí ve filmu, které je důsledkem nedostatku násilí v životě. Už dlouho tu nebyla válka, která by se nás bezprostředně dotýkala a uspokojila naši touhu po násilí, tak to jako lidstvo doháníme nádhernými hrami a filmy. Dost mě udivuje, že třeba sex je pro děti mnohem důrazněji tabuizován než násilí a vraždy. Dokonce jsme to dotáhli tam, že dítě, které si prohání žížalku u hanbatého kousku kinematografie se cítí jako obrovský rebel, kdežto dítě sledující nějaký brutální film plný vražd a násilí se nad touto činností vůbec nepozastavuje, protože ji považuje za naprosto všední. Vždyť právě násilí vždy převážně formovalo a stále formuje tento svět. Naštěstí je tu mravokárce Trier. Přijde mi, že v této situaci postupuje jako zarputilý otec, kterých chce své dítě, těžkého 9letého kuřáka, zbavit tohoto nehezkého zlozvyku tím, že ho přinutí vykouřit celou krabičku cigaret. Trier ovšem záměrně nevolí cestu prezentace syrového násilí, ale všechno, dle svého zvyku, zabalil do esteticky uhlazeného kabátu. Všechno zde skvěle funguje, člověk se opravdu cítí, jako by se na 2 a 1/2 hodiny zabydlel v Jackově deviantní mysli. Matt Dillon je zde opravdu úžasný a naprosto uvěřitelný. Úplně nechápu zařazení mezi komedie. Jsem obrovským milovníkem černého humoru, ale tento snímek, především postava Jacka, mi přišla natolik uvěřitelná a situace, ve kterých se ocital tak reálné, že si naprosto dovedu představit podobně smýšlejícího a jednajícího vraha, že jsem se zkrátka zapomínal smát a místo toho mě provázelo silné mrazení v zádech. Vynikající kus filmařiny, ať se se bavíme o jeho zpracování či sdělení. Snímek se vám zaručeně zaryje pod kůži, ať už z něj budete mít pocity jakékoli. Trier mě více a více baví. (06.02.2019)

Prvý film od von Triera, ktorý ma bavil (aj keď to vzhľadom na strašnú zápletku nie sú zrovna najlepšie zvolené slová, ale chápeme sa). Doteraz som jeho filmy pozeral len kvôli tu viac, tu menej škandalóznej erotike. Toto bolo prvý raz, čo som si užil príbeh, čo ma bavil dej. Je tu plno šialených, odporných, drsných a neuveriteľných scén. Ale nie samoúčelných. Strašne veľa tomu dáva dynamický a neuveriteľne vynaliezavý Matt Dillon, ktorý si túto rolu zrejme dá zarámovať; ak by to hral nejaký iný, horší, netalentovanejší alebo neviemaký, bol by tento film zverstvom. Našťastie ho Matt ho drží vysoko nad hladinou. Spomenúť musím množstvo napínavých, nervy drásajúcich scén (reklamácia náboja, maringotka, „hlúpa“ blondínka, deti). A celé to zaklincoval „pekelný“ koniec, ktorý ma fascinoval. A som rád, že Cotton z Pirátov z Karibiku konečne prehovoril (tunajší kasting obecne poteší, napr. autobusárkou z Forresta Gumpa). (02.03.2019)

Naposledy Lars reflektoval trend artových a "artových" režisérov zobrazovať na plátne explicitné sexuálne scény, tentokrát to "schytáva" násilie a opäť je to s poriadnou dávkou cynizmu, provokácie a zámerného búrania klišé. Jacka tak možno brať úplne vážne ako polemiku o umení, ale aj s nadhľadom ako vtipnú polemiku o umení. Prípadne vás môže napadnúť, že nakrúcanie filmov je vo svojej podstate zločin, asi tu mal na mysli skôr tie komerčné, kde sa "zabíja" neustále autorský štýl a sloboda vyjadrenia samého seba a aj takáto interpretácia vás môže osloviť. Ale aj ten, kto sa bude tešiť na vizuálne spracovanie pekla, si príde na svoje. Jack celkom slušne hláškuje, jeho obsesie sú často vtipné a svojim spôsobom je to sympaťák. Ale stretnúť by ste ho nechceli. Takže Trierovi to opäť vyšlo, istú časť publika znechutil a istú nadchol a keďže jeho celoživotným umeleckým poslaním je vlastne presne toto, tak by sme mali byť spokojní... (04.02.2019)

S mistrovými filmy to mívám od odpadu (třeba Melancholia) až k plnýmu počtu (třeba Antichrist). A tohle je spíš ten první případ. Vo co jako v tomhle rejžovi gou?? Nejsem zase taková lopata, abych nedokázal ocenit artovost a pochopit filosofování, naopak, ale tohle... tahle alighierovská alegorie mě minula o několik světelných let. Na realistický thriller o sériovým vrahovi je 'Jack' málo realistický i thrillerový, na filosofující art je málo artový a filosofický, na komedii málo vtipný, na provokaci málo provokativní. A směrem ke konci film svými rádoby rafinovaně oduševnělými plky víc a víc nudí. Jsem hodně zklamaný touhle prázdnou nafouknutou filmovou bublinou, protože jsem od pana samorosta von Triera očekával daleko předaleko větší nálož všemožných divností, bizarností, extrémů, exkrementů... Každé průměrné béčko mě zaujme a osloví víc, než takováhle pseudofilosofická duchoprázdná břečka. I vizuál stojí za houby, protože kameraman je těžký epileptik, takže zaokrouhluju směrem dolů. Přesto je ve filmu (z 'béčkového hlediska') několik zajímavých vražedných momentů, kvůli kterým ho nepovažuju za úplnou ztrátu času. (27.12.2018)

Vyvrcholenie fajn. Aj scéna s Riley Keough ako Simple. Matt Dillon si strihol fajn postavu - konečne nejakú dobrú po dlhom čase. Ale Trier to už skrátka nemá. Už Nymfomanka pre mňa znamenala akýsi odklon - aspoň jej druhá časť. Ale toto je len plahočenie sa po šokovaní pre samotné šokovanie. To, že sa to obalí do rôznych dejových odbočiek a motivácií z toho ešte umenie nerobí. Boli miesta, kde som sa neuveriteľne nudil. Sion Sono je samohoniaci podstatne lepšie, lebo sa snaží šokovať až pointou. V zásade je to natočené dobre a vo formálnom prevedení na ktoré sme u Larsa zvyknutý ale takýto film v takejto dobe, ešte snažiaci pôsobiť ako high class, vyznieva trochu smiešne. To že je intertextuálny na svoje diela len umocňuje fakt, že jeho predchádzajúce počiny mali väčší potenciál, dušu a presah. Toto je len také samoúčelné nič. Pretrpel som to a to je všetko. Odkazy na grécku mytológiou a božskú komédiou mi príde trochu ako prestrelenie vedľa, hoci samo o sebe to funguje. Sklamanie. (26.01.2019)