Fúsi
Virgin Mountain
Fúsi
Režie:
Dagur KáriScénář:
Dagur KáriKamera:
Rasmus VidebækHudba:
SlowblowHrají:
Gunnar Jónsson, Ilmur Kristjánsdóttir, Sigurjón Kjartansson, Franziska Una Dagsdóttir, Margrét Helga Jóhannsdóttir, Arnar Jónsson, Þórir Sæmundsson (více)Obsahy(1)
Hrdinou filmu je zavalitý čtyřicátník Fúsi, který sbírá odvahu vstoupit do dospělého světa. Prochází životem jako náměsíčný, jeho všední dny ovládá rutina. Když do jeho světa nečekaně vtrhnou temperamentní žena a osmileté děvčátko, je donucen to risknout... Snímek natočený v nejlepším stylu severských černých komediálních dramat se vyznačuje svébytným humorem a zdařile se vyhýbá nabízejícím se žánrovým klišé. (Artcam Films)
(více)Recenze (140)
Pomalý, tragikomický příběh jednoho ztroskotance, který se konečně rozhoupal se svým životem něco (velmi málo) udělat. 85% ()
No dokelu, tak toto bolo dosť silné – veď ja som sa skoro rozplakal jak mi bolo toho chudáka ľúto. Úplne som s ním súcitil. Veľmi presvedčivo a realisticky zobrazený príbeh o tom, aké to majú lúzri, outsideri, introverti s nedostatočným sebavedomím, nepriebojní a nectižiadostiví ľudia, obetaví dobráci a mierumilovní slušňáci na svete ťažké bojovať s nepriaznivým osudom a namiesto radosti zo života im ostáva len bieda, mizéria, zúfalstvo, beznádej a utrpenie :( ()
Mnohem větší depka, než jsem čekal při hledání správných titulků. Při screenování se to tvářilo víc jako komedie, byť smutná a černá, ale samotné shlédnutí bylo až bolestivé. Macatý nerd, který si hraje s vojáčky a tanky a autíčky a v práci ho kolegové šikanují se přece jen vrhá do života a randění. Ovšem vybere si, jak také jinak, defektní kus. Bylo mi ho líto. Jak se svým omezeným rozhledem ihned dokázal diagnostikovat psychické obtíže a zahájit správnou léčbu bylo až superhrdinské. Kam se hrabou marvelata. Film hodně zvedá hudba, kamera, střih a hlavně dokonalý herecký výkon v hlavní roli. Jen zamrzí lehce neodvyprávěné kousky skládačky (jak se matka dozvěděla s kým je?). Respekt k tvůrcům, ale znovu se na to koukat nebudu. ()
Príjemná komediálna dráma o veľkom, veľmi veľkom (asi 150+ kg) a veľmi dobrom a milom 45 ročnom chlapcovi, bývajúcom s mamou, ktorého celý život je auto na diaľkové ovládanie, modelovanie zmenšeniny rekonštrukcie bitky 2. sv. vojny, jeden kamarát a práca s batožinami na letisku, ktorý sa postupne začne v tomto pomerne vysokom veku začleňovať do spoločnosti bežného života a zažívať nástrahy mimo domova...o dospelom chlapcovi, ktorý postupne začne nachádzať a lepiť drobné čriepky šťastia v niečo nové aby sa mu to všetko následne znovu rozbilo v prázdnote nešťastia...skvelá filmárčina s herecky skvelým stvárnením hlavnej role a príbeh, ktorý netreba vymýšľať, príbeh ktorý napíše život - milé, veselé i smutné...skutočné... ()
Neskutocne skutocna drama o citlivom obrovi vo svete nechapavych pidilidi, ktori na rozdiel od neho videli len seba a svoje plytke zivotne prezivania zo dna na den. Samozrejme sa v tomto obludariu sem tam mihne zablesk nadeje, ktory rozziari obriu oblohu ako kometa, ktorej jas oslepuje jeho zrak a skor ako si dokaze uzit pritomnost okamihu je opat prec a on zacina svoj boj za slusnost a idealny svet zas raz na novo dalsi den tichym protestom proti ludskej obmedzenosti laskavostou a nezistnou pomocou. Usmevne momenty striedaju tie smutne a v globalnom hladisku je to az neuveritelne pravdive. Co sa tyka hudby,kamery a dynamiky deja: dlho som nevidel film ktory by som dufal ze este neskonci ale musel a skoncil presne vtedy kedy mal. Uzasny zazitok. Velka vdaka severanom za dalsie prinosne dielo. ()
Zriedkakedy dávam lepšie hodnotenia európskym filmom, ale Fusi si to zaslúži. V podstate nejaká napodobenina slovenského Vojtecha, kde však pretrváva hlavne melancholická, smutná a bezútešná atmosféra človeka vyradeného zo spoločnosti ako takej podané klasickým severským štýlom. Gunnar Jonsson skvelý herecký výkon. Celkom prekvapenie. 70 % ()
Moderná Islandská telenovela. V hlavnej úlohe ale nečakajte dokonalého lámača ženských sŕdc. Čakajte jeho presný opak, v tomto prípade bledého Fúsiho. Veľkého chlapa s veľkým srdcom a malým rozumom. Ponižovaný jeho kolegami, matkou, zosmiešnený životom. Človeka, čo svoje šťastie neukazuje, ale hľadá vo svojom detstve a taktickom boji medzi panáčikmi. Život sa mu zmení o 160° na mieste, kde nechcel ísť, a nechcel tam nikoho stretnúť. Tam stretol pani depresívnu, pani nerozhodnú. Dá sa povedať, že celý film sa nesie v depresívnom duchu, smutnom. Fúsi je pomerne dobrý film. Ale vôbec nie pre mňa. Nezasiahla ma emočne hádam žiadna iná scéna okrem sprchy a striptérky. Koniec som mal chuť rýchlo preskočiť. Bolo mi jedno ako veľký muž na konci dopadne. Možno som tu nebol veľmi empatický alebo prajný neprajnému ľudskému osudu. Mágia toho to filmu ma z cela preskočila a zanechala len dobrý severský vkus na metal. Bohužiaľ. ()
Hodně dobré severské drama...přesvědčivě napsané, zahrané a zrežírované. ()
Dalo by se to jednoduše a lacině shodit i artově adorovat. Tak jako u téměř každého filmu ze severu je i zde melancholie smíchána s jemně dávkovaným humorem a mezi obrazy stárnoucí Fúsi pomalu dospívá. Široké srdce, upřímnost; je to dobrý člověk. Běží titulky a hraje ta krásná melodie elektrické kytary. Na Islandu je teď možná ještě sníh a letiště v Keflavíku přijímá popůlnoční lety z Německa. A Fúsi má možná noční a možná sedí někde ve svém pick-upu a objednává si song pro tuhle další noc... [70%; 2016-05-15 Home sweet home] ()
Fusiho proste nejde nemilovat. 4,5* ()
Smutnooptimistický pohľad na dobráckeho Fusiho tak, ako to vedia len severania. Celý čas jednoducho musíte držať Fusimu palce, aby bol šťastný a našiel svoje šťastie. Otvorený koniec filmu taktiež svedčí. ()
Emoctivní film ukazující smutnou stránku lidského života. Vyvolal ve mě lítost a soucit k hlavnímu hrdinovi. Dobrácký Fúsi se snaží najít kousek štěstí a stále se mu to nedaří. Když už se na něho štěstěna usměje, hodí mu osud do cesty ne klacek, ale rovnou sekvoj. Málokdy mě nějaký film takto zasáhnul, tak jak se to povedlo Fúsimu. ()
Taky fajny mimoň středních let, který žije s matkou a jejím přítelem, hraje si s vojáčky a když náhodou potká ženu, o kterou by stál, je to depkařka. Melancholické, trošku chladné a hlavně o odpuštění a nezměrné toleranci. ()
Film o tom ,že i zklamání k našemu životu nezbytně patří a posune nás dál. ()
Nejdřív musím pochválit herecké výkony a to hlavně maníka v hlavní roli, já mu opravdu věřil že je takový jakým je hrdina snímku, tak dokonale ho dokázal ztvárnit, countryový klobouk dolů! Ale celou dobu jsem si říkal, jak to asi dopadne, když měl film s albínem Nóiem takový bezprecedentní závěr... spadne s nimi to letadlo? Najde ji doma pověšenou? Vystřílí kolegy z letiště...? Kdepak, režisér se za ta léta poučil a i když ani trochu nejde o veselý film, konec je dobrý a tak je všechno dobré. Nejdobřejší je ale samotný Fúsi. Kdysi jsem také býval takový, zavalitý, skromný, samotář, stydlivý... Hodně jsem jeho trablům rozuměl, někdo má prostě takový úděl, být terčem vtípků pro jiné, být ten který zůstane sám a rozmnožení genomu přenechá jiným, zcela dobrovolně... Nojo, ale co když se objeví žena, která o takového člověka rázem začne mít zájem, třeba jen o to si popovídat... Tou ženou je v tomto případě hezká blondýnka s maniodepresí, která Fúsimu obrátí život naruby, už pro něj nejsou nejdůležitější vojáčci, auto na dálkové ovládání, atd. Tolik jsem tomu chlapovi rozuměl, jakmile tohle bytostný samotář pocítí, těžko se s tím loučí. Ale jak teď hodnotit? Snímek Albín jménem Nói pro mě byl zjevení a jeho zakončení mě zdrtilo, ale hrdina mi nebyl natolik blízký jako Fúsi jehož zakončení je otevřené, ale dá se celkem snadno domyslet, pro člověka který podobné povahy zná. Dávám tedy za 5, po shlédnutí a zhodnocení dalších islandských snímků, ale je to jen o fús... ()
Fúsi je citlivý melancholický príbeh obézneho starého mládenca žijúceho so svojou matkou. Fúsi má jediného priateľa s ktorým sa venuje svojmu koníčku - bitkám 2. svetovej vojny. Aby ho dostali do spoločnosti, matka s priateľom ho prihlásia na country tance. Tam sa zoznámi s milou ženou a mohlo by sa zdať, že o šťastný koniec je postarané. Ale život je zložitejší a toto nie je ten prípad. Žena totiž trpí manio-depresívnou poruchou, takže žiadne sladké klišé. Napriek tomu sa Fúsimu v živote niečo zmení. ()
Je to smutné, pak veselé, a nakonec už ani nevíte, jaké to vlastně je. Každopádně je to dobré a odpustil-li by si býval Fúsi pár mírně laciných momentů, bylo by to vynikající. ()
První islandský film, ve kterém ani trochu nejde o krajinu či zvíře. No, vlastně jedna kočka se tam, nepletu-li se, vyskytla. Minimalistické herectví, naprosto fungující dějový scénář bez zbytečných dialogů či vyprávění. ()
Dlouho jsem žádnému filmovému hrdinovi tak moc nepřál trochu té lásky a štěstí. Starý mládenec bydlící s dominantní matkou se v 45-letech poprvé zamiluje. Je to velmi prostý, v podstatě jednoduchý hluboce lidský příběh. Představitel Fúsiho vstřebal svou roli tak, že nelze dost dobře pochopit, že je to celé pouze herecký výkon. Je nesmírně přesvědčivý a nutí diváka prožívat všechny emoce. Jedná se v podstatě o severskou romantickou komedii naprosto se lišící od americké sračkoidní produkce, kterou na nebohé divačky chrlí komerční TV stanice. A konec korunuje dílo. ()
Dobrý film sa nedá postaviť len na vernom zobrazení života apatického outsiderského štyridsiatnika z Islandu.↵ Toto bol slušný pokus, ale:↵ a) film sa točí len okolo Fúsiho - nie je v ňom scéna, ktorej by sa neúčastnil, takže sa nedozvieme o ostatných postavách nič nad rámec, čo s nimi zažije Fúsi. A v prípade Sjöfn je to veľký nedostatok, pretože divák sa vôbec nedozvie, o čo jej ide, čím je a prečo je taká aká je.↵ b) Fúsiho chovanie k Sjöfn vôbec nezapadá do jeho povahy. Fúsi je totiž apatický ku všetkým (k mame, ku kolegom, ku kamarátovi), ale o Sjöfn sa neúnavne stará a angažuje sa kvôli nej. A to napriek tomu, že ho nečakane odmietla. Skutočný Fúsi by sa miesto toho ešte viac obrnil vo svojej ulite.↵ ↵ Najlepšia scéna je asi prvé rande v aute. Fúsiho neistota a nefalšovaná vykoľajenosť by sa dala krájať. ()