Ztratili jsme Stalina

Abych se přiznal, zpočátku jsem byl z filmu dost rozpačitý. Stejně jako Big Bearovi mi chyběla ruština, i když chápu, že by to bylo nemožné, navíc mě ne každý vtip dokázal rozesmát. Postupem času jsem se bavil stále víc a od příchodu Žukova na scénu, jsem se chechtal jako magor. Největším průšvihem filmu tak zůstalo jen obsazení Stalina, které se krutě nepovedlo a Josif Visarionovič vypadal jako parodie sebe sama. Naproti tomu byl Robert Duvall ve filmu Stalin z roku 1992 prakticky dokonalý. (04.09.2018)

Josif Vissarionovič Stalin umírá a v Sovětském svazu začíná boj o moc. Je zajímavé sledovat, jak všichni chtějí urvat moc pro sebe. Film se ale netváří až tak vážně, je natočen jako lehká komedie, nebo spíše bych řekl, že je to taková kombinace mezi komedií a dramatem. Každopádně se to celkem povedlo a potěšilo obsazení Olgy Kurylenko. (21.07.2019)

Kdo chce točit komedii o vážných věcech, musí pochopit, že spousta věcí v zásadě opavdu vážných je. Že všechny státy se nechovají stejně, že řízené hladomory, obětování občanů v nesmyslných válečných rozhodnutích je základem nejděsivější, té komunistické ideologie. Tahle komedie je nadčasová a zároveň historická. Bláznivé vtípky, nejlepší herci (Buscemi, Palin, Isaacs, Tambor, Kurylenko...) Pak člověk odpustí i nějakou tu historickou zkratku (Berijův konec), protože jde o systém. 90%. (04.02.2019)

Výborná poválečná satira,která je propletená velmi vtipným a trefným černým humorem, skvělými hereckými výkony ( Steve Buscemi a Simon Russel Beale vynikající) a nechybí i tradiční popravy a dusno ve vzduchu, takže za mne velká spokojenost a překvapivě i slušná zábava. Z kraje roku dost možná, to nejlepší, co se nám vyskytlo. Ať žije Stalin! Určitě povinnost pouštět ve školách. 85% (28.02.2018)

"Chvála Svazu za takové množství oddaných manželek šukajících jak šicí stroje." Když mě chce někdo pobavit, tak mu prznění historie bez problémů odpouštím. Kdyby však Josif Vissarionovič Džugašvili nechával všechny kritiky, doktory a kamarády popravovat předvedeným filmovým tempem, tak by svět patrně přišel o několik miliard nevinných soudruhů. Ono je to asi nakonec jedno, takže intrikujme s Berijou, smějme se Chruščovovým vtipům s granátem, užívejme si návrat "zrádné" Molotovovy manželky, podezírejme všechny s "neomylným" synkem Vasilijem, skloňme svá malá přirození před alfa samcem maršálem Žukovem a truchleme se všemi ukrajinskými, moldavskými či estonskými medvíďaty. Vždyť už i soudruzi se usnesli, že zemřel vůdce, tak si to s nimi užijme. (09.02.2019)