Vojcek

Neudržet moč - to je zrada, Woyzcku! ............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... Marie, proč máš tak rozcuchané vlasy? (14.01.2009)

Kinský skvělý, jeho kolegové už méně. Z dialogů postav obklopujících titulního hrdinu je slyšet daleko víc Büchner než Herzog, Marie je sice parádní kus, ale hlavně ona a její amant jsou podáni krajně naivním způsobem. Přesto je "Woyzeck" určitě pozoruhodný snímek - a zdaleka nejen díky Telči a okolí. Některé scény mají podivnou, znepokojivou atmosféru, která dokáže diváka udržet v napětí - od chvíle, kdy si Woyzeck s Ondrou ořezávají u vody pruty až po závěrečná slova o "pěkné vraždě" se nad celým příběhem vznáší stín smrti a strachu. (27.02.2009)

Woyzeckovo šílenství v podání Klause Kinského je mrazivě děsivé, pravda. Filmové zpracování samo o sobě mě nikterak nenadchlo, na druhou stranu nutno podotknout, že ani výrazně nezklamalo. Smutné vyprávění o utrápeném, vyhladovělém a týraném vojákovi, které směřuje k nevyhnutelné tragédii. "Když truhlář hobliny smete, kdo ví, čí hlava na nich spočine?" (15.04.2018)

Výborné prostredie, skvelé finále. podmanivá hudba a psychotický Kinski. Ale to je asi tak všetko. Dialógy a dramatickosť na bode nula. Film sa nedostane pod kožu a je skôr experimentom v Herzogovej filmografií, než vyslovene filmom, ktorý vás nadchne a ku ktorému sa budete vracať. Nie že by taký film pre mňa Herzog dakedy natočil, ale skúšam ďalej. Ešte šťastie, že to zachraňuje dĺžka. V rámci pohľadu na svet skrze vedomie človeka utláčaného spoločnosťou a ku ktorému prehovárajú hlasy som čakal väčšiu pecku. (23.09.2017)

Werner moc dobře ví, že si může dovolit natočit film visící jen na jednom herci, protože Kinski to utáhne a on je jediný kdo utáhne Kinského. A z toho výsledku seru ježky(!)-to se prostě jinak nedá... MaestroMetadirector rozjíždí precizní ale střízlivou studii šílenství, zatmění mysli, paranoidních běsů a hrachu v hlavě za pomoci Klause, který je v tempu přesný jako metronom a v řízených a kontrolovaných gestech či záškubech tváře se nemine ani o milimetr. Vnitřní napětí, horečnatost, halucinace, křehká nerovnováha, blížící se zkrat-to všechno přímo tryská z toho pichlavě skelného pohledu, z té bolestí a únavou rozšklebené tváře, z celé té implodující postavičky.. Nutno podotknout, že Herzog-přes všechno to psycho-v žádném případě nezapoměl na vtip a jistou komičnost číhající v celé té tragice, a díky tomu(a díky velmi rozumné stopáži)jde o překvapivě dobře stravitelný zážitek. Prostě režijní a herecký masterpiece. (16.04.2013)