Krátký film o lásce

Už před dvaceti lety, když jsem tento snímek viděla prvně, jsem byla okouzlena. Není moc filmů, na které se s potěšením podívám znovu. Tento jemný, citlivý, poetický příběh, kde se málo mluví a většina emocí je vyjádřena pouze obrazem, mne připoutal znovu k obrazovce. Skromná výprava a dokonalé herecké umění, jednoduchost a pravdivost jsou hlavními devizami tohoto snímku. Znovu se mi to moc líbilo. (11.12.2015)

Film o mladém muži, který se zamiluje do starší ženy. Sleduje ji, až špehuje. Miluje její pohyb, její pohledy, každý její okamžik, každou minutu sní. Žena je lehká střídá partnery, vypadá spokojeně, ale uvnitř je osamělá. Všechno skončí tak, jak má i nemuselo. Krátký film o lásce - o osamělosti, o nenaplnění, o krutosti, o ponížení, o zlomené lásce. Film točený ve špinavém sídlišti s minimálním prostorem, ale s dokonalou optikou Kieślowskiho. Povznášející, citově nádherně vyplněný film. Poslední záběr je myšlenkově dokonalý. (03.12.2016)

"Proč lidé pláčou? Lidé pláčou z různých důvodů. Když někdo umírá, když zůstanou sami, když někdo už nemůže vydržet......Co? Život.....jak to bolí." A láska je jedna z těch, která může za určitých okolností také bolet. Velmi citlivý, dojemný a krásný příběh, kdy mně bylo na konci tak nějak divně kolem toho mého srdce. Láska předložená v trochu jiné podobě, než jsme normálně zvyklí vídat s momenty odsouzeníhodnými, abychom vzápětí tajili dech nad její vnitřní čistotou. Závěrečná scéna nemá chybu. (26.04.2013)

Krátký film o lásce má podobné pozadí jako Krátký film o zabíjení. Pořád jsme v tom stejném depresivní socialistickém polsku, kde vládne zejména šedá. Teplé a veselé barvy zde skoro nenajdete. Ono se není ani čemu divit, ten film totiž není moc veselý. Spíš naopak, je smutný, ale narozdíl od "Zabíjení" skýtá v sobě tolik naděje. Naděje na happy end, na změnu života a hlavně na lásku. Sice se zde jedná o lásku, tak trochu postavenou na hlavu, ale pořád je její podstata stejná. Láska nenaplněná, toužebná, hravá, despotická, obsesivní, mateřská anebo ryzí a čistá. To vše se vešlo do jednoho špinavého sídliště kdesi v Polsku. Stejně jako Zabíjení otřáslo mou dušičkou, to samé se povedlo i tomuto filmíku, ovšem zde zcela v pozitivním slova smyslu. (24.01.2007)

Povrchným pohľadom sa môže tento kratší snímok javiť ako jednoduchý príbeh o láske, avšak geniálna réžia tomuto dielku dáva úplne iný rozmer. Sme svedkami grandiózneho divadla v depresívnejšom sídliskovom a panelákovom prostredí, kde na prvom mieste tróni šokujúca otvorenosť čo sa týka prejavov citov ako aj naprostá originalita poňatia tejto témy. Horkosť a smútok nad nemožnosťou naplnenia lásky je tak hmatateľná až to bolí. Záverečná scéna plaču nad rozliatym mliekom ma totálne dostala. Smútok, smútok a smútok.... Viac niet čo dodať, treba pozrieť. (01.09.2015)