The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Drama podle skutečného příběhu druhé světové války o trochu omšelém, ale stále zajímavém a nejednoznačném problému odpovědnosti vědce za vy(zne)užití výsledků jeho práce. Třetí díl je už trochu méně sevřený a chvílemi tolik nebaví, zvlášť v oné rovině romantického melodrama. Výteční herci, potěší interiér pražské právnické fakulty. ()
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
Až v polovině 4. dílu dojde na pořádnou akci.Což j největší negativum. Pak je to ovšem paráda, sabotážní akce s překonáváním zasněžených hor, plížením se stíny a riskováním odhalení hlídkou německých vojáků, to je lahůdka připomínající Kam orli nelétají. Postavy mají vývoj, je tam samozřejmě hodně omáčky navíc, postava Anny Friel je taková seriálová vložka, ale uspořádané je to slušně. Moc se mi líbila postava vědce Wernera Heisenberga, Christoph Bach je ultra sympaťák. Klidně by to mohlo mít pokračování na smyšlený motiv. Akorát dejte akci dřív než do půlky série! ()
Bez ohledu na to, do jaké míry je někdy skutečný význam některých operací přeceňován, zůstává faktem, že aktéři diverzní akce v oblasti Telemark byli hrdinové a tuto poctu si zaslouží. Nicméně, nejen tím je tento seriál, protože vypráví mnohem obsáhlejší příběh a nastiňuje celou situaci kolem německého jaderného programu z různých perspektiv a vytváří skutečně velmi propracovaný obrázek s nezjedodušeně vykreslenými postavami a jejich vzájemně se doplňujícími dějovými linkami a také s místy opravdu strhující atmosférou. Trochu mě tak mrzí jen to, že vlastně téměř nebyl dán prostor zpáteční cestě záškodníků okupovaným územím. 90 % ()
Šestidílná televizní vymazlenost, která operaci Telemark podala nejen naprosto detailně, ale i přehledně a hlavně historicky věrně, což ne vždy jde ruku v ruce. Příběh sám ja rozdělen do tří rovnoměrných liniích, norské, německé a řekněme britské, které se ne snad vyloženě prolínají, ale určítě dotýkají a dohromady tvoří víc než kompaktní celek. Naštvala mě snad jen jediná věc a to samotný závěr, což ovšem není výčitka na adresu filmového řemesla, ale spíš žehrání na osud. 95% ()
Galerie (35)
Photo © Norsk Rikskringkasting (NRK)
Zajímavosti (9)
- V 1. epizodě 1. série se opakovaně objevují přednáškové místnosti (Ch1, Ch2) a laboratoře (základní analytické praktikum) v budově chemie Přírodovědecké fakulty UK v Hlavově ulici v Praze. (hamicek)
- Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)
- Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
Reklama