Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Bulíček byl možná až moc bulík, takže působil chvílemi dost trapně, nicméně je tento film s plejádou skvělýh herců velmi zábavný a že to sem tam skřípe, to je mi jedno. Ve filmu si dělají prádním způsobem legraci z tzv. zlaté mládeže, zhýčkaných dětiček bohatých rodičů, kteří si rádi hrají na dobráky, když přispívají chudým. Vždyť je to tak krásné takhle nezištně pomáhat a jak je to potom hezké v novinách:-) ()
Bohužel, tohle je, vzhledem k těm filmům, které jsem z tohoto období viděla, takový slabší kousek. Stokrát omílané téma - chudá holka, která ke štěstí přišla, navíc v podání, které se mi moc nelíbilo. Trošku nudný a ohraný film, který znovu vidět nepotřebuju. Chtěla bych ale vidět starší a němou verzi. ()
Oldřich Nový ještě jako sluha, Hugo Haas jako bodrý stařík, úplně nemožný synek továrníka (s opravdu pitomým oslovením), naivní děj. Já bych tedy raději zůstal rozmazlenou zlatou mládeží. Nemoc jménem "práce" by neměla u mp šanci. ()
Nemu verziu Karla Lamaca z 1926 som este nevidel, len tuto ozvucenu. kazdopadne slusny film - Vavra bol rezisersky talent, a neskor - za Protektoratu aj za Komunistickej totality sa ukazali Vavrove filmy ako technicky, rezisersky genialne, dokonale diela, ovsem ideologicky hnoj. Slusny CS film o dobrocinnosti, laske o tom jak laska a praca prevychovali tovarnikovho syna : 74 % ()
Hodně satircká komedie sice se štastným koncem. Úžasný je tu Hugo Haas jako chudý Pešta (ani jsem ho při prvním zkouknutí nepoznal) a jeho žena Antonie Nedošínska,která ukazuje boháčům jak vypadá bída. Naprosto na ránu je boahtý synek Bulík (či jak se jmenuje) jelikož skoro nemluví a když tak jak malý dítě ,kam ho postavíš tam ho najdeš. Nakonec je tu ještě dcera Peštova v podání Jiřiny Štěpničkové do které se onen bohatý ňouma zamiluje. ale jak už to bývá soužití bohatého a chudé holky není bez problémů a né všichni tomu přejí. ()
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Ironická komedie o chudácích, kteří ke štěstí a lásce zadarmo a rychle přišly. 55% ()
Filmy od Huga Haase mi prostě nějak nesednou. Nevím čím to je, možná jeho specifickým humorem, který mi nesedí nebo ta rychlost zamilovanosti ve filmech, která mi přijde směšná. Muž se setká s dívkou, okamžitě se do sebe zamilují, neuplynou ani dva dny a už se chtějí brát? Takhle přece reálný svět nefunguje nebo to takhle ve 30.letech vážně bylo? ()
Trochu naivní komedie o tom, jak chudé děvče Zuzanka (Jiřina Štěpničková) ke štěstí přišla. A když měla příležitost v podobě bohatého ženicha Alíka (skoro pořád mlčící Pavel Herbert), zasekla drápek a vhodným manévrováním nakonec dosáhla svého. Díky postavám nevlastního otce Zuzany, žebráka Pešty (výborný Hugo Haas) a pánů ředitelů Bezchyby (Jindřich Plachta) a Andrejse (František Roland) je také příjemně vtipná. Samozřejmě museli bojovat proti nepřejícnosti těch, kteří si to nepřáli, proti Alíkovu otci, továrníkovi Vilímovi (Rudolf Deyl), Alíkovo nastávající snoubence Nině (Adina Mandlová), kterou začal zajímat až tím, že na ní vyloženě prděl, a její matce Štěpánkové (krásně sebestředná Růžena Šlemrová). Nemohla chybět přísná Zuzančina matička Peštová (Antonie Nedošínská) a zobrazení dekadentní zkaženosti zlaté mládeže, kde ženy se zajímají o mužské věci a muži o ženské s nádherná postavou samolibého Freda (vynikající Jan Pivec). Sice jednoduchá, ale příjemně zábavná s kvalitními hereckými výkony. ()
Kouzelny :o)))) ()
Velice prijemne prekvapeni ( s ohledem na hodnoceni zde ). I kdyz je mi proti srsti ruzne zneuzivani zivotnich situaci ( jake tady predvedla vynikajici dvojice Haas-Nedosinska ) a namet neni nicim originalni v nasi mezivalecne tvorbe, film se mi velice libil a misty jsem se skutecne bavil. Nejvice jsem se smal u historek automobiloveho zavodnika, zaujala ale i mlada Mandlova v roli Niny, klasicky vyborna Ruzena Slemrova, jiz zminena Antonie Nedosinska s Hugo Haasem ( postava stareho Pesty mi ale nebyla moc sympaticka ), nenapadny Plachta i zajimave zahrana postava Herbertova ( jak na konci v mlekarne rekne otci, ze venku bude hezky... me dostala do kolen ). A tak jedinym mym nenaplnenym ocekavanim zustava Jirina Stepnickova, ktera na me pusobi strasne neprirozene. Myslim si vsak, ze se jedna o jeden z nasich nejlepsich predvalecnych filmu. ()
Hezký milý film, který se nedá jen tak zatratit, ale přesto je ve filmografii obou velikánů mnoho lepších, milejších a kvalitnějších kousků...řekl bych...60% ()
Chybí víc humorných situací...Štěpničková k nesnesení.. Jediný film v kterém se setkali tehdejší hvězdy : Hugo Haas a Oldřich Nový. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších prvorepublikových filmů. Terminus se k němu už vyjádřil poměrně vyčerpávajícím způsobem. Za sebe bych dodala, že i obsazení a pojetí ženských postav se vymyká tehdejšímu hlavnímu proudu (až na obvyklou šarži Růženy Šlemrové). Antonie Nedošínská zachází v tradiční roli matky do extrémějších poloh, než u ní bývá zvykem. K dceři se hlavně na začátku filmu chová dost ostře (fyzicky trestat dospělou dceru bylo asi v té tobě a v dané společenské vrstvě celkem obvyklé, ale rozhodně nebylo obvyklé zobrazovat to ve filmu). Její vztah k Peštovi (z filmu ani jasně nevyplývá, že by byli manželé!) je daleko méně bodrý a asexuální, než bývá ve dvojici s Pištěkem. Dcerka z bohaté rodiny Adiny Mandlové je evidentně inteligentnější, emancipovanější a "poťouchlejší", než by divák očekával. Hlavně její nonverbální komentování nejrůznějších situací je výborné. Je vidět, že své konkurentce spíš závidí její nezávislost a jedině kvůli své ženské hrdosti (ne kvůli touze dostat se pod čepec) se snaží získat Alíka. No a konečně Jiřina Štěpničková. Výborná herečka, která dokázala v každé své roli zabránit případné schematičnosti. Její ráznost, s jakou začne dirigovat Alíkovu domácnost, láskyplné, ale přesto dost zlomyslné napodobování jeho výslovnosti, nejrůznější variace oslovení "Bulíčku". No a kdo kdy slyšel, aby chudé děvče odmítlo nabídku k sňatku od továrníkova syna s tím, že ho k sobě nechce poutat?! Velbloud uchem jehly zkrátka stojí za pozornost z mnoha důvodů. ()
Pavel Herbert vytvořil ve své první a poslední roli v českém filmu naprosto výjimečnou postavu, jejíž pokračovatel se našel až po padesáti letech v podobě Otíka v Menzelově vesničce střediskové. Myslím, že představoval ideálního partnera pro každou ženu, jak tu dokazuje třeba komentátorka Ony. Fešák, takže s ním možno bez obav vyjít na ulici; nemluvný, takže se nemůže provinit na ženě tím nejhorším hříchem, tj. že ji nenechá domluvit; naprosto vláčný a poddajný, že i mokrý hadr na podlahu je v porovnání s ním vrcholem tuhosti, zkrátka se výborně hodil jako podložka pod pantofel; navíc v sobě musel mít něco, čím okouzlil i muže, Vávru s Haasem, protože obsadili do hlavní osmadvacetiletého mládence jeho a né Oldřicha Nového, který byl v té době o pouhopouhých 10 let starší a pětadvacátníky hrál s úspěchem i v letech čtyřicátých. Ono je pro mě vůbec záhadou, že se nafoukaná Adina nechala obsadit do role ženy, která je odmítnuta hlavním hrdinou kvůli Štěpničkové, která, co si budeme nalhávat, potěší hlavně milovníky hodně zaoblených tvarů a prostých, venkovsky vypadajících dívek... Taky Nový se musel hodně kousnout, menší role než komorník už ve filmu nebyla, snad s výjimkou Pivcova automobilového experta, ten ale zase zářil svou vtipností. PS: Vrtá mi hlavou, co vznikne, když projde velbloud uchem jehly? Jehla s hrbem nebo špičatý velbloud? ()
Tovarnik 'krad' kulicky.. ()
Můj Hugo Haas :-) :-) :-) ()
Klasika s výborným Hugo Haasem. Z této doby je však mnohem více lepších filmů a hlavně vtipnějších. ()
Ačkoli je zápletka dost banální (láska chudé dívky a syna továrníkova), přesto se z ní povedlo vykřesat celkem dobrý film. Na vině je patrně skvělé herecké obsazení a to nejen v hlavních rolích, dokonalý je třeba i "závodník" Jana Pivce a dosti netypický Oldřich Nový coby komorník. A jak se autorům povedlo najít tak dokonale dřevitého Bulíčka, nad kterým člověk neví zda plakat nebo se smát...Filmu ovšem naprosto kraluje vynikající pár - Hugo Haas (také v pro něj nepříliš typické roli) a Antonie Nedošínská. ()
Klasická komédia s H.Haasom v hlavnej postave.....65%. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)