Grave
Grave
Raw - Una cruda verità
Raw
Raw
Raw
Raw
Režie:
Julia DucournauScénář:
Julia DucournauKamera:
Ruben ImpensHudba:
Jim WilliamsHrají:
Garance Marillier, Ella Rumpf, Rabah Naït Oufella, Laurent Lucas, Bouli Lanners, Joana Preiss, Marion Vernoux, Denis Mpunga, Jean-Louis Sbille (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Justine pochází z vegetariánské rodiny. V šestnácti letech odchází na veterinární školu, kterou studuje její starší sestra. Při jedné z epizod šikany je donucena poprvé v životě pozřít syrové maso. Tato zkušenost ji od základů změní a probudí v křehké dívce spící monstrum. (Film Europe)
Recenze (189)
V jadre je to super. Mohlo to byt vyborne indiecko, ale ta realizacna nemohucnost to zabija. Pokusy o sokujuce sceny totiz posobia v lepsom pripade WTF dojmom a v horsom ako parodia. Esteze ich nie je vela. Proste dalsia nepodstatna artova pi*ovina, ktora sa snazi byt niecim, na co nema 6/10 ()
,,Chutnáš po kari." Psychologické drama s několika přesahy - podobenství, alegorie, artový film. Zpočátku jsem měl pocit, že se jedná o další přírůstek k filmům Thanatomorphose, Contracted nebo sérii Cabin Fever. Záhy se ukázalo, že tohle má mnohem blíže k Dravcům (1999) s lehkými reminiscencemi na trilogii Moje sestra vlkodla. Horor tohle opravdu není, poněkud bizarní snímek ano. Očekával jsem ohňostroj nechutností, tsunami hnusu...no, krev sice tekla, ale nijak šokujích záběrů se našinec nedočká. Znechutilo mě pouze dávení vlasů, jelikož zvracení obecně nemusím (pokud nejde o krev nebo červy, to mi nevadí). Přijímač na veterině vypadal chvílemi drsně, ale nakonec vždy jaksi vyměkl. Dekadence? Zrcadlo společnosti? Jinakost? V tomhle filmu najdete ledaccos, včetně homosexuality a oplzlého slovníku. Vulgarismy se plýtvá na každém kroku (nevím, jakou roli v tom sehrál překlad do češtiny), i když to nakonec příliš nevadí. Film je sám o sobě poněkud špinavý. Některé scény mají příjemnou atmosféru (úvod s havárií auta) a skvělá hudba připravuje diváka na to, kdy půjde do tuhého. 3,5* ()
Aneb láska prochází žaludkem...... Režijní debut francouzské režisérky Julie Docornau, Raw, je relativně netradiční alternativa k žánru coming-of-age filmů, kde je motiv dospívání a ztráty nevinnosti až druhořadou složkou. Prvotní je zde totiž byť jednoduchá, zato nechutná premisa: mladá vegetariánka Justine začíná studovat na veterinární škole, kde shodou okolností studuje i její sestra – a jakožto nováček musí povinně podstoupit krvavý 'přijímací rituál', při němž je zároveň donucena sníst syrovou králičí ledvinu – důsledkem toho se v ní probudí nečekané a dosud nepoznané pudy: neutuchající hlad po syrovém mase. To může vyznít lehce absurdně, jenže Julie Docornau se navíc snaží Raw autenticky vybalancovat na pomezí psychologického dramatu o dospívání, což se jí daří na výbornou. Snímek tak uvažuje o krvežíznivé touze po mase/kanibalismu na úrovni jakési analogie či metafory k motivu dospívání, kde se zlomové životní momenty (první sex, nástup na vejšku, hledání vlastní identity) řeší výhradně skrze tělesné zážitky, a to častokrát velice extrémní a emočně destruktivní...... Nelze se taky moc čemu divit – Raw je již z principu koncipován jako neuvěřitelný sadomaso a silně živočišný film, který své protagonisty obnažuje až na kost (DOSLOVA) díky čemuž získal pověst filmu, u něhož diváci při projekci mnohdy buď utíkají ze sálu, anebo je popadají mdloby. Já sám musím uznat, že mám celkem dost nakoukáno, a viděl jsem všelicos – nicméně tady jsou častokrát vyobrazeny tak neskutečně explicitní scény, při jejichž sledování jsem buď odvracel zrak, anebo se mi chtělo upřímně zvracet – a naopak jsou zde i primárně na efekt dělané scény, které jakoby Julie Docornau točila na truc, jen aby dodržela tradice a obyčeje francouzské extremistické kinematografie – a tou je šokovat za každou cenu. Raw je tak ve výsledku extrémně provokativní a silně nekomfortní zážitek, který vám nejenom nebude po chuti, ale rovnou vám obrátí žaludek naruby. Jinak jde o delikátní žánrovou lahůdku, kterou si žádný filmový fajnšmekr nesmí zapomenout přidat na své menu. HLAD JE STOPRO ZARUČEN. Slabším povahám však radím si na filmovým jídelníčku objednat jiný pokrm. Garance Marillier je mimochodem doslova k sežrání...... [VERDIKT: 8,5 syrových flákot z 10. Nejlepší reklama na vegetariánství, co jsem za poslední dobu viděl. Hannibal Lecter může závidět 🥩] ()
Artová verzia Ginger Snaps, ktorá vsádza na hnus čoby lacný nástroj marketingu. Kým Ginger Snaps bol originálnym hororovým coming-of-age, Raw je remeselne priemerná póza s plytkými vyštylizovanými postavami v nedôveryhodnom prostredí. A to sa mi minulý rok tak strašne páčil Neon Demon. ()
Studium na francouzské veterině je tedy pořádnej Zmijozel. Nikoho z absolventů bych nenechal ani podojit kočku. Není se co divit, že párek jeblých sester získal útočiště právě tam. Kulisu pro šmakulózní Prostřeno! máme tedy loženou, jenže paní režisér je artová blbka, která se touhle antropofágní vyprávěnkou snaží Nastavovat Zrcadlo. Komu, čemu, nemám šajn. Ale úplně živě vidím ty hipsterské chcípáky, kteří si po premiéře hrdě porovnávají obsahy nablitých pytlíků, blábolíc o mocném emocionálním prožitku. Tak si to užijte. ()
Belgicko-francouzské Raw si u diváka vytváří označení nejen filmu netradičního, ale také filmu bizarního, a to tím, jak předkládá nezaměnitelný přístup včetně šokujících momentů, surovosti či opravdu těžko popsatelných záběrů definujících hlavní hrdinku Justine. Hned v úvodu je divák vhozen do děje poměrně násilně a musí se vypořádat se spoustou nezodpovězených otázek, přičemž se ihned na řadu dostává hlavní hrdinka i s velmi agresivním uvítáním „bažantů“ zahrnující potupné rituály zakončené krvavou žní. V průběhu se film chytne hlavní linie, kterou je přeměna z vegetariánství na kanibalismus, a nutno říct, že je poměrně výrazně explicitně vedena skrze celý snímek. Nechybí ani poměrně velké množství odpudivých záběrů mapujících přeměnu, které vypadají spíše jako snaha o to, kdo udělá nechutnější a nepříjemnější scénu, avšak díky koexistenci s famózní hudbou a velmi solidní kamerou, je divákovi dopřáno lépe chápat či spíše prožívat činy hlavní hrdinky Justine napříč vyprávěním. Raw je tedy velmi netradiční a hlavně bizarní snímek, který rozhodně neosloví apetit každého diváka, přičemž buduje velmi tíživou a zároveň energickou atmosféru s hlavním faktorem v podobě přerodu hrdinky a spoustou zbytečně explicitních scén zaměřující se na brutalitu. Jedná se o stylisticky zajímavý snímek s jednodušší, leč neotřelou narativní linií, téměř výhradně, pro artového diváka. [70%] | Kino ()
Do toho filmu jsem se zamiloval už při zhlédnutí traileru, protože mi došlo, že to bude stejná pecka jako loňské filmy Noční můra a Neon Demon, které mi připravily podobně výjimečný divácký zážitek a ze kterých žiju dodnes (btw. považuji za symptomatické, že si všechny tyto 3 filmy na ČSFD vysloužily relativně nízké hodnocení, protože jdou hodně proti většinovému vkusu a jednoduše nejsou pro každého). Raw pro mě v první řadě znamená velký objev v podobě herecké představitelky hlavní role - Garance Marillier mě bezmezně nadchla a vpíjel jsem se očima do každého záběru na její výjimečný zjev. Jaké úchvatné stvoření, jaká fantastická role! Dál mě ten film naprosto dostal svým výtvarným pojetím a delikátním sountrackem - při některých scénách jsem v kině umíral blahem. A konečně - v momentě, kdy ten film v samotném šokujícím závěru konečně vyloží všechny svoje karty a konfrontuje diváctvo s bezprostřední hrůzou z prolomení jednoho z posledních tabu v naší kultuře - jsem seznal, že mě naprosto dostal a že mu prostě nemůžu nedat plné hodnocení. Když následně naběhly závěrečné titulky na červeném pozadí a celý kinosál se zalil zlověstným krvavým přítmím, vrcholně jsem si užíval ten výjimečný zážitek, kterého jsem byl svědkem. Narazit v kinech na takový film se poštěstí 1-2 krát do roka a díkybohu za to. A zrovna tomuto filmu už nikdo neodpáře ještě jedno specifikum - je to myslím první film v mém životě, u něhož jsem zažil, jak se někdo v kině pozvracel (jakási nešťastnice o dvě řady přede mnou - myslím, že ta na ten film taky jen tak nezapomene, haha). ()
Film je zajímavě pojatej a taky natočenej. Rozhodně se nejedná o nic brutálního. I tak si mě ale tenhle snímek celkem získal a řekl bych, že se jedná o jeden z těch lepších novodobějších hororových počinů. ()
Pekná hudba a kamera, dobrá herečka. Ale ten film je úplne o hovne. Do poslednej scény dúfate a oni záverom zničia aj tú trošku, ja ani neviem čoho. Ten film mi nedal zhola nič. ()
PRAWá, nefalšovaná, suRAWá hardcore odpudivosť! Mal som na mále, aby som nehodil šabľu do kúta! ()
Znalci New french extremity sa asi pousmejú nad kvázi šokujúcou explicitnosťou Raw a asi budú film považovať v rámci žánru skôr za mainstream. Dôležitejšie ale je, že film má spád, do internátnej školy sa hodí (pôsobí trochu osemdesiatkovo, čo je možno náhoda, možno nie) a ústredné herecké trio je skvele obsadené. Ak by došlo na súboj s Hanibalom Lecterom, ten by mal asi navrch, ale ak by sa pridala celá rodina, už by nebolo tak jasné, koho mozočky by boli hlavným chodom na večeru. Skôr chutná jednohubka než plnohodnotná večera v luxusnej reštaurácii. ()
Spoilery! Šílená záležitost, která nemá s hororem pranic společného. Dost jsem se těšil na krásný hororový večer pod otevřeným nebem. Nakonec se z toho vyklubal příjemný komediální večer. Nevím, do jaké míry se jednalo o autorský záměr, ale smálo se celé kino. Scénky, kdy třeba hlavní hrdinka pojídala prst své ošklivé sestry a do toho burácela epická hudba zkrátka neměly potenciál jakkoli děsit. Ve výsledku na mě tedy snímek udělal dojem. Jen trošku jiný dojem, než jsem očekával. Dost výstřední záležitost. K vidění je dokonce i pseudohomosexuál, či ženské čůrání ve stoje bez toho vychytaného nástavce. Z filmu je hrozně cítit obrovská snaha diváky šokovat, ba dokonce toto šokování stupňovat. Každou scénkou chtějí trumfnout tu předchozí, takže z toho vznikla opravdu výstřední podívaná. Takový nápad se může zrodit snad jen v ženské mozkovně. ()
Tak dlouho jsem čekala na tuhle lahůdku a konečně jsem se dočkala. Ani nevím, co se mi líbilo nejvíc. Všechno bylo tak skvěle provázané, že z toho vznikl epesní celek. Vegetariáni a zároveň kanibalové, kteří jsou navíc veterináři. Nápad století. Výborně to do sebe vše zapadlo. Navíc nikdo ze zúčastněných se nestyděl ukázat víc, než je třeba a to jen umocnilo celou autenticitu filmu. Já jsem nadšená. Jediné upozornění, které je třeba zmínit: nepouštějte si to u jídla. ()
Další hodně nechutná záležitost z Francie. Nečekal jsem, že mi bude až tak na blití. Při scéně s prstem, mi bylo víc hůř, než při nějaké brutální Gore scéně. Natočeno je to perfektně, hlavní představitelka opravdu hrála uvěřitelně. Nechutné scény jsou zde dost realistické. Hodně vážný, dost krvavý, nechutný film. Myslím, že KFC dlouho nenavštívím. Bon appétit. ()
100 % surová strava. Najlepší na filme bol záver, a to je málo. Vôbec nešokovalo, asi aj nudilo. 2,5* ()
Viděno ve vazbě na Titane, tady je vidět že je to debut, režisérka začíná, ale i zde jsou hezky vidět témata, která ji zajímají a kterým se ráda věnuje. Opět jako u Titane je dobré si odmyslet škatulku horor, to je zbytečné tady hledat. Ústřední filmové téma je zajimavé, a pěkně zpracované, celý děj je takový polosnový a polobizarní, některé věci se odehrávají pouze symbolicky, nikoli skutečně, respektive ty rozdíly mezi snovou metaforou se stírají a splývají. To se mi na tom líbilo, ale chápu že právě tohle může někoho iritiovat. Nicméně za mne dobré, prostě je to audiovizuální dílo, čert vem naraci. Celkové rozuzlení je pěkné, ne úplně šokující, vlastně očekávátelné, ale stejně fajn zpracované. Beru to tak, že je to debut, a proto je mi sympatické, že se režisérka spíš držela při zemi a nesnažila se za každou cenu vytvořit po všech směrech naprosto brilantní a novátorské dílo. Nicméně má našlápnuto na hodně zajímavou kariéru a tvorbu, což ostatně navazující Titane jen a jen potvrzuje. 7/10. ()
Finále se dlouho připravuje postupnou přeměnou hrdinky. Originální téma, trochu antivegetariánské... ()
Film o dospívání, pubertě a kanibalismu. ()
Francouzi a Belgičani jsou v tomhle úchylové, o tom není pochyb. Nicméně to, jak byla ukázána vysoká škola, mi přišlo trapné a nevěřím moc tomu, že by to někde takto probíhalo. Aspoň já na vejšce nic takového nezažil. Co se týče příběhu, tak jeho největší slabinou je, že zhruba v půli vyloží karty a pak už nic nového, překvapivého nenabídne. Za tu atmosféru dám 2 hvězdy, ale jinak mě to minulo a docela i zklamalo. 40% ()
Snaha šokovat diváka tu za mě předčívá příběh nebo pointu příběh, a to je škoda. Hlavní herečka správně ujetá a v topu. 6/10 ()