Prisľúbená princezná
The Promised Princess
Režie:
Ivan PokornýScénář:
Iva ProcházkováKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Jiří HájekHrají:
Jan Cina, Marta Dancingerová, Ondrej Kovaľ, Petr Panzenberger, Václav Vydra nejml., Karel Čepek, Anna Kameníková, Samuel Mužík, Jakub Štefka, Miroslav Janek (více)Obsahy(1)
Jak byla zlatovlasá princezna Radost pirátovi přislíbena? Dokáže odvážný Jiřík splnit tři úkoly, porazit druhého nápadníka a přivézt Radost svému pánovi? A co když je láska silnější než všechny sliby? Na začátku příběhu vyprávěného na motivy oblíbené Zlatovlásky je kůže kouzelného hada. Kdo ji ochutná, porozumí řeči zvířat. Ochutná ji i zlý kníže Honorád. Ani to ho však neodradí od nesmyslné krutosti vůči všem a všemu. A když si potom usmyslí, že chce zlatovlasou nevěstu, vyšle svého čeledína Jiříka, aby se vypravil z rodné Božemie daleko do světa a zlatovlasou Radost mu přivedl. Po řadě dobrodružných situací se spolu se svou družinou Jiřík nakonec dostane až ke království, kde nejmladší ze dvanácti dcer je právě zlatovlasá princezna Radost. Jediná doposud neprovdaná. Zadarmo si ji ovšem Jiřík neodvede. Musí splnit nejen tři úkoly, ale především porazit svého soka, prohnaného piráta Za Bié Ocradé. Jiříkovi naštěstí pomáhají nejen zvířata a jeho družina Božemiánů, ale i sama princezna, jejíž lásku si dokázal získat. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (577)
Žalostně nepochopená a nedoceněná, přitom vysoko nad naše poměry bravurní, duchaplná a šarmantní pohádková travestie. Skvěle promyšlená, nadupaná a vyladěná záležitost, která jednotně funguje jak na rovině příběhové, tak formální - humpolácký způsob vyprávění ladí se střihem i výpravou, přitom oboje je až dojemně opečované a precizně propracované. Je pohádkově hojivé, jak taková zdánlivě punková věc uklidňuje svou velevtipnou důkladností a logikou a jak originálně ctí a vyznává pravé a věčné hodnoty. A přitom má i vlastní smysl a opodstatnění - přináší mnohé nové perspektivy a občerstvující vnímání zavedených pohádkových vzorců a poskytuje tak čerstvé uvědomění (např. jak to vypadá, když se ujede kraj světa, o kolik těžší asi musí být nosit na hlavě rouno zlatých vlasů, když i zlatá královská koruna je těžká jako kráva, atp. A skvělá byla i ta politická a společenská kritická ironie zacílená do Božémie na čecháčství a jeho vnímání v širém světě. Nevím, co víc po tomhle díle ještě chtít. Je to téměř dokonalý žánrový bonbonek. Vřelý dík uživateli Adam Bernau za upozornění na tento skvost, jež visí na jeho profilu, a ostatně i za jeho komentář. A koho tahle věc vyloženě potěšila, měl by upřít své kochavé zraky i na Kdyby byly ryby Jana Prušinovského.*~ ()
V rámci toho, co museli filmaři splnit, si vedli dobře. Ale já si prostě nemůžu pomoct a musím zpochybňovat už samotnou objednávku. Adekvátní režie, schopní herci, a své síly vloží do tohohle bezpohlavního mrtvého konstruktu? Je to plýtvání schopností i prostředků. A že dělá ČT rovnou tři pohádky najednou? Fakt k ničemu. Nevím, jak to mám ohodnotit. Oproti včerejšku to je vážně zázrak. (To hodnocení je, jaké je, právě ve vztahu k dalším výtvorům ČT a při maximální snaze akceptovat ten zmrvený žánr. Odpad bych tomu klidně dal, kdybych nevěděl, že dno je ještě níž.) PS: To, že se v pohádce mluví současnějším jazykem a sem tam padne expresivnější slovo, mně absolutně nevadilo a nepovažoval jsem to za potenciální problém, dokud se to všude nezačalo řešit. Proč by to mělo vadit? ()
Kurňa, myslím, že koukám na pohádku, a on je to western! A následuje pohled do nevěstince u sestry Zlatovlasé! Piráti, kulomet, a opět kurtizány v akci. Hudba jak z klubu FX Radost... Snad jen ta krajina (štáb si udělal dovolenou v zahraničí, víme?) je koukatelná. Pohádka to ale není. Dialogy z úrovně první pomocné školy. Brrrr. Kamera nedokáže zarámovat obraz, švenk na pikaču, střih podivný.... Uffff. ()
spoiler! To jako vážně?! Chce se mi blejt ... nic vzdálenějšího pohádce jsem snad ještě ani neviděla! Hnus největší. Všechny ženský nechutný, hrubý, zadkyukazující....jedna se ani učesat neumí .... všechny se oblékají jak kabaretový děv(k)y. Rozseknout ruce týpkům a být potřísněná krví s plnou hubou přiamerických hrdinských rádobyvtípků, to je asi tak jediné, co tam žena zvládne. Ale něha, ženskost, křehkost a vše, co by princezna měla aspoň z části mít, to tam nemá ani jedna. A to k tomu měli 12 pokusů. Nikdy více....je to naprostá urážka pohádek! ()
Galerie (42)
Zajímavosti (6)
- „Scény, kde teče krev, v řece plave mrtvola s otevřenýma očima, operují se siamská dvojčata nebo poskakují princezny coby striptérky, v české pohádce? Tento naturalismus do české pohádky, která má své tradice, nepatří. To je přímo nepřípustné. Tohle by možná odpovídalo žánru severských pohádek bratří Grimmů. V pohádkách může být cokoliv, musí se na to ale hledět očima básníka, nikoli naturalisticky. To naši diváci nechtějí,“ prohlásil Zdeněk Zelenka. (Duoscop)
- „Tohle se vážně nepovedlo. Vypadá to, že někdo vzal kameru a bez rozmyslu točil, co ho napadlo. Je to, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Na Kavčích horách se museli zbláznit, že něco takového dovolili vysílat. Chudáci děti a pan Erben, který se otáčí v hrobě,“ prohlásil známý režisér Zdeněk Troška. (Duoscop)
- „Slíbená princezna mi vyrazila dech. Co si má člověk myslet o pohádce, ve které královna prohlásí jako první větu: ,Koruna je těžká jako kráva!' Zlatovláska tam vypadala jako balkánská teroristka a ostatní princezny jako prostitutky z E55. Já si myslím, že pohádka má ctít věky prověřená pravidla, má být noblesní a elegantní. Ale ať si to točí, jak chtějí – já touhle cestou určitě nepůjdu,“ prohlásil známý režisér Zdeněk Troška. (Duoscop)
Famózně transponovaná, odvážně, leč zcela patřičně rozvinutá a obohacená a skvěle provedená Erbenova Zlatovláska v jedné z mála těch božemských filmových pohádek za posledních cca 30 let, které jsou zároveň chytré, pádné, přesvědčivé, epické, neimpotentní i nekašírované. Ačkoli je její zjevně hlavní ambicí pobavit a na tom je především stavěna, tento úkol, ostatně zdařile splněný, překračuje do mnoha stran, nemluvě o velmi pěkném vzhledu, exteriérech, kameře, střihu i přesvědčivosti herců. Nevšedně drobnokresebně pečlivá ve výpravě, řešení interiérů, humoru, individuální charakterizaci prakticky všech (a že jich je a jak se jmenují!) postav (arciže pojímáme-li sesterstvo princezen či piráty jako postavy spíše kolektivní) a stejně tak (viz začátek souvětí) v náležitosti věcí. Napadlo někdy někoho, jak asi může vypadat rodina s 12 princeznami? A co může chtít král s 12 dcerami a bez syna? Jaká může být suita zlého vladaře a jaká u něj služba? Nebo že posbírat perly asi není pro mravence žádná sranda? Jak asi mohly vypadat všechny ty kanonické rozhovory? Atd. atd. atp.? Takhle nějak to muselo být. (Samozřejmě za předpokladu zpětné transpozice z naší řeči, jenže není známo, kam zpět). „Zrealističtit“ pohádku může znamenat (a často znamená) ji znehodnotit, což se zde neděje. Naopak se zde původní námět rozvíjí přidanými prvky zcela v intencích žánru a jeho způsobu výpovědi o světě, jakkoli jsou tyto prvky umně kombinovány naopak s takovými, jako je např. gestapáský kabát knížetova donašeče či vůbec způsob mluvy, který však nicméně přes svou prostořekou současnost vyniká smysluplností i efektností. Za příklad oněch rozvíjejících žánrových prvků posloužiž třeba jak se Jiřík dostal do služby či pojetí cesty hledání Zlatovlásky. A ovšem piráti - tento velmi dominantní cizorodý prvek v látce jednak (jak se ukáže) tvoří náležitou protikladnou figuru kolektivu princezen, které, smiřte se s tím, nejsou zajisté jen od toho, aby si v parku házely míčem. Jejich (totiž pirátů) kapitán má zase protipól v rovněž přidaném (doslova dodaném) dědici trůnu (který si to s ním také rozdá), arci není konečně ničím jiným než klasickým pohádkovým podvodným soupeřem hrdiny (viz např. Bajaja). Jiřík je chvílemi celý mladý Artuš v Excaliburu (jen inteligentnější). Pokud jde o Zlatovlásku (totiž Čirou Radost), tak ostatní naše filmové princezny buď jsou hezké, nebo se tváří, že jsou. Princezna Čirá Radost je jediná, která (Marta Dancingerová promine) takovou být nepotřebuje, protože je to skvělá holka a tudíž sama sebou krásná. Nakonec nelze opomenout poznámky na adresu Božemie, stejně trefné jako vkusné. A má to hezký titulky. Summa: Nevím, jestli právě tudy by se měl dál ubírat tradiční český filmový žánr pohádky (nebo spíš žánr „české filmové pohádky“, zde ovšem i s podílem slovenským), ale rozhodně je Slíbená princezna nadějí, že tento žánr ještě neumírá, za což tvůrcům děkuji. Co však umírá, je božemský národ sám, protože 43% pro téměř dokonalé Kdyby byly ryby a 21% (wtf?) pro vynikající Slíbenou, které možná jako jediné za dlouhou dobu se dogmaticky podřizují pochopené podstatě žánru (resp. předlohy), který (kterou) zároveň dovedou tvořivě a hravě modifikovat, nehledě k jejich líbeznosti a kvalitám řemeslným, svědčí o jeho pokročilé degeneraci. Ať žije Jiřík! (Pěkný komnetář: Gilmour93, totiž první půlka, druhá je smutná.) () (méně) (více)