Fúsi
Virgin Mountain
Fúsi
Režie:
Dagur KáriScénář:
Dagur KáriKamera:
Rasmus VidebækHudba:
SlowblowHrají:
Gunnar Jónsson, Ilmur Kristjánsdóttir, Sigurjón Kjartansson, Franziska Una Dagsdóttir, Margrét Helga Jóhannsdóttir, Arnar Jónsson, Þórir Sæmundsson (více)Obsahy(1)
Hrdinou filmu je zavalitý čtyřicátník Fúsi, který sbírá odvahu vstoupit do dospělého světa. Prochází životem jako náměsíčný, jeho všední dny ovládá rutina. Když do jeho světa nečekaně vtrhnou temperamentní žena a osmileté děvčátko, je donucen to risknout... Snímek natočený v nejlepším stylu severských černých komediálních dramat se vyznačuje svébytným humorem a zdařile se vyhýbá nabízejícím se žánrovým klišé. (Artcam Films)
(více)Recenze (140)
Jako takhle: na 4 hvězdy to nebylo. Zápletka scénáře by se dala vymyslet zhruba tak za hodinku - a ještě by člověk musel být hodně drzý, aby to někomu šel vůbec nabízet. Je celkem jedno z jakého úhlu se dá na tak smutný příběh koukat, když je člověku stejně jasné, že hlavnímu hrdinovi by pomohlo jediné - kdyby pár desítek kilo zhubnul. ()
+3* mí oblíbenci už mají většinou zkouknuté toto islandské drama a tak jsem se k nim musel přidat i já. Je o mamiňákovi, který se chce postavit na vlastní nohy a převzít za sebe zodpovědnost, i když je hodně nezkušený a naivní. Vznikl z toho takový malý milý sociální film s typickým jemným ale kousavým severským humorem, jaký mám rád i já. Takže jsem byl spokojen, i když v porovnání s podobným filmem "Mazel" se mi tento líbil o něco míň. A nebylo určitě tím, že by svalovec byl hezčí než pupkáč, který se v kovbojském klobouku podobal velmi Michalu Tučnému ;-). [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Kári se za šest let bohužel nikam moc neposunul, opět tu v hlavní roli máme dobrosrdečného loosera, akorát místo vyzáblého depresivního kluka tu máme obrovského mlčenlivého chlapa. Kári prý obdivuje Jarmusche a na tomto filmu je to hodně znát, jen prostě bohužel Kári nemá cit pro to "psaní mezi řádky". Na druhou stranu je fajn, že Kári strávil nějaký čas ve Francii a tak ty klasické severské výjevy osamělosti a deprese jsou přeci jen lehce naředěny mezilidskou empatií. ()
Na můj pohled se film docela táhl. A ačkoliv jde typické severské téma, tak mě to nějak nebralo. Ale úplně se člověk nenudil, některé pasáže byly opravdu fajn. A konec byl krásně hořký, tak jak ho zvláště islandské produkce tohoto ražení známe. ()
Pokud někomu Fúsi nebude sympatický, je samozřejmě potom konec s celým filmem. Mně se tenhle looser docela zamlouval, takže jsem i díky příjemné stopáži tenhle film zvládl úplně na pohodu a nenudil jsem se ani chvilku. Sice na tom nebylo nic objevného, ale bavilo mě to a to mi stačí. 80% ()
Fúsi je další severské drama, které hledá komiku ve smutných životních situacích, tady konkrétně v životě čyřicetiletého méďi, který v životě nic nevyžaduje, ale zároveň velmi potřebuje lásku, aniž by o tom věděl. Jeho smíření s tímto životním stylem je na tom snad to nejsmutnější, protože každý divák bude Fúsimu přát jen to nejlepší za to, jaké má dobré srdce a nikdy nikomu nechce být na obtíž. Závěr mě dokázala rozplakat jako malé dítě, což znamená, že tento snímek úspěšně otřásl mými emocemi, aniž by to vyloženě chtěl. ()
Uzasne vykreslena hlavni postava, ktere se dalo porozumet a fandit ji. Vyborny byl vztah k matce, kamaradovi a predevsim k male sousedce. Dobre znazornene byly i vztahy na pracovisti ve stale praci a na brigade. A samozrejme, ze zajimava je i hlavni dejova linka s Fusiho novou pritelkyni, jen s tou jeji depresi ve sprchovacim koute jsem mel trochu problem. Urcite je zde podobnost s danskym filmem Mazel. Ja mam proste pro takove a podobne severske filmy o ruznych podivinech slabost a za me plny pocet. Videno ve Stare arene, Ostrava. ()
Islandská depka je tu zpět. Nyní tu máme příběh Fúsiho, který je od pohledu naprostým outsiderem a velkým podivínem. Jediné na čem mu opravu záleží je tak maximálně jeho matka a válečné modely, které skládá. Pro Fúsiho není společenská interakce nikterak jednoduchá a s tím se pojí problémy v práci a také milostném životě. Chladné prostředí Islandu ještě navíc přiživuje chmurnou náladu. Celkově ovšem všechno záleží na tom, jaké zaujmete stanovisko k Fúsimu. Někteří ho mohou milovat jako ultimátního šmudlu a získá si jejich sympatie. Jiní ho zase budou litovat a lehce nenávidět. ()
Krásne natočená chladná dráma zo severu Európy bez zbytočných emócií. Divného Fúsiho si musíte jednoducho zamilovať. A pri komicky ladených scénach sa nahlas zasmiať...napr. keď sa dozvie, že ho cudzí ľudia považujú za divného, keď si musí ako rodený metalista objednať u rádiospeakera Dolly Parton alebo keď rozbije nosy kolegom na párty. Príjemný snímok napriek mierne depresívnemu záveru, ktorý však k takémuto príbehu sedí. Pokora k bežnému životu z neho len tak sála. ()
Vynikající film, Fúsi je borec :) a teda mě to depresivní nepřišlo vlastně vůbec - smutné občas ano, ale vždyť to má konec otevřený a Fúsi to prostě dal! ()
Pro nýmandy mám pochopení, ale film mě ne zaujal... ()
dlouhy, nudny, smutny ()
Nelze pochybovat. Velké tělo velké srdce skrývá. Život může vonět po rozkvetlých loukách, ale i bolet, pokud nedojde k emoční fúzi na obou stranách. ()
Kárimu se tentokrát povedlo vrátit k vlastním kořenům v tom smyslu, že spojuje zábavnost svého druhého filmu Outsider s výraznější melancholií debutu Albín jménem Noi. Tím dává zapomenout na svůj ryze průměrný předchozí snímek Dobré srdce, který se rozpliznul kdesi na cestě mezi oběma polohami. Kári umí coby scénárista pracovat s postavou, stejně jako ji pak jako režisér interpretovat filmovými prostředky. Současně při práci s hudbou a celkovou stavbou ví, co na diváky platí, aniž by sklouzával k přepálené sentimentalitě či naopak vtipu za každou cenu. Fúsi je proto divácky vstřícný a přesto chytře postavený snímek s některými typickými atributy severské kinematografie. (KVIFF 50) ()
Obrovitý a nesmělý čtyřicátník Fúsi ukázal všem módním superhrdinům, že každá bitva se dá vyhrát jen s dobrým srdcem. Smutný film co umí příjemně zahřát, ale i pořádně zabolet u srdce. ()
Tak tohle bylo pro mne moc příjemné překvapení. Krásný a hořkosladký příběh z ne až tak běžné islandské kinematografie mi zpočátku připomínal některé z Kaurismakiho filmů. Ať už atmosférou, či zaměřením na "loosery" z okraje společnosti, jenže později mi přišlo, že tam je ještě něco navíc po islandsku, a že to díky scénáři a režii na většinu diváků překvapivě funguje. Hlavní hrdina "se srdcem na dlani", jenže ta dlaň je schovaná v mnoha rukavicích - slupkách, takže pro okolí je Fúsi podezřelý exot, v lepším případě pro ignoranci, v horším pro šikanu. A on to se svým srdcem neřeší, protože se zabydlel v těch svých slupkách, které mu zdá se plně vyhovují a asi ani nechce ve svém životě nic měnit. Ale zapůsobí "katalyzátor" v podobě mladé dívky (překvapivě rovněž looserky) a začnou se dít věci a originální zvraty. A přesto, že si svým přístupem za většinu problémů asi může sám, divák mu začíná fandit. Skvělé herecké výkony obou hlavních představitelů, moc zajímavá kamera v povětšinou ponurých exteriérech i interiérech, nenápadná ale zvýrazňující hudba, scény humorné, na pomezí parodie, vyhrocené, drsné i melancholické a podle mne díky režisérovi v souhrnu i velice slušně vyvážené a vybalancované. Holywoodský happy end se zaplaťpánbu nekoná, režisér dává šanci divákům, aby o tom "konci" popřemýšleli a o Fúsim zrovna tak. Přes svůj neohrabaný přístup si Fúsi svojí dobrotou dost "respektu" i ocenění nakonec vybojoval (i u původních zarytých nepřátel) a další opravdu záleží v první řadě na něm. ()
(101/2022) / Fúsi je čo do formy aj obsahu výrazne minimalistická dráma takého povedzme klasického severského štýlu. Aj pri tých pár najsilnejších momentoch si film udržiava až neskutočný odstup od zobrazenia emócií a drží sa prísnej civilnosti. Ono je to zložité, človek by aj prial pár "filmovejších" momentov, ale nakoniec, ten reálny život ich tiež obsahuje v podstate pramálo. Oceňujem, že sme sa nasilu nedočkali happyendu, aj keď ten záverečný Fúsi úsmev bol docela záhadný. (7/10) ()
Takovej ten prototyp dobráckýho mouly. (85%) ()
Skvěle zahrané, syrové drama. Občas je prostě lepší se sebrat a odjet do p***le. ()
Brečet se mi sice nechtělo (weird), ale jinak mě Fúsi za srdce chytil velmi. Navíc to byla moje premiéra v Oku a to se taky počítá. Nic zdlouhavýho, prostě se mi to líbilo! ()