Muž, který věděl příliš mnoho

Většinou, když jsem sledoval Hitchcockovy filmy, přišly i přes své nesporné kvality z dnešního pohledu mírně nadhodnocené. Tento snímek mě ovšem velice mile překvapil. Hravě se vyrovná nejznámějším autorovým klasikám a právem se řadí mezi filmy, jež by měl každý zhlédnout předtím, než ho zabodnou v Marrákéši. Užíval jsem si Stewartův akcent a potěšilo mě milé cameo Bernarda Herrmanna, jenž nejen složil hudbu pro tento film, ale objevil se i jako dirigent na koncertě v závěrečné čtvrtině filmu. Scénář je brilantně dramaticky vystavěn a k režii není zapotřebí dalšího komentáře. (21.07.2015)

Neviděl jsem anglickou (původní) verzi. Jinak co jsem zatím od Hitche zaznamenal, jedná se o solidní nadprůměr, který ale nedosahuje kvalit vrcholů jeho tvorby. Stewart svého doktova McKennu zvládá podle očekávání výborně, překvapivě se však drží i zpěvačka Doris Day. Pokud jde o námět, přiznejme si, že dnes už je takhle korektně zabalený špiónský thriller poněkud zastaralý, přesto z něj Hitchcock dokázal vytřískat maximum napětí. Po formální stránce nemám co bych vytkl (snad jen do očí bijící zadní projekci v úvodních scénách, i když ta je pomalu Hithcovou značkou), co se týče scénáře, ten už je méně poutavý a ke konci ztrácí dech. 70% (21.06.2006)

Maestro Hitchcock proste vie, ako natocit pecku, dokazom budiz Man Who Knew Too Much. Vyborny thriller o unose dietata z Maroka a o spirale nasledujucich udalosti, ktora sa roztaca. Genialny scenar, vyborny hlavny pribeh, k tomu perfektne herecke vykony Stewarta a Brendy De Banzie. Dialogy su na vysokej urovni a za zaverecnu mrazivu scenu v Royal Albert Hall dam 100 % (16.03.2013)

Rovnako ako hlavný hrdina som aj ja bol väčšinu filmu strašne zmätený a najhoršie na to je, že ma ani nejak nezaujímalo o čo tam vlastne ide. Ústredná rodinka si ma nezískala, takže som nemal chuť im fandiť, aby našli svojho syna a popritom odhalili nejaké hrátky rôznych špiónov. Pre mňa je to najslabší a prvý podpriemerný Hitchcockov film. 4/10. (08.03.2020)

Mám jasno v tom, že neohrozím život svého dítěte jenom proto, abych ochránil život kteréhokoli politika. Takže, v souladu s filozofií doktora MacKenny, bych, v případě odcizení mého potomka, obnovil svůj zvířecí instinkt, vyčmuchal bych chladnoucí stopu a na závěr bych milému únosci udělal uzel na páteři, aby si dobře zapamatoval na koho nemá sahat. Já jsem si tedy stále hustnoucí atmosféru snímku řádně užil a trvám na tom, že občasný fórek ji rozhodně nerozmělnil. Vytknout bych si troufnul snad jen to, že při nedořešené koncovce zasprintoval Hitch příliš zběsile vzhledem k tomu, že původně nasazenému tempu by v poklidu stačil i důchodce se správně nastaveným chodítkem. (22.01.2013)