Dívka ve vlaku

Stráviť dve hodiny s hrdinkou, ktorá si polovicu vecí nepamätá a polovicu si pamätá blbo, je utrpenie. Vzhľadom na to, ako šialene (po chronologickej stránke) je Dievča vo vlaku zamotané, sa záverečné rozuzlenie nesie v až nečakanej jednoduchosti. Celý film sa strašne pomaly ťahá, ako žuvačka alebo karamel (alebo roztopená čokoláda). Je hrozne náročný na pozornosť, ťažko pochopiteľný a zmätený. A komu fandiť?Alkoholičke, zmagorenej babysitterke alebo bohatej paničke odtrhnutej od reality? No... vari hádam radšej nikomu. Zamotaný príbeh začal postupne získavať jasnejšie kontúry a veci začali zapadať na svoje miesto, i tak to ale hodnotím v podstate až ako béčko s relatívne áčkarským kastingom (napriek tomu ma herci nezaujali, najlepší bol psychiater Ramírez a aj ten bol mdlý). Občas prišla fajn zasnená atmosféra (viac vlakových filmov!) a dobrá scénka (v lese napríklad), ale inak budem na tento film spomínať v zlom a už ho pravdepodobne nikdy viac v život neuvidím. Šéf výroby Steven Spielberg. WTF. Ale rád som po dlhšom čase znova videl Phoebe. (29.03.2017)

Šmírující alkoholičku ve vlaku lze vnímat dvěma způsoby. Jako scénáristicky nepříliš opečované krimidrama skládačkového typu, v němž se flashbacky (některé záměrně matoucí) prolínají s pátráním přesvědčivé Emily, co má nos od rumu z konzumu. Brutálně vtlačený klíčový dílek skládačky (deus ex vlak) mě pak přesvědčil, že i přes sympatickou noirovou formu spolu Přátelé nebudeme. Druhý pohled je jakási feministická glosa o pokřivenosti vztahů a institutu manželství, kdy se ženy na sebe nejdříve dívají očima svých mužských protějšků, aby pak našly sílu, hrdost a sebevědomí vymanit se z misogynních osidel. Paula Hawkins se s muži mizery vyrovnává pomocí knihy, jiní si zase otevřou lahvinku Theroux 1971.. (10.10.2016)

Mám podobně laděné thrillery rád. I z toho důvodu jsem hodnocení dal o hvězdičku víš, než by si film vůbec zasloužil. Po většinu stopáže jsem totiž byl rozpolcený v myšlení a nevěděl jsem, co si myslet o ani jediné hlavní postavě, která se ve filmu objeví. Film měl těžký základ v předloze od Pauly Hawkinsové a tak jsem se babral minulostí, přítomností a následně i fikcí a alternativními fakty. Nakonec se ale rozjela poslední půlhodina, která začala mít koule a rozklíčovala mi celou řadu postav, což mě osobně dost uspokojilo. I když jsem to vlastně tipoval tak trošku jinak. Přesto ale musím uznat, že tento film má něco do sebe a i když jsem byl takových 90 minut jak pod alkoholovým oparem, pořád se to vyšplhalo na solidní čtyřhvězdu. (22.01.2017)

Ještě nevím, ale asi bojler, tak bacha! Zkvašená pícnina pro blahoslavené čtenářky Padesáti odstínů zhrzené hysterie, lesby a militantní exmanželky. Emilka neEmilka, tuhle tendenční, neinventivní a nudnou slepičí krávovinu, s důrazem na -pičí, a natráveným tofu poblité Okno do dvora tentokrát nevythla ani ona! Já chtěl vidět tajuplný napínač, a ne otravné estrogenové monology tří zpruzených tupých vagín – notářky, jebky prosté a jebky s motorovým pekáčem – psychicky tolik sužovaných fuj fuj odporným šovinistickým obšoustem. Ale vše se nakonec naštěstí v dobré obrátilo, kunda, byť iracionální a hloupá, zvítězila nad testosteronovým zlem a tisíce afektovaných čtenářek po celém světě se zase nemusí pár let holit. Jinak bestselerovost tohoto plesnivějícího kuřince fuckt nechápu. (20.11.2016)

Moc mě to nevzalo. Řemeslně dobré, bezproblémově natočené i zahrané. A vlastně jsem se vůbec nenudila, ale chybělo mi něco navíc. Viník všeho mě napadl snad hned, jak se objevil na scéně, ale stále jsem si říkala, že tak jednoduché to určitě nebude a dál jsem tak čekala na nějakou wow pointu, ta ale nepřišla. Ne, že by ve filmu byla nouze o zvraty, ale žádný není takový, který by s divákem dokázal vyloženě zamávat. Pro mě šlo o film, který mi sice rychle utekl, ale nic nezanechal a za měsíc budu muset uvažovat, o čem to vlastně vůbec bylo a co zajímavého se tam stalo. (09.10.2016)