Foreign Correspondent
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Rudolph MatéHudba:
Alfred NewmanHrají:
Joel McCrea, Laraine Day, Herbert Marshall, George Sanders, Albert Bassermann, Robert Benchley, Edmund Gwenn, Eduardo Ciannelli, Harry Davenport (více)Obsahy(2)
Alfredu Hitchcockovi se ve svém prvním hollywoodském dobrodružném thrilleru podařilo spojit aktuální téma druhé světové války s atraktivní a záměrně zcela nepravděpodobnou špionážní zápletkou. Hrdinou je americký novinář Johnny Jones, který je redakcí vyslán do Evropy pozorovat válečnou situaci, přičemž se však zaplete do složité špionážní hry, falešných atentátů a politicky motivovaných únosů. Film rozvíjí pro Alfreda Hitchcocka tak typický motiv nevinného člověka, jenž se náhodou zaplete do dobrodružství ve světě lidí, kteří mají do nevinnosti daleko. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
Ono Alfred Hitchcock vedel nielen napätie, ale aj skvelú akciu, čo je na jeho pomery dosť nezvyčajné. Strhujúci úvod ale vystrieda vcelku nezáživný stred, plný dialógov, ktoré vlastne ani byť nemuseli, aby si nakoniec režisér v poslednom akte napravil reputáciu. ()
Vojnová a predvojnová dráma o ťažkých časoch pred vypuknutím 2. svetovej vojny a o absolútnej nevedomosti Američanov o Európe a ľudských vzťahov v nej panujúcich. Rozhodujúcim mementom sú peniaze a moc nad ľuďmi. Svojim spôsobom film chápem aj ako protivojnový film. Film bol dokončený 29.5.1940, kedy v Európe už zúrila vojna a Alfred Hitchcock navštívil Londýn, vrátil sa do Ameriky 3.7.1940 a oznámil, že nemecké bombardovanie Veľkej Británie sa očakáva kedykoľvek. V skutočnosti nálety začali o týždeň 10.7.1940 čo je aj dátum začiatky Bitky o Britániu ()
Takéto tie politické špionážne trilery (navyše zasadené do jednej historickej epochy) sú presne mojim sústom, najmä ak Hitchcock kreacionisticky čisto narába s tými vôbec najjednoduchšími suspense technikami na poli vážnej témy rozmachu vojnového šialenstva. V druhej polovičke je tempo filmu trošičku nesúrodé, popri množstve informácií a zvratov sa pôvodná náladovosť rozštiepuje viacerými smermi, ktoré zrovna nezapadajú do jedného majstrovského celku. Ale inak v zásade nemám výtky, atmosféra Holandska a rôzne sprisahanecké šlágre šlapú na tú správnu relaxačnú strunu, ktorej opäť raz nechýba ani vedľajšia romantická línia, super hlášky a to hlavne - remeselnosť, chuť a pocit z radosti k dielu, ktorého primárna náplň a účel inteligentnej zábavy je do bodky splnený. ()
Velmi slušně rozběhnutý thriller, minimálně hodinu, pak ale trochu dochází dech a děj se začne komplikovat. Být minimálně o půl hodinu kratší nebylo by co řešit. 85%. ()
Nádherná hitchcockovština odehrávající se doslova v předvečer 2.světové války potěší typicky nejasným spiknutím, v němž hraje „důležitou roli“ únos a tajný článek jakési dohody, a dalšími motivy, které Mistr k naší radosti později rozpracoval ve svých nejzralejších dílech. ()
Reziser Alfred Hitchcock /Psycho, vertigo/ natocil takmer kultovy film, ktory zaostava len o kusok za najlepsimi dielami maestra. Mna totiz maximalne zaujima motiv nevinneho cloveka, ktory sa zapletie do mocenskej hry plnej spinavych intrig a praktik. Rezia je vycibrena, Hitchcock sa s kazdou scenou pohral - ako sceny z Holandska, lietadla a veza. Interiery - kulisy su namakane a vidno ze sa tvorcovia s nimi pohrali, exteriery su vsak este lepsie. Dialogy mi vobec neprisli nudne, naopak boli potrebne pre pochopenie hry, do ktorej sa zamotal Joel McCrea /Jizda Vysocinou, Colorado Territory 1959/. Ba dokonca sa mi tu zdalo malo dialogov, reziser mohol kludne nejake este popridavat. Okrem McCreu tu hrala aj Laraine Day /The Locket 1946/ a George Sanders /Kniha Dzunglia All about Eve/. Cameo Hitchcocka múselo byt. Nechybaju akcne sceny a masakrozny zaver je uz vo filmoch tohoto tvorcu dobrym zvykom. Hitchcock ukazal rezisersky talent a toto je dalsi krasny dokaz, ze najlepsie filmy tocil v 40. a 50. rokoch minuleho storocia. 90 % ()
Přepsáno v červenci 2018. Zahraniční dopisovatel je zábavnou ukázkou pozitivní propagandy. Hitchcock používá film k podpoře politického paktu proti nacistické rozpínavosti. Apeluje na morální čest amerických občanů, tvaruje je do potřebné podoby, povzbuzuje vlastenectví a statečnost do bojových šiků ochránce světové demokracie. Tento úkol splnil Zahraniční dopisovatel bravurně. Hrdina má šarm a neváhá riskovat svůj vlastní život a komfortní zónu, neschází romantické okouzlení, spravedlnost nastoluje rovnováhu sil. A Američan se stává novodobým bohatýrem, neuhýbá a spasí svět. Hlavní postavou svižného špionážního dobrodružství je Johnny Jones alias Huntley Haverstock (sympatický Joel McCrea), americký novinář, sebevědomý a vytrvalý ve svém úsilí. Náhoda ho vrhá do víru životu nebezpečné naléhavosti, orientace se pohotově přizpůsobuje vývoji. Neustoupí se ani o krok a vzorový hrdina je na světě s oslavnou fanfárou, je hoden následování. Hlavní ženskou postavou je Carol Fisher (příjemná Laraine Day), mladá dívka s aktivní účasti mírového poselství světu. Nezbytností je romantické vzplanutí i nedorozumění. Cílem je čistota srdce a morální poselství. Důležitou postavou je Stephen Fisher (dobrý Herbert Marshall), Carolin otec a hlavní tvář organizovaného celosvětového úsilí míru. Národní původ je prokletím, povinnost domovině je nejvyšší hodnotou vlastnímu svědomí navzdory. Výraznou postavou je Scott ffolliott (příjemný George Sanders), americký novinář s výrazným osobním přispěním ke zdaru věci a narovnání řádu světa. A také Van Meer (velmi zajímavý Albert Bassermann), nizozemský ambasador míru. Důležitá informace, schovaná v jeho mozku, se musí podařit získat i za cenu komplikované hry. Z dalších rolí: stálý a opatrný americký novinář v Londýně Stebbins (Robert Benchley), úskočný nájemný vrah ve výslužbě Rowley (Edmund Gwenn), důležitý článek podvratných živlů Krug (Eduardo Ciannelli), po senzaci lačný majitel amerických novin Powers (Harry Davenport), či konzervativně neutrální kapitán záchranné lodi Mohican (Emory Parnell). Zahraniční dopisovatel nepostrádá svižnou akci dobrodružství, romantický kultivovaný šarm, ani jemný nadhled. Patos udeří s velkou parádou k podpoření heroizace amerického muže. Film splnil svůj mobilizační úkol dokonale. ()
HFF 2009 Dalsi skvela hitchcockokovska zabava. ()
To, ze je Hitchcock veden jako jeden z nejlepsich reziseru v historii kinematografie je fakt a ja s nim zcela souhlasim. Jeho tvorba je nadcasova a vetsinou pracoval s vybornym scenarem. Zahranicni dopisovatel neni vyjimkou, bohuzel je dej filmu strasne roztahany a myslim, ze zbytecne. Romanticke lince jsem neveril, zvlast, kdyz si na lodi vzajemne povi, ze se chteji vzit..., pusobi az trapne. Bohuzel se mi nepovedlo se s zadnou postavou ztotoznit, coz na hodnoceni nikdy neprida. Nektere sceny jsou ovsem vynikajici, at uz atmosferou (mlyn v Holandsku), napetim (navsteva kostelni veze) ci technickym zpracovanim (letadlo a nasledna plavba po mori). Chapu, ze byl rok 1940, presto zaverecny proslov k americkemu lidu rozhodl v me nerozvaznosti v hodnoceni a ctvrtou hvezdicku jsem nakonec nepridal. ()
Americký, rýdzo dobrodružný až nadľahčený, pohľad na 2. svetovú vojnu v jej priebehu. Veľmi zdĺhavý pohľad. Chápem, že aj Hitchcock chcel priložiť ruku k dielu vo vtedajšej vojnovej situácii, aj vzhľadom na fakt, že je britským rodákom, ale tento film mu celkom nevyšiel. Nemá totiž dostatočnú atmosféru, ani napätie, ani nejaký silný príbeh, ktorý by diváka pripútal do kresla. Konšpirácie a sprisahania striedajú ďalšie konšpirácie, a hlavný hrdina sa do nich dostáva neúmyselne, náhodou a nič v podstate neeskaluje. Záporáci sú slabučkí a tak to stojí iba na ústrednej dvojke milencov a aj keď sú obaja sympatickí, na to, aby sami ťahali film, to nestačí. Samozrejme, ako pocta vojnovým doručovateľom a ako je dôležitá ich práca, to má zmysel. Musím tiež pochváliť stroskotanie lietadla na mori - to je vzhľadom na rok vzniku perfektne spravené. ()
Prijemne svizny dobrodruzny thriller Alfreda Hitchcocka, dokazujici jak (mimojine) vtipnym reziserem mistr byl, misty film pusobi spis jak komedie, byt se to klidne v mziku zmeni na vazno... Pritomna love story je na dnesni pomery trochu naivni, ale roztomila, konspiracni zapletka je pro me rovnez spise usmevna, ale funguje. Americky sverazny novinar dost od rany dostava evropskou misi, navstevuje mirovou konferenci - paradoxne tesne pred valkou, z ktere ma reportovat, jenze vypukne spiknuti jak z ucebnice a chaos, behem nehoz poznava divku sveho srdce, na jeho bedrech pak visi osud planety... :) Film na me pusobi trochu chaoticky, ale jedna se o prijemne vtipnou zalezitost, co urcite neurazi fanousky starych filmu, nektere fanousky A. Hitchcocka mozna i prekvapi... ()
ID YOU KNEW HOW MUCH I LOVE YOU, YOU'D FAINT! Jako jo pecka. Holandští mlynáři unáší významnou persónu, pana Van Meera, aby z něj vytřískali co je to bod 27. Mají však smůlu, neboť jim cestu zkříží nebojácný novinář Johnny Jones, který propadne závislosti na slečně Carol Fisherové. Film sype a nakonec mě málem rozbulel jako třináctku v kině na Titaniku, ale opravdu jen málem, protože pan Fisher nebyl zrovna Leo DiCaprio. ()
... a to se psal teprve rok 1940..... ()
Je to naprosto klasický Hitchcock, jen po hlavním hrdinovi nejde tentokráte policie, a tak jsou na něj vrazi/špióni sami... Při několika scénách se ukazuje jeho pověstné napínání diváka na drátkách a vytasí nějaký originální nápad (mlýn). Ale není to nic, co by sám Mistr nikdy nepřekonal (jak předtím, tak i v poválečné tvorbě). Navíc, hlavně v závěru, je cítit silná, mně nepříjemná, agitka způsobená dobou vzniku snímku. 60 % ()
První Hitchcockův film v americké továrně na sny, je vidět, že to chtěl Amíkům dobře prodat a zároveň zůstat svůj, ale přeci jen se ještě hledal. Trochu utahané a zápletka sice v mrazivě dobovém kontextu, ale tak nějak překombinovaně. Ale dramatické to je slušně a typická hra světla a stínu se tu dost daří. Závěrečná scéna s letadlem je super, dovedu si představit, že z toho tenkrát muselo být obecenstvo na větvi. Ovšem obsazení dle mě slabší, Joel McCrea mě nijak neohromil, vlastně kromě hezké tvářičky Laraine Day mi neutkvěl nikdo. ()
V roce 1940 přešel Alfred Hitchcock do Hollywoodu a na své thrilery měl tudiž mnohem větší rozpočet. A v zahraničním dopisovateli je to poznat - výborná výprava, střídání lokací a špionážní zápletka, která se odehrává napříč Evropou. Jinak je to stále Hitchcockovská klasika v novém obalu - blíží se válka a americký novinář se stane svědkem vraždy van Meera, důležitého člověka v mírové organizaci. Brzy zjistí, že zemřel dvojník a skutečný van Meer je držen v zajetí, aby prozradil důležité informace, začnou po něm jít vrahové a špioni a SPOILER za vším stojí otec jeho milé. Vynikajícím způsobem rozběhnutý thriler s několika hutnýma scénami (věž a celá předcházející scéna s detektivem) bohužel ztrácí v druhé půlce dech, hlavní hrdina dokonce mizí ze scény. Nicméně finální pád letadla a následné propuknutí válečného šílenství mě opět strhlo. Hodně silné 4 hvězdičky. ()
Cameo - mistr v kabátu, s kloboukem a novinama, krátce poté, co Joel McCrea opustil svůj hotel- (11. minuta) ()
Příliš roztahané, chybělo tomu větší tempo... ()
Pripadalo mi to ako Hitch v zacvyku. Bolo tam viac jeho typickych prvkov, ale trebalo to este "ucesat", skratit, vynechat niektore casti. A mohlo sa to podobat na jeho vrcholne diela 50tych rokov. 7/10 ()
HOT(EL) EUROPE Klopýtavá špiónská anabáze po trajektorii New York → Londýn → Amsterodam → Cambridge akceleruje poněkud pomaleji, než jsme u pozdějšího, hollywoodsky efektivního / méně subtilního (nevyhraněné postavy, odstínění nacističtí záporáci!) Hitchcocka zvyklí. Ve druhé polovině a především závěrečné třetině, po oblíbeném triku výměny hlavního hrdiny, se bohatě odměňuje několika geniálními a následovníky využívanými scénami - výslechem; nejspíš jedním z prvních seskoků do markýzy a sestřelením civilního letadla, které bohužel neinspirovalo zdaleka jen filmaře. You see, I love you and I want to marry you. / I love you, and I want to marry you. / Well, that cuts our love scene down quite a bit, doesn't it? ()