Muž, který věděl příliš mnoho

Neviděl jsem anglickou (původní) verzi. Jinak co jsem zatím od Hitche zaznamenal, jedná se o solidní nadprůměr, který ale nedosahuje kvalit vrcholů jeho tvorby. Stewart svého doktova McKennu zvládá podle očekávání výborně, překvapivě se však drží i zpěvačka Doris Day. Pokud jde o námět, přiznejme si, že dnes už je takhle korektně zabalený špiónský thriller poněkud zastaralý, přesto z něj Hitchcock dokázal vytřískat maximum napětí. Po formální stránce nemám co bych vytkl (snad jen do očí bijící zadní projekci v úvodních scénách, i když ta je pomalu Hithcovou značkou), co se týče scénáře, ten už je méně poutavý a ke konci ztrácí dech. 70% (21.06.2006)

Chování postav je (u Hitche jako obvykle) zcela podřízeno napínavosti děje a (ne)logice scénáře. Na začátku naznačená manželská krize nikam nevede a vývoj charakterů je minimální. Proč by nebyl, vždyť tohle je Hitchcock, žádný Bergman. Nelze přehlédnout mnoho pěkných režisérských nápadů, nelze přeslechnout množství jízlivého humoru (když si například Ben a Jo sdělují, za jaké vyšetření si mohli dopřát jaký luxus). K nejvelkolepějším patří bezesporu scéna z Royal Albert Hall, dirigována ani ne tak samotným Hitchem, jako Bernardem Herrmanem (a to doslova) – geniální gradace, škoda, že není zároveň scénou finální. Jak prohlásil samotný Hitchcock, tento Muž, který věděl příliš mnoho, byl na rozdíl od anglické verze z roku 1934 natočen profesionálem, nikoliv amatérem. Pod to bych se klidně podepsal. Profesionální je po všech stránkách. (Hitchcocka můžete zahlédnou na marockém tržišti jak sleduje akrobaty) 80% Zajímavé komentáře: ripo, Madadajo (06.07.2007)

Když se dohromady dají jména Hitchcock, Stewart a Hermann, výsledek je jistý. Muž, který věděl příliš mnoho rozhodně patří do zlatého fondu všech těchto osobností. Díky zajímavému příběhu film zaujme již v úvodu a když přijmete pravidla hry, tak vás nepustí až do konce. Jeko geniální zde beru organické propojení filmu a soundtracku, kdy hudba není jen doprovod, ale přímo hybatel děje. Při geniálně zfilmovaném koncertě při Albert Hall nejen doprovází konání postav, ale taky je přímo určuje. I díky úžasnému střihu, patří tato pasáž k tomu nejlepšímu co kdy Hitchcock natočil. (05.09.2011)

Určitě mi to přišlo lepší než starší verze, což je názor, který podle všeho sdílí víc lidí, protože remake zde má o něco lepší hodnocení (78 vs. 72 %). Jinak mě ale bohužel ani tento film příliš neoslovil, ta zápletka s nesmyslným únosem syna a politickým atentátem je podle mě prostě stupidní (proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že), nepřišlo mi to vůbec napínavé, v mnoha ohledech je to beznadějně zaseklé v době svého vzniku (ta příšerná zadní projekce), a i ta dvouhodinová stopáž na mě byla už moc. James Stewart je zde rozhodně fajn (z obsazení mě ještě zaujal Reggie Nalder - chlapík s naprosto neuvěřitelnou fyziognomií), píseň "Que Sera, Sera" se mi taky moc líbila, odehrává se na to zajímavých lokacích a Hitcockovy kvality jsou z toho určitě znát, ale prostě podle mě natočil lepší věci. (27.05.2021)

Alfréd Hitchcock je zkrátka mistr. Tentokráte začíná jeho film v exotickém a velmi lákavém prostředí Maroka, kde se rozjede napínavý příběh, jenž graduje v Londýně. Řada scén má velkou atmosféru, hraje vynikající hudba, která dokresluje dojem ze záběrů kamer, jež jsou jako vždy u Hitche geniální. Herecké výkony potěší a sympatické či charismatické postavy pozdvihují finální zážitek. K dokonalosti chybí málo. (30.07.2012)